středa 15. května 2024

Barevné vltavské fotoexperimenty

Na facebooku jsem v uplynulých dnech postupně ukázal několik fotoexperimentů s barvami a tvary a celkem mě překvapilo, jaký měly zveřejněné obrázky mezi návštěvníky pozitivní ohlas. Je pravda, že v experimentování s barevnými odrazy na vltavské hladině nejsem úplný začátečník, minimálně přes prvních pár lekcí jsem se postupně přehoupl a nakonec jsem si i vytipoval několik míst, které z tohoto pohledu, myslím, stojí za to občas navštívit; neskromně se domnívám, že díky bohaté zkušenosti s focením odrazů všeho druhu už umím celkem slušně odhadnout, kde by se mohlo něco vizuálně zajímavého "urodit". Je ale pravda, že na sociálních sítích jsem se zrovna nepřetrhl s tím, abych veřejně vyzvonil přesné místo a způsob focení; přece jen mi nějakou dobu trvalo, než jsem si na to přišel, a nemám úplně důvod pozotvírat cestou v potu tváře všechny těžké dveře, aby ti, co jdou za mnou, prošli pokud možno s co nejmenší námahou :-).

Sem na blog ale moc náhodných kolemjdoucích fotografů nechodí, spíš štamgasti, kteří se sem už docela dlouhou dobu vracejí, a těm nemám důvod nic (snad kromě jedné věci, jež nemá s focením vůbec nic společného) tajit. Mohu tedy prozradit, že mým oblíbeným rajónem je oblast dvou vltavských lodí, které dlouhodobě dlí u těšnovského břehu poblíž Štefánikova mostu: Albatros a Bukanýr, tedy přesněji botel Albatros s převažující červenou barvou a music bar U Bukanýra, který je pro změnu laděný do zelena. Když jsou lodě v pozdním slunečném odpoledni optimálně nasvíceny postupně měknoucím světlem a na řece nejsou příliš velké vlny, takže se barevné reflexe na vodě přelévají a proměňují s každým novým zachvěním hladiny, s každým zafoukáním mírného větru, dají se fotit neustále se proměňující barevné tvary, do kterých se obě lodě převtělí. Pak už jde jen o to, co přesně se vám podaří zachytit, protože každý zlomek vteřiny se obraz proměňuje. Zkoušel jsem ze zvědavosti exponovat dva snímky velmi rychle po sobě (nedělila je ani jedna sekunda) a výsledky byly naprosto odlišné. To je důvod, proč se sem vracím a proč, myslím, focení v téhle lokalitě má smysl pro všechny, kdo si rádi hrají a těší je experimentovat.

Už několikrát si mě místní strážníci bedlivě prohlíželi, protože jim nebylo jasné, co asi v těchto končinách s objektivem namířeným na vodu asi můžu fotit. Jestli ona v tom není skrytá nějaká nekalost... Základní červeno-černo-šedobílá barevnost. A něco na způsob pocty Vasiliji Kandinskému :-).

 
 
Pár kroků vedle kotví zelený koráb U Bukanýra, který dokáže na hladině vykouzlit ohromující zeleno - modro - černo - šedé kompozice. 
 
 
 
Téhle fotce říkám pracovně Polykač. Nejvíc mu chutnají barevné koláče plující po jen lehce strukturované říční hladině. jde o výřez z většího obrázku, a proto není technická kvalita snímku kdovíjaká. Pro obrázek na blogu to ovšem každopádně stačí. 

 
 
Fotka s pracovním názvem Červený Harlekýn je výsledkem jiného postupu. Oranžovočerveno zbarvené dřevěné klády kousek od pravého břehu způsobují na zvlněné říční hladině specifické odrazy podobné sofistikovanému tvaru škodováckých zalomených hřídelí. 



A opět odskok k zelenému Bukanýrovi, tentokrát s velkým modrým jezerem a na něm plujícími ledovými krami. Jak vidíte, oteplování (a odledňování) postupuje neodvratně.

 
 
Poslední dvě dnešní fotky mají jeden společný rys: Neprovedl jsem na nich četné bodové retuše, které jsou pro vytvoření slušné fotky na tomto příběžním místě bohužel nezbytné. Na vltavské hladině totiž v těch nejzajímavějších místech pluje spousta nepořádku, který je samozřejmě na obrázcích vidět. Bílé skvrnky na tmavším pozadí, tmavé skvrnky naopak na pozadí bílém, skvrnek je v jediném záběru odhadem několik stovek, což představuje cca hodinu času na jednu fotku a to jsem u posledních dvou fotek při svém současném napjatém programu zatím nebyl ochoten obětovat. Sem tyhle fotky přikládám jako ukázku specifické červenomodrobílé "albatrosí" vltavské trikolóry.

