V posledních dnech mě dostihly resty, týkající se chystané fotografické výstavy v chotěšovském klášteře. Ono se to nezdá, protože ještě do vernisáže zbývá 12 dní, ale fotky musí být připravené už do rána příští soboty, kdy je budeme do kláštera převážet. No a do příští soboty zbývá jen 6 dní a mně pořád ještě chybí posledních sedm fotek, se kterými se v tiskárně trochu loudají a dělají mi to napínavé. No a protože jsem si vymyslel ještě různé další akce, třeba to, že každá fotka bude mít svůj QR kód, pod kterým návštěvníci najdou podrobné informace, nebo že pro návštěvníky zopakuji celkem úspěšnou soutěž o fotku podle vlastního výběru, nemůžu říct, že bych se poslední dobou po večerech nudil. Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu",
a už déle než 15 let skoro každou neděli shrnuje, co se taky
odehrálo v politice a společnosti v uplynulých dnech, však nepíšu večer ale ráno doma (tento úvodník) a pak odpoledne v kavárně, takže na ně i o tomto víkendu došlo a já vás mohu všechny srdečně přivítat už u 737. čísla.
Od minulého vydání NMg jsem zveřejnil dva nové články: Vzhledem k tomu, že jsem se stal jedním z 24 fotografů, jejichž fotky byly vybrány pro výstavu Abstraction in Photography v čínském Čchung-čchingu (bude trvat až skoro do konce července), dozvěděl jsem se z výstavního katalogu, Jak se píše Vápeník čínsky, o což jsem se na blogu hned podělil. Ve druhém článku jsem vás pak pozval na Černobílou procházku Českým Krumlovem, kam jsem se vypravil neplánovaně a pod vlivem špatných zpráv, jejich četnost a závažnost začátkem léta povážlivě narostla. Z předešlého období ještě jednou připomenu článek Brazilské odlesky - o tom, jak jsem část svých příbuzných Wapeniků objevil v daleké Brazílii, a text Kamínek splněných přání,
pojednávající o nenápadném černém kamínku z úpatí hory Fudžisan,
který mi před 10 lety vyplnil jedno
veliké přání a teď bych moc rád, aby mi splnil druhé, podobně zásadní.
Z
archivu dnes podruhé povytáhnu 9 let starou povídku Nuda v Praze o tom, že před více než tisíciletím stačilo málo a všechno dnes v naší zemi mohlo být jinak, a nově přidám ještě povídání O snových oplétačkách s úřady (z roku 2011), protože podle toho, o čem se mi v posledních dnech (tedy nocích) zdává, už na mě zase musí vést tyhle snové úřady pěkný tlustospis.
Jak už jsem se zmínil v úvodu, již jen necelé 2 týdny zbývají do zahájení mé letní samostatné fotografické výstavy s
názvem POVZNÁŠENÍ v chotěšovském klášteře na Plzeňsku (díky nedávné
blogové fotoreportáži se můžete dokonce podívat Jak to vypadá v místě mé letní výstavy), na kterou samozřejmě srdečně
zvu i všechny zdejší čtenářky a čtenáře a jejich blízké. Základní informace postupně doplňuji na speciální stránce Informace Chotěšov,
kterou budu dál průběžně upravovat. Pro začátek je asi nejdůležitější informací k výstavě
fakt, že vernisáž se uskuteční v pátek 19. července od 17:00 a rád bych, aby součástí vernisáže byla i komentovaná prohlídka. I proto se chystám tento týden dát sem na blog malý fotonávod, jak se nejrychleji dostat z chotěšovského nádraží do areálu kláštera. A nebude to věru dlouhý článek, protože se to dá rychlým krokem stihnout za pouhé tři minuty.
Každopádně přeji
všem milým čtenářům Nedělních miniglos - pokud to tedy aspoň trochu
půjde - co nekrásnější dny počínajících prázdnin a ať
se vám
v příštích dnech daří
vše,
na
co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli.