středa 8. května 2024

Neposedná čísla

Čas od času v textu nějakého článku narazím na cosi, čemu říkám "neposedná čísla". Většinou jsou svými autory dobře míněná, ale protože jsou neposedná, původní úmysl dokážou snadno znejasnit nebo rovnou pokazit. Dnes jsem si třeba přečetl článek o záměru vybudovat podmořský tunel mezi Evropou a Afrikou kdesi poblíž Gibraltaru. Pro mě za mě, ať je to klidně tunel až do Austrálie! Míru efektivity takového projektu a jeho potenciální pozitivní a negativní dopady musí posoudit ti, co k němu budou mít přesnější informace, než mám já; takové rozhodování jim milerád přenechám. Co mě ale zaujalo, byla informace tiskové agentury o ceně projektu, která má činit "odhadem v přepočtu kolem 149 978 395 000 korun".  

Ano, nemáme úplně přesná čísla, částku jen odhadujeme, navíc používáme přepočty mezi měnami. Když někdo v takové situaci napíše výši odhadu kolem 150 miliard, připadne mi to uměřené. Když někdo jiný přidá v odhadu dvě platná čísla a vyjde mu odhad 149,98 miliardy, budu to považovat za troufalé, ale smířím se s tím, jen si pomyslím, že projekťák je buď pedant nebo (to spíš) chce před sponzory vypadat, že číslo, které ve skutečnosti vylovil z mlhy předvěkých věšteb neexistující evropské Libuše a ve skutečnosti může být klidně až pětinásobné, je výsledkem zevrubné multikriteriální analýzy, kterou jen tak někdo udělat nedokáže (sám ostatně tuhle osvědčenou metodu občas používám a psychologicky velmi dobře funguje). Když ale někdo napíše, že to bude "odhadem kolem 149 978 395 000", je na první pohled jasné, že věcná hodnota tohoto údaje je nulová a jde jen o čistý "kalkulačkový efekt". Stačí vydělit sumu aktuálním kursem dolaru a vyjde nám, že původní odhad mohl činit celkem rozumných 6,4 mld. amerických dolarů nebo (ještě pravděpodobněji, protože jsme v Evropské unii) asi 6 mld. EUR. Když takové číslo dáte do kalkulačky a vynásobíte ho aktuálním kurzem na slušný počet desetinných míst, to by bylo, aby nevyšlo něco pěkného, čím čtenáře ohromíme. Ale my dobře víme, že jde jen o jeden z možných projevů mých oblíbených neposedných čísel.

Když mým studentům v protokolu z chemických laboratoří vyšla koncentrace rozpuštěné látky 6,85332893 g/l, toto číslo nesvědčilo ani tolik o nezměrné pečlivosti měření jako spíš o typu použité kalkulačky, které se liší mimo jiné i zobrazovaným počtem desetinných míst. V takovém případě jsem pak dával studentům pro snazší zapamatování k lepšímu historku o tom, kterak jsem nějakou dobu pomáhal vyrábět "superčisté kovy" a naše "šestidevítkové (slangové označení kovu s čistotou 99,9999%) indium se muselo vozit na drahou analýzu do Německa, protože v Čechách nebyla žádná laboratoř, která by měla tak dobré analytické metody (a čisté prostředí), aby mohla "šestou devítku" opravdu garantovat (kdysi jsem o tom psal např. v tehdy překvapivě úspěšném článku U Heydrichů v koupelně). Zato slušnější kalkulačka, ta přidá klidně dvacet desetinných míst, která jsou navíc zdarma, jen jsou do té míry neposedná, že bohužel neplatí. 

Podobných neposedných číselných významů je bezpočet. Přece jen už trochu do pozadí ustoupila módní vlna kdysi všudypřítomného slova "řádově", které se v ústech blažených nevědomých, co vlastně toto slovo znamená, pojila prakticky s jakýmkoli číslem, takže mohlo vyjít třeba "řádově 1650 diváků na hokeji" nebo "řádově šestnáct výškařů pokračujících v atletické soutěži" (i když to by mohlo fungovat aspoň v hypotetickém hexadecimálním království :-)). Ostatně ani slovo "téměř" není úplně samospasitelné: "Téměř 1650 hokejových diváků" je téměř OK, ale třeba už "téměř šestnáct výškařů" nezní moc pěkně, protože se do mysli vkrádá neodbytná myšlenka, že je jich možná ve skutečnosti jen 15,8, protože jeden z výškařů nastoupil k soutěži bez hlavy, což asi může ve skoku vysokém znamenat určitý handicap, zejména při rozběhu.

