Poznámka: Tento víkend byl pro mě prodloužený o páteční den dovolené, i když musím říct, že jsem stejně nestihl ani zdaleka vše, co jsem si pro něj původně předsevzal. Neděle ale bude mít klasický miniglosový rytmus, takže opět dopoledne v Dobřichovicích píšu úvodník a v Praze ve své "miniglosové kavárně" naproti Bílé labuti, budu zase jako tradičně psát hlavní text v době od cca 14 do 17-18 hodin, podle toho, jak mi to půjde.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Moje soukromé jaro odstartovalo už začátkem týdne a o víkendu pak začalo i astronomům, kteří se oproti mně tradičně o pár dní zpožďují. Jak já se vždycky těším! Máme tu tedy logicky i letošní první jarní Nedělní miniglosy, náš vytrvale vycházející blogový nedělník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už 17 let téměř každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti. Konkrétně dnes jde o 817. vydání, u kterého mám to potěšení vás osobně přivítat.
Pokud jde o kulturní a společenské akce, tentokrát mě čekala především bohatá sobota s první vyšehradskou vycházkou v rámci dlouhodobého projektu Pražské domy. V pátek jsem si ovšem vzal volno, abych mohl připravit a v tiskárně objednat tisk deseti nových obrazů pro společnou výstavu Viděno čtyřmi, která se bude konat v červnu na zámku v Dobřichovicích. Z oněch deseti obrazů je jich sedm úplně nových, jde tedy o fotky, které jsem ještě nikde nevystavoval, u tří fotek jsem moc rád musel nechat vyrobit nové tisky, protože ty starší si někdo koupil a těší se z nich doma.
V uplynulém týdnu jsem zveřejnil dva články v celkem neobvyklém rytmu "pondělí - pátek". I když v pondělí píšu články jen za zcela mimořádných okolností, tentokrát takové okolnosti nastaly, protože co jiného už by mělo být jejich zdrojem, když ne připomenutí "začátku soukromého jara". V pondělí jsem tedy zveřejnil speciální osmačtyřicetislabičnou (ten přesný počet slabik je samozřejmě - jako u všeho japonského - velmi důležitý :-)) Narozeninovou haikutanku v rytmu 5-7-5-7-7 5-7-5. Druhým článkem pak byl páteční "blogový průzkum" Fotíte se se známými osobnostmi? Z předešlého období ještě jednou připomenu fotočlánek Tváří v tvář, osobní vzpomínku O pamětnících Vítězného února a básničku Že prý jen sen..., která se bez jakýchkoli postranních úmyslů (přišel jsem na to až zpětně) nakonec stala jubilejním 2700. článkem na tomto blogu.Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.