Poznámka: Tentokrát píšu úvodník opět v Dobřichovicích, přičemž dnes bych měl být (na rozdíl od příštího týdne, kdy miniglosy vůbec nevyjdou, vysvětlení přikládám v dalším textu úvodníku) nejméně mezi 14. a 17. hodinou při psaní hlavního textu k zastižení ve své miniglosové kavárně naproti Bílé Labuti na pražském Poříčí.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Vítám všechny čtenáře u již 841. čísla Nedělních miniglos, našeho vytrvale vycházejícího blogového nedělníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už více než 17 let téměř každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti.
Nevím tedy jak u vás, ale u mě byl uplynulý týden rušný opravdu mimořádně (tentokrát ve výrazně pozitivním smyslu slova) a má dokonce tendenci překopat některé mé další plány, kupříkladu plán letos nevyrážet nikam do zahraničí. Měl řadu zajímavých bodů: Ve středu jsem navštívil vernisáž fotografa Karla Wernera z dost netradičního prostředí dětského ragby (ve Vršovickém literárním centru Waldes), ve čtvrtek jsem byl fotit ve svém oblíbeném Divadle Kámen na pražské Invalidovně (a pořád si ještě nejsem jistý, jestli se některá z fotek povedla, protože jsem si je dodnes nestihl ani pořádně prohlédnout) a během dne vybouchla doslova bomba, když jsem se dozvěděl, že v letošním ročníku prestižní celosvětové fotografické soutěže Prix de la Photographie Paris (Px3) jsem nejen získal čtyři ocenění, z toho jedno nejvyšší GOLD úrovně, ale moje "zlatá" fotka Trojský most byla dokonce vyhodnocena jako druhá nejlepší v celé kategorii Architektura, což ji kvalifikovalo mezi 40 vítězných fotek letošního ročníku, které budou viset na listopadové výstavě v Paříži v galerii kousek od Louvru. V pátek večer jsem si s přáteli z řad pražských fotografů zajel na vernisáž výstavy Letná mého kamaráda Honzy "Kočičáka" Kočího do pardubického Divadla EXIL. No a v sobotu jsem se po dvou dnech nezbytného "vydýchávání" přiznal na sociálních sítích k pařížskému úspěchu a odpoledne a večer jsem strávil při dobrém víně a při moc příjemném povídání v malostranské galerii Potulná maringotka. O moc příjemnější začátek své dvoutýdenní dovolené si neumím představit, tedy - samozřejmě umím, ale takový bohužel není na rozdíl od všech popsaných aktivit tak docela v mých rukou.
V uplynulém týdnu jsem publikoval dva nové články: Ve středu jsem v rubrice Po paměti zavzpomínal na to, jak se kdysi na plzeňském sídlišti Skvrňany hrála přehazovaná podle mých pravidel. V sobotu jsem pak zvláštním fotočlánkem glosoval bohužel neodvratitelnou skutečnost, že nám skončilo léto. Z předešlého období ještě jednou připomenu nijak nadnesený popis kaskády bláznivých událostí, plynoucích především z mé občasné roztržitosti, v textu O zakleté zakázce, článek popisující, kterak jsem hledal nejpříhodnější Lidské jméno pro AI, a fotočlánek O mých fotografických saturnáliích, kde jsem ukázal lehce psychedelické fotky z nočního koncertu na nedávných Dobřichovických vinařských slavnostech.Příštích 14 dní budu mít konečně dovolenou, kterou bych měl strávit střídavě v Dobřichovicích, v Praze, v Humpolci a v Plzni. První říjnovou neděli NMg nevyjdou (tou dobou bych se měl potulovat s foťákem po Vysočině), ale samotný závěr dovolené mě už zastihne zpátky doma, takže se tu potkáme u příštího vydání v neděli 11. října. Ale nebojte, počítač a foťák budu mít stále s sebou, takže něco k přečtení a k prohlédnutí tu dozajista bude. A jak už jsem slíbil minule, začnu postupně osobně zvát své přátele a známé na velkou společnou výstavu České federace fotografického umění v krásných prostorách ambitu kláštera u Panny Marie Sněžné přímo v srdci Prahy u Václaváku, kde budu od 27. října (ten den večer se koná vernisáž, na které bude spousta zajímavých osobností současné české fotografie) i já mít 5 svých obrazů, tentokrát spíš z oblasti architektury, ale znáte to - u mě to nebývá s přiřazením správného žánru tak jednoduché. A už teď můžu říct, že na výstavě bude k vidění i fotka, která v listopadu bude viset zároveň i v Paříži :-).
Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za všechny vaše návštěvy i komentáře a i do prvního říjnového týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.