V uplynulém týdnu můj blog vstoupil do sedmnáctého roku svého fungování. Opět jsem si k blogovým narozeninám připomněl (zvlášť když aktuálně chřipka řádí všude kolem) historicky úplně první blogový článek z 25. ledna 2009 s názvem O chřipce a psím blogu a potěšilo mě, že je docela "čitelný" i po létech, kdy jsme o čtyři funkční období amerického prezidenta (a jednu až jednu a půl psí generace) dále, netvrdím, že i o šestnáct let moudřejší. Týden pro mě byl spíše pracovní a domů jsem se dostával dost pozdě, takže kdybych neměl články rozmyšlené a zčásti i předpřipravené, nejspíš by nic nového nevzniklo, ale na pohled nakonec fungoval blog - navzdory situaci - skoro standardně. Standardně se také dostáváme k dalšímu vydání Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už déle než 15 let (v tomto případě oslavíme 16. narozeniny až za tři týdny) skoro každou neděli shrnuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. Dnes je to už sedmisté třiašedesáté vydání a letošní první únorové, navrch doslova hromniční :-).
Týden se odehrál téměř přesně podle plánu z minulé neděle, takže jsem zveřejnil dva nové články. Prvním byla fotoreportáž z Chrudimi, kam jsem byl pozván na Vernisáž výstavy Okem Kočičáka a musím říct, že to byla vernisáž opravdu mimořádná, i proto chci na místo zajet ještě jednou někdy v březnu před uzavřením výstavy. Druhým článkem pak byla tradiční bilance všech blogových komentářů a komentátorů za rok 2024, takže se všichni můžete podívat, jestli v tomto článku náhodou taky není řeč o vás :-). Z předešlého období můžu ještě jednou připomenout fotočlánek Módní koláž na slavné výstavě nebo výběr ze svých průběžných poznámek z loňského roku v článku Rok 2024 v zápisníku formátu A6 s tvrdými deskami
Dnes ještě jednou povytáhnu z archivu básničku z roku 2016 s názvem Nekompletní a nově přidám i jeden z "pravěkých" článků z úplných začátků svého blogu, text O zapomenutém PINu. (byl to článek č.6 z aktuálního počtu 2555 :-)).
Tentokrát žádný dramaturgický plán na příští týden neexistuje, sám jsem zvědavý, co se urodí. Jak to ale píšu, napadá mě, že vám nejspíš ukážu důvod, proč možná budu muset ke své značné nelibosti ukončit dlouhodobý fotocyklus Říční variace, který jsem fotil na stále stejném místě Berounky dlouhých deset let.
Vám všem, kteří si sem chodíte číst pravidelně, občas, či jste sem nakoukli pouhou shodou náhod, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.