Ale vraťme se k úvodním 149 978 395 000 korunám za tunel do Afriky: reportér asi chtěl svým čtenářům či posluchačům přidat k celkem nezáživné účetní charakteristice i trochu emocí a v dalším textu zdůraznit, že jde fakt o moře peněz, což ovšem vyjádřil nešťastným souslovím "necelých 150 miliard", čímž dal své snaze ohromit dost na frak. Slovo "necelý" používají nejraději právě obchodníci, kteří vám prodají, na co si vzpomenete, za neuvěřitelně výhodné a skoro zanedbatelné ceny, např. necelých 20 000 Kč za pěkný hrnec a možná rovnou za dva. Představuji si třeba chlápka, který by rád zaimponoval své slečně a pochlubil se jí v podobném duchu svým platem: "necelých sto tisíc" zní o dost méně než "skoro sto tisíc", natožpak "asi tak sto tisíc" (přece nebudeme koukat na drobné, že?).  

Popravdě, vůbec netuším, jestli takovou částkou mohou být dnešní slečny nějak ohromeny, zvlášť studují-li po večerech odbornou literaturu na téma "jak klofnout miliardáře?", ale berme to jen jako jazykověhrádkový příklad, který je možné transponovat podle potřeby výš nebo níž. A tu odbornou literaturu by měli co nejdřív začít studovat i ti, co si vysnili podmořský tunel do Afriky. Protože miliardářů budou muset klofnout spoustu - v našich neposedných číslech - necelých 150 :-).


19 komentářů:

  1. Ve skutečnosti jde samozřejmě o 149 978 395 173 Kč a 25 haléřů, autor to v populárním článku příliš zaokrouhlil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně, my bychom to jako laici stejně neocenili :-).

      Vymazat
    2. Míra
      Pokud tomu dobře rozumím, jedná se o "nižší" stovky miliard, současně však také o "vyšší" tisíce milionů, dál už to nechci pitvat, jsem na takovéto reportážní rádoby vědecké pindy alergický. Dozvím se to v TV, pokud se mi ji nepodaří včas vypnout.

      Vymazat
    3. Ano, nižší stovky miliard, to je přesné! Jen z podezřením, že se postupem projektu nižší stovky promění ve vyšší stovky :-).

      Vymazat
    4. Míra
      Vyšší stovky ovšem budou prezentovány stylem - méně, než...

      Vymazat
  2. Ještě lze použíti "circa"; +/-
    Horší je to s věkem.
    Kamarád kdysi používal výrok: "Lehce už lížu padesát."
    Líbil se mi (kdysi požívaný převod) pivním ekvivalentem - "To je bratru za pět piv"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby europrojektanti přepočetli cenu euroaafrického tunelu na piva, bylo by jeho prosazení politicky složitější :-).

      Vymazat
    2. Krásně vyjádřený věk je "něco mezi třicítkou a smrtí" =)

      Vymazat
    3. V tom rozmezí jsem už nižší desítky let :-).

      Vymazat
  3. To je ale dost nevděk.
    Víte co práce to dalo tomu rozpočtáři, než se dopracoval k šifře, a ty mu ji chceš velkopansky zaokrouhlit? "Stopade, a zbytek si nechte."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! V řezničtině - je to trochu víc, můžu to tak nechat.

      Vymazat
  4. Čeština je velice květnatý jazyk, ale vidím, že se tento nešvar promítá i do matematiky. Odhadem a navíc v přepočtu ... škoda, že to není vyčísleno celé. 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je notně květnatý - zejména pak v květnu :-).

      Vymazat
  5. Pripomina mi to mladi nasich deti, kdy v predskolnim veku pri otazce na vek vzdycky odpovedeli: "4 a trictvrte" nebo "5. A pul!". Jasny, prece nejsou zadny maly deti!

    OdpovědětVymazat
  6. Když se neposedná čísla zkombinují s neposednými slovíčky... je z toho hotové neposezení! Kouzelný článek. Zevrubná multikriteriální analýza mě moc pobavila, to rozhodně začnu používat! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podobnou "zevrubnou multikriteriální analýzu" už jsem párkrát dělal a potvrdilo se mi, že čím méně s ní člověk strávil práce, tím lepší přijetí u objednavatele mívají její výsledky :-).

      Vymazat
  7. Koukám, že jsem buď ve spamu nebo jsem neodklikla. Takže znovu. Vzhledem k tomu, že na účtě nikdy takovou sumu mít nebudu, je mi naprosto jedno, jestli to je okolo, odhadem řádově nebo téměř :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je docela možné, že by se taková sumička k nám na účet ani nevešla :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.