Viděl(a)s to děsné zahájení olympiády?!

V pátek jsem měl celkem důležitý den: Měl jsem jeden den dovolené, který jsem strávil od časného dopoledne až po pěkně odleželý podvečer v chotěšovském klášteře, kde jsem během dne absolvoval tři komentované prohlídky své fotografické výstavy pro zájemce. Celý den mě ani nenapadlo, že má oficiálně začínat pařížská olympiáda, měl jsem jiné zájmy a jiné starosti. Až když jsem večer přijel - velmi příjemně utrmácený - do Staňkova a pustili jsme televizi... 

Defilé jednotlivých výprav na rozdílně velkých lodích mi přišlo jako výborný a originální nápad, stejně jako přesunutí hlavního programu přímo do centra města, byť bych tedy nechtěl být v kůži zpravodajců odpovědných za bezpečí účastníků i návštěvníků. Pak mi připadlo, že se děj trochu rozdrobil, skvělých nápadů ubylo, ale vůbec nemůžu vyloučit, že na mě jen trochu začala dorážet únava po dlouhém a náročném dni. Korunu v mých ospalých očích programu nasadila zdlouhavá závěrečná část štafety s olympijským ohněm, která byla, myslím, spíš návodem, jak na posledním úseku ukázat pokud možno nadpoloviční většinu francouzských (a nejen francouzských, jak by mohl potvrdit třeba Rafael Nadal) sportovních hvězd, a naprosto tak rozmělnit a zbavit tajemství tuto druhdy velmi napínavou část programu. Naopak výborný nápad s "ohněm" v koši vznášejícího se balónu dal závěru oficiálního zahájení (jakkoli to skutečný oheň vůbec není) další punc originality a mě probral z ospalé netečnosti. Prostě mým pohledem docela zajímavé, občas sympaticky ulítlé a občas svým rytmem drhnoucí slavnostní zahájení významné sportovní, společenské i politické události, jak tomu tak při podobných příležitostech bývá, když se autoři snaží pochytat co nejvíc zajíců, aniž by přesně věděli, co pak s nimi.

Jenže pak se rozjel tanec! Debaty na sociálních sítích nabraly na síle a já se dozvěděl, jakou hrůzu jsem to na vlastní oči viděl. Jeden zásah plamenným mečem za druhým: Prý šlo o důkaz předsmrtné křeče naší civilizace, známku prohnilosti západní společnosti, smrtelnou urážku všech křesťanů na planetě, potvrzení, že musíme nezbytně nejpozději do dvou dnů vystoupit z Evropské unie, ukázku levicového vymývání mozků (ještěže ty naše jsou nevymytelné), atd., atd. 

Tak nám zabili Ferdinanda, říkala paní Müllerová. Tak nám urazili Poslední večeři, říkají mnozí teď. A já přemýšlím, čím to je, že jsou všichni kolem tak vzdělaní a chytří, že ve všech artefaktech nebo v tom, co se za ně vydává, dokážou odhalit všechny škodlivé souvislosti snad dokonce dříve než dojdou autorovi samotnému, že mají v sobě tolik "zdravého rozumu", že identifikují každou sebedrobněší lež, faleš a manipulaci a díky tomu se nedají jakkoli zviklat ve svém opodstatněném a jedině správném pohledu na svět a život, a že v sobě mají také dostatek osobní odvahy a fantazie, aby dokázali biblický příběh ztvárněný řadou výtvarných klasiků naroubovat na helénskou dobu a "našeho" trojjediného boha při tom nechat tréninkově vyběhnout na horu Olymp  a vmísit se do tamního košatého portfolia božstev. 

Kdybych si chtěl zobecnit nějaký závěr z olympijského zahájení já, řekl bych nejspíš, že lidé nabrali oproti minulosti notné sebevědomí, obávám se, že ne vždy opodstatněné. Nikde jsem neviděl, že by někdo řekl třeba: "Já jsem tomu vůbec nerozuměl, ale možná je to tím, že o době helénské a Dionýsovi vím prd." I ten, ovšem, kdo ví prd, má v naší demokratické společnosti zajisté právo na vyjádření silného názoru, to prostě beru jako nutnou daň za jinak celkem pozitivní odstranění analfabetismu.

Mimochodem, v jedné vypjaté diskusi na sociálních sítích jsem přidal připomínku často prezentovaného dobového názoru z počátku 20. století, že železná věž inženýra Eiffela je ohyzdný vřed na dříve krásném panoramatu Paříže, abych dokumentoval, že zavilí obránci většinového vkusu jdou ze století do století, jen dnes mají jiná témata a o něco lepší komunikační možnosti. Schytal jsem to - přestože jsem svůj příspěvek opatřil nezbytnými smajlíky - ze všech stran a ty nejpobouřenější příspěvky byly dokonce napsané francouzsky. Kdo si to dovoluje takhle nemístně urážet naši krásnou a všemi milovanou Eiffelovu věž?!!!

Teď už se na olympiádě soutěží a svatí bojovníci za pravdu ze všech částí pravdivostního spektra pomalu dokončují své půtky o (prý) zrůdné olympijské zahájení a o (prý) děsivou podobu módní kolekce, kterou na olympiádu vyfasovali naši sportovci. Ale nebojme se, se starými bojovníky vstanou nová bitevní pole :-).