Neděle se s nedělí sešla a máme nového prezidenta. Tedy, máme starého prezidenta, ale nadpoloviční většina voličů uvěřila, že i když je starý, ve druhém období bude jako nový a ochrání nás ode všeho zlého. Zdejší čtenáři dobře vědí, že moje osobní výhrady proti Miloši Zemanovi jako prezidentovi jsou natolik zásadní a dlouhodobé (podrobněji si o některých z nich můžete přečíst např. v mém nedávném článku Proč nebudu ani tentokrát volit Miloše Zemana), že jistě nečekáte, že bych z této skutečnosti měl radost, byť připouštím, že pro inspiraci redakce Nedělních miniglos je prezidentování Miloše Zemana doslova požehnáním. Když jsem včera sledoval těsně povolební cvrkot, napsal jsem na facebook lapidární shrnutí svých pocitů (snad mi odpustíte, že sám sebe ze včerejška ocituji): "Ani snad nejsem tolik smutný z toho, kdo volby vyhrál, jako z toho, kdo všechno se z toho vítězství raduje." Ano, těžko se mi vydýchává, když vidím křepčící komunisty, když slyším radostně halasit nadšeného pana Okamuru, je mi smutno dokonce i z radosti lidí z mého bezprostředního okolí, kterých si osobně vážím, protože se domnívám, že jejich radost je založena na falešném očekávání, ale tak tomu ve volbách všeho druhu bývá často. A v konečném důsledku je mi vlastně líto i Miloše Zemana samotného, protože jsem přesvědčený, že kdybych mu ještě před čtvrt stoletím řekl, kdo také bude jednou patřit k jeho nadšeným zastáncům, považoval by mě za šílence. Těžko říct, jestli mu to dělá opravdu radost nebo je jeho pragmatismus už takového typu, že bez větších sebevýčitek povyšuje účel nad použité prostředky.
Pokud jde o mne, snažím se řídit se pravidlem, že by člověk neměl zbytečně dlouho truchlit nad tím, co sám nemůže ovlivnit. Udělal jsem vše, co jsem osobně považoval za správné, a i když mi byl rozhodnutím mých názorových oponentů "přidělen" jako prezident opět ten kandidát, kterého si jako prezidenta nemohu vážit, rozhodně z toho nebudu dělat tragédii, protože v takové situaci žiju vlastně po většinu svého života. O to víc si budu zpětně cenit z historického pohledu vlastně jen krátkého období, kdy jsem si svého prezidenta přechodně vážit mohl, protože vidím, že takové situace vznikají jen vzácnou shodou okolností a člověk by si je měl užít a dobře pamatovat. Staronovému panu prezidentovi pak samozřejmě přeji do jeho druhého prezidentského období hodně zdraví, protože to vždycky rád popřeji i těm lidem, kterých si pro jejich činy nevážím, mezi něž pana prezidenta již řadu let počítám a zatím nevidím důvod, proč by se to mělo v dohledné době změnit.
Na závěr ale s chutí odhazuji názorovou svěrací kazajku obyčejného občana a silnými plícemi odpovědného redaktora týdeníku Nedělní miniglosy volám radostným silným hlasem spolu s dalšími nadšenými: Ať žije Miloš Zeman, protože kdyby nežil, musely by si ho Nedělní miniglosy vymyslet, jako si kdysi jiná skupina nadšených lidí vymyslela Járu Cimrmana :-).
V jednom z budějovických volebních okrsků byly po přechodnou dobu voličům k dispozici volební lístky tří kandidátů - kromě skutečně kandidujících Jiřího Drahoše a Miloše Zemana i lístky Pavla Fischera. Volební komise se podle svých vlastních slov domnívala, že je Pavel Fischer oficiálním náhradníkem pro případ, že by na některého z opravdových finalistů cestou k volební urně zase bafla nějaká polonahá aktivistka a tentokrát to špatně dopadlo, protože by v takovém případě náhradník automaticky zaujal místo ubafnutého kandidáta, a nemusely se tak z těžce zkoušeného státního rozpočtu platit další volby.
