Letí to až neuvěřitelně, protože dnešní 735. číslo Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu", a už déle než 15 let skoro každou neděli shrnuje, co se taky
odehrálo v politice a společnosti v uplynulých dnech, a usiluje o to,
aby se některé věci aspoň v neděli nebraly tak vážně, jak vážné často ve
skutečnosti jsou, je posledním jarním vydáním před letním slunovratem. Letošní jaro bylo opravdu přepestré a já věřím, že léto za ním v tomto směru nezaostane.
V uplynulém týdnu jsem zveřejnil dva nové texty: Prvním byl článek I na individualistu jednou dojde, ve kterém jsem ohlásil svou účast na jedné podzimní skupinové fotografické výstavě v centru Prahy. Druhým byla malá fotoreportáž V příbytku svaté Agnes ze společné návštěvy Anežského kláštera v Praze. Z předešlého období ještě jednou připomenu teprve druhý text z rubriky Divadlo, ve kterém jsem vás zavedl na představení Můj bratr mesiáš Divadla Kámen, a článek o chystané fotografické výstavě Abstraction in Photography v dalekém čínském Čchung-čchingu: Nakouknutí do Číny k řece Jang-c’-ťiang.
Z
archivu dnes podruhé povytáhnu jeden dávný a snad celkem upřímný pokus o záznam toho,
co mi kdysi letělo hlavou při tréninku na maratón: O nepřekonatelném rekordu, a přidám malou básničku Svítání z roku 2011.
Už jen 5 týdnů zbývá do zahájení mé letní samostatné fotografické výstavy s názvem POVZNÁŠENÍ v chotěšovském klášteře na Plzeňsku (díky nedávné blogové fotoreportáži se můžete dokonce podívat Jak to vypadá v místě mé letní výstavy), na kterou samozřejmě srdečně
zvu i všechny zdejší návštěvnice a návštěvníky. Základní informace začínám schraňovat na speciální stránce Informace Chotěšov, kterou už jsem sice zpřístupnil, ale na které budu v příštích dnech a týdnech trochu pracovat, tak se nedivte, když se vám bude - zejména po večerech - maličko proměňovat pod rukama :-).
V příštím týdnu bychom se snad mohli společně vypravit na nějaký malý výlet. Co byste říkali třeba Brazílii? Ne, nebojte, neunikla vám žádná moje velká cesta; nepůjde o cestovatelskou fotereportáž, ale spíš o výpravu do historie. A zároveň - připouštím - i trochu do žhavé současnosti. Každopádně přeji
všem milým čtenářům Nedělních miniglos co nekrásnější červnové dny a ať
se vám
v příštích dnech daří
vše,
na
co sáhnete, i to,
na co byste si sáhnout přáli.