Poznámka: Dnes mám sice spoustu práce na pondělí do mého zaměstnání, ale to neznamená, že by se zásadně změnit rytmus "miniglosové neděle": Úvodník článku píšu dopoledne v Dobřichovicích a pak se přesunu do Prahy do své "miniglosové kavárny" naproti Bílé labuti, kde tradičně píšu hlavní text v době od cca 14 do 17-18 hodin, podle toho, jak mi to v daný den jde od ruky.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Pominuly největší mrazy a v únorovém vlhkém povětří začíná být cítit předjaří. To se hned lépe píšou i Nedělní miniglosy, náš blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už téměř 17 let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti. Vítám vás už u 811. vydání Nedělních miniglos a na začátek se jako obvykle pokusím shrnout to, co se u mne v období od posledního vydání NMg odehrálo.
V končícím týdnu jsem byl na dvou večerních vernisážích pražských fotografických výstav: V galerii In Arte Veritas na Tržišti na Malé straně vystavují svoje fotografie a obrazy z putování skotskými kanály na vypůjčené lodi čtyři výtvarně činní pánové - fotografové i malíři (včetně Richarda Horáka, se kterým se už nějakou dobu známe a který mě na vernisáž pozval). V pátek pak byla v paláci Adria v divadle Bez zábradlí zahájena výstava PORTRÉT na fotkách nezávislých fotografů sdružených do Czech Art Photo, mezi kterými mám řadu přátel, takže setkání se starými známými a skrze ně i poznávání nových známých ve foyeru divadla byla velmi radostná a inspirující. Obě výstavy jsou otevřené po celý únor. V sobotu jsem s dlouhodobým projektem Pražské domy pro změnu absolvoval poslední vycházku po pražském Novém Městě. V této souvislosti je dobré poznamenat, že důkladné poznávání všech domů Nového Města začalo v listopadu 2013 a skončilo po více než 12 letech, přičemž v březnu budeme pokračovat první vycházkou vyšehradskou.
V pondělí večer budu likvidovat svou malou fotografickou výstavu Černobílá minima v Divadle Kámen na pražské Invalidovně. Ještě tentýž den budou moje fotky nahrazeny malbami nového vystavujícího, malíře Jerryho Svobody, se kterým se už taky řadu let známe a na své výstavy si vzájemně chodíme. Jako pozůstatek po své výstavě bych chtěl vytvořit aspoň malý e-katalog na webové stránky, jen co na to bude trochu času. No a když to dobře dopadne, ve čtvrtek večer bych měl dostal v malém divadelním sále tamtéž maximální dávku jevištního minimalismu při sledování mimořádného představení jedné starší hry. Kdo prý tuhle drsně minimalistickou hru neviděl, neví, co je to Kámen!! Tak jsem zvědav :-).
Je pravda, že jsem měl tento týden doslova nabitý a zdaleka jsem nestihl všechno, co bych si stihnout přál. Přesto jsem ale v době od posledního vydání NMg na blogu stihl publikovat dva články: Prvním bylo tradiční ohlédnutí za Komentáři a komentátory na mém blogu v roce 2025, takže už víme, jaké bylo pořadí v již řadu let sledovaných "komentátorských disciplínách". A protože jsem po skončení výstavy Filling the Frame v americkém Vermontu konečně dostal fotodokumentaci z instalace výstavy, mohl jsem na blogu vytvořit pro své čtenáře speciální Pozvání na výstavu do Vermontu, abyste se mohli podívat, co se mi z mezinárodní výstavy nejvíc líbilo a taky jak vlastně v reálu vypadala moje vystavená fotka. Z předešlého období mohu ještě připomenout fotočlánek Co zbylo z pána v klobouku? s jednou pro mě dost netypickou fotkou, tradiční bilanční článek Co mi také přinesl rok 2025, a přehled Co jsem si všechno přečetl v roce 2025.Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.

