Se svými fotkami už jsem si zasoutěžil leckde. Celkem tradičně něco posílám do velkých soutěží v Paříži a Tokiu, což jsou dvě neobyčejná města, ke kterým mám dlouholetý osobní vztah, ale taky do soutěží v Londýně, New Yorku, San Franciscu, či Glasgow, kam jsem zatím ještě osobně nezavítal, byť v duchu mockrát. Asi před měsícem jsem se náhodou podíval na webovou stránku, kde je možné najít skoro každou významnější fotografickou soutěž světa, a zaujal mě banner akce v nějakém pro mě zcela neznámém čínském městě, který lákal na zajímavé téma Abstrakce. Když jsem si našel podrobnosti, zjistil jsem, že jde o takový typ soutěže, kde se nerozdávají ceny, medaile či čestná uznání, ale odměnou úspěšným je skutečnost, že vybrané fotografie se stanou součástí reálné výstavy, v tomto případě výstavy s názvem "Abstraction in Photography" (čínskou variantu názvu sem dávat nebudu, aby to nebyla pro blogspot příliš náročná zatěžkávací zkouška). Za spíše symbolický poplatek (v porovnání s výše uvedenými renomovanými soutěžemi) bylo možné poslat až šest fotek, které by se k tématu Abstrakce dobře hodily.
Zkoušel jsem nakouknout do archivu, jestli bych dokázal z tamější nabídky dát dohromady něco, za co bych se sám nestyděl, a po dva večery jsem doma vybíral a ladil malou kolekci na míru tomu, co si z české dálavy naivně představuji jako příhodné pro čínské podmínky. S Čínou nemám ovšem žádnou osobní zkušenost, s jedinou výjimkou - když jsem asi 3 hodiny přelátal vysoko nad širou čínskou zemí při cestě z Ósaky do Dubaje. Kdybych měl soudit jen ze zpráv západních médií, od tamějších lidí bych kůrku nevzal, což mi připadne jako hloupost, protože 1,4 mld. lidí je, myslím, dostatečný vzorek na to, aby v něm zafungovaly základní statistické zákony, takže tam nejspíš bude i pár těch, kteří se na fotky rádi dívají a třeba by je mohly zaujmout i ty moje z dalekých Čech, byť i čistě vnitročínská konkurence bude nejspíš dostatečná :-). Nu, vybral jsem tedy: Šest fotek namíchaných tak, aby nabízely co nejširší pokrytí výtvarných chutí.
Speciálně pro tento účel jsem obohatil soutěžní kolekci o černobílý snímek Jin a jang z roku 2022, který je součástí cyklu Neviditelné kompozice (jde výhradně o realitu v infračerveném spektru a není v něm ani náznak viditelného záření), a znázorňuje proudy na hladině Berounky.
Včera mi po měsíci čekání pípla nová zpráva, která začínala mou tolik oblíbenou frází používanou mnoha fotografickými soutěžemi: "Congratulations! Your Artwork has been selected..." a to mi neříkejte, že jsem jediný, koho takový typ zpráv těší a zvedá mu krevní tlak :-). Ano, galerie v Jinshan Yiku Cultural and Creative Industrial Parku v Čchung-čchingu (v anglické transkripci je to Chongqing) si pokládá za čest... atd., atd.; proti střídmě podávaným lichotkám (tyhle jsou celkem uměřené čínské a ne ty strašlivě přetúrované a přitom úplně nevěrohodně znějící americké) asi nikdo nedokáže být stoprocentně imunní. Informace mimo jiné říká, že začíná tisk vybraných obrazů pro výstavu, která by měla být zahájena někdy těsně po půlce června a bude trvat cca 1 měsíc. Pobavilo mě, že z výstavy bude čínsko-anglický online katalog, ten samozřejmě nemůžu pominout, protože mě zajímá, jak vypadá Vápeník napsaný čínsky :-).
Jak mi vysvětlila jedna čínská známá, Čchung-čching je prý ve srovnání se Šanghají a Pekingem takové příjemné a klidné menší město, něco na způsob našeho Liberce. Tak jsem se podíval do Wikipedie a zjistil, že jde o město obývané deseti milióny obyvateli (což je asi tak počet obyvatel České republiky) a s předměstskými aglomeracemi 37 miliónů, takže můžeme v duchu do tohoto přirovnání přibrat navrch i většinu Poláků. Prostě - typický Liberec :-).
Finanční centrum města Čchung-čching s mostem Qiansimen přes řeku Jang-c’-ťiang (z internetu)
Zatím vůbec netuším, co si pořadatelé z mých obrázků pro výstavu vybrali. Informační e-mail o tom mlčí, ale předpokládám, že to byla jen jedna fotografie, víc snímků od jednoho autora se dostává na podobné výstavy jen zřídka. Která to tedy asi tentokrát bude? Bude to snad Srdce zapadajícího slunce, které v únoru viselo na podobném typu výstavy v Glasgow Gallery of Photography a bude profilovou fotkou letní výstavy v Chotěšově? Nebo to bude teprve před několika týdny pořízená fotografie Černobílý svět ve 42 obrazech?
Netuším, jak si v komunistické Číně aktuálně vede surrealismus, ale kdybych měl tipovat, řekl bych, že fotka Rozpouštění oranžového času (pocta Toyen) z roku 2022 na čínské výstavě viset nebude (psst, nikomu to neříkejte, ale v Chotěšově ano!). Ale je to jen zcela nezávazný tip.
A při tom to rozpuštění času mi přijde nejlepší.
OdpovědětVymazatTřeba v porotě zasedne nějaký komunista reformní.
Jen aby si po zasednutí nešel sednout.
VymazatČínský Liberec je pecka! Ta fotka centra s mostem vypadá úžasně. Nu což, i v čínském maloměstě je možné pořádat výstavy. Byť to maloměsto je velké jak dva státy ;-)....
OdpovědětVymazatČína má - pokud jde o obyvatelstvo - přece jen poněkud jiná měřítka. Vlastně ve všem.
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatDalší místo na světě, které pohostí vašeho koníčka, teda spíše “koně”, gratuluji!!!
Děkuji, takhle si cestovat po světě mě opravdu baví :-).
VymazatTak ale Vápeník napsaný čínsky mě taky moc zajímá! :-) Že gratulujeme a jestli půjdeme okolo, rozhodně se na výstavě zastavíme :-)
OdpovědětVymazatMůžete kolem i proplout po řece Yangtze :-).
VymazatSurrealismus v Číně, to je takové to rozpouštění na správných místech =)
OdpovědětVymazatUž jen to, že mě na tuhle výstavu vybrali, mi připadá jako docela slušný surrealismus :-).
Vymazat