----------------------
Prezidentský vyzyvatel Jiří Drahoš zpopularizoval během volební kampaně své nedioptrické brýle natolik, že několik českých firem začalo vyrábět módní nezesilující naslouchátka, nezpevňující sádrové obvazy a nerovnající zubní rovnátka.
----------------------
Staronový prezident Miloš Zeman vyjádřil pro Nedělní miniglosy nelibost nad svým neúspěchem mezi voliči v zahraničí, kde nedosáhl ani celých 10% hlasů. Volby vyhrál jen na čtyřech místech, z nichž jedním byla česká vojenská základna v afghánském Bagramu, druhým irácké město Erbíl, hlavní město Sýrie Damašek a uzbecký Taškent. Naopak ve Vatikánu, Brasilii a v senegalském Dakaru nezískal ani jediný hlas. "Že mě nevolí obyvatelé Vatikánu, to pro mě není žádné překvapení, řekl nám pan prezident, "a teď už chápu i proč se dakarská rallye jezdí pro jistotu až v Jižní Americe a ne mezi těmi senegalskými křováky." Zároveň prezident připravil speciální prezidentský dekret, kterým se ve všech starých anekdotách o Rádiu Jerevan musí od nynějška používat Rádio Taškent. "Někteří nepřejníci můj krok samozřejmě nepochopí, ale - abych parafrázoval nesmrtelný bonmot svého kolegy Mozarta - myslím, že moji Damaščané mi rozumějí."
----------------------
70% sleva na pomazánku Nutella způsobila ve francouzských obchodech vlnu výtržností, když zákazníci začali o zlevněné pomazánky bojovat. Milovníky Nutelly musela pacifikovat francouzská policie, což se jí ovšem dlouho nedařilo, protože bojovní zákazníci považovali policisty omylem za další zájemce o pomazánku. Policisté byli nakonec rádi, že se mohli před rozlíceným davem schovat v úseku oděvů nadměrných velikostí, kde naštěstí právě žádná slevová akce neprobíhala.
----------------------
Předseda vlády v demisi Andrej Babiš se nijak zvlášť netěší na to, až bude jednat se spolupracovníky prezidenta Zemana, kterého po 1.kole prezidentských voleb veřejně vyzval k jejich odvolání. Podle našich neoficiálních informací již pana premiéra pozval prezidentův poradce Martin Nejedlý na Hrad na přátelský oběd, který bude tvořen především poradcovými kdovíproč tolik oblíbenými specialitami z nejedlých hub. Bude se podávat tradiční smaženice z hřibů žlučových, suši z červených muchomůrek a řízečky z hadovky smrduté podávané kvůli správnému propojení chutí s typickými olomouckými tvarůžky. K pití bude k dispozici oblíbený odvar z lysohlávek - zatím ovšem jen ve verzi "pozdní sběr", protože jestli bude k dispozici i "kabinet", není v nových souvislostech ještě vůbec jasné.
----------------------
Poté, co se turecká armáda začala bezprostředně angažovat v syrském konfliktu, hrozí nebezpečí, že se turečtí vojáci dostanou do přímého střetu s vojáky americkými. Protože Turecko i USA jsou členy NATO, mohou obě země požádat českou armádu, aby jim podle ustanovení pátého článku smlouvy o vzájemné obraně v rámci NATO přišla na pomoc. Ministryně obrany Karla Šlechtová Nedělním miniglosám potvrdila, že česká armáda bude na tuto paradoxní skutečnost dobře připravena, protože ministryně zná z dětství dobré rozpočítávadlo, podle něhož se všichni čeští vojáci včas rozpočítají na první a druhé.
Chcete-li
si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co za více než osm let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst
následující jubilejní výběry:
Nedělní miniglosy č.300 (výběr Nedělních miniglos z čísel 201 až 299)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.