 
  
 
 
A co vy? Experimentujete rádi při vlastním focení? Povedlo se vám objevit nějaký zajímavý fotografický postup nebo námět, o který byste byli ochotni se podělit? Anebo jste naopak viděli na cizí fotce něco, co jste zkoušeli napodobit, protože vás to zaujalo?

24 komentářů:

  1. Harlekýn mi teda, spíš než klikovou hřídel, připomíná žirafu. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda, jiné vyfocené klikové hřídele byly kompaktnější. Harlekýn je v těle trochu éterický a kompaktní má jen žirafí hlavu :-).

      Vymazat
  2. Trocha sajrajtu na hladině snímek rozhodně oživí, a to ani nemusí být (ten sajrajt) biologického původu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, mně se jako autorovi ten sajrajt moc nelíbil, tak jsem se ho snažil eliminovat, což jsem na čtyřech fotkách stihl a na dvou posledních ne, aby si milovníci podobného oživení taky přišli na své :-).

      Vymazat
  3. Po smíchovské straně chodívám s foťákem často.
    Vodní odrazoffky tu bývají úžasné, obzvlášť, když parníky hladinu rozkolísají. Anebo, když ji zčeří připlouvající kachny nebo labutě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu muset vyzkoušet i smíchovskou stranu. Poslední dobou jsem se pořád vracel k Albatrosu, protože jsem tam tušil značný potenciál, tak teď je třeba zase popojít jinam :-).

      Vymazat
    2. Já někdy dělám okruh okolo obou břehů - Z Výtoně přes Železniční most na Smích off a odtud k mostu Legií a zpět. Anebo obráceně.

      Vymazat
  4. Já v tom černo-bílo-červeném vidím vzory severoamerických indiánů. To by se mohlo umístit na soutěži v Torontu:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý nápad, podívám se, jestli něco nepořádají! :-)

      Vymazat
  5. Lezarts
    Nejsem umělecký fotograf, jsem fotograf momentek pro vzpomínku, ale obdivuji ty co fotografii povýšují na umělecké dílo. Ovšem dnes předvedené kousky mě naprosto odrovnaly. Já bych tento pokus nazvala fotografickým Ebru!!! Téměř k nerozeznání od této prastaré turecké techniky vodotisku!!!
    Bravo, bravo…!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, tuhle techniku jsem podle jména neznal. Má to hodně společného, vlastně jde v obou případech o "malování na hladině". Jen možná varianta odrazů bude o něco ekologičtější, protože barvy neexistují reálně, ale jen na pohled. Zase je člověk odkázaný na tvary a barvy toho, co se odráží. Něco za něco :-).

      Vymazat
  6. Jako kdyby se barvy rozlily na hladinu... Připomíná mi to "experimenty"s barvami v dětství, byť na jiném levelu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě fascinuje, jak proměnlivý obraz to vytváří. Jako v kaleidoskopu: Mrkneš okem a svět kolem tebe se dočista změní :-).

      Vymazat
  7. Moc se mi to líbí! Neuplatnili by se Polykač a hřídel se ctí i v kategorii Strašidýlka? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná ano, vlastně mě to ani nenapadlo, asi jsem trochu v zajetí technických postupů, přitom strašidýlka mohou být různých fotografických žánrů - třeba autoportrét :-).

      Vymazat
  8. Je to paráda a nemohu si pomoci, vidím v tom ve větším počtu krásné vzory na látky. Nebojí se barevnosti, jsou to takové fantastické surealistické vzory. Některé by se vyjímaly hezky nejen na ženských šatech, ale na pestrých košilích třeba mexických tanečníků. Ty poslední dva třeba. Sledovat vlnění vody je parádní, ale přiznávám, zatím mě nenapadlo zkusit to vyfotit.♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna včera jsem byl na přednášce jedné výborné fotografky, která nám ukazovala, jak se jedna její fotka dostala jako vzor na sukni :-).

      Vymazat
    2. Podobné modro-zeleno-bílé skvrny mám na letních šatech, takže za mě bych byla rozhodně pro! :)

      Vymazat
  9. Asi jsem se právě zamilovala do Bukanýra, miluju kombinaci modré a zelené!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bukanýr je u těšnovského břehu stále k dispozici :-).

      Vymazat
  10. Fotky u tebe obdivuji, ale sama nezkouším :-) A mě se líbí trikolora - je v tom pohyb a jak píšou holky výše, umím si představit na sukni nebo šatech.

    OdpovědětVymazat
  11. Jako vzory na látky mi to přišlo vhodné hned, ale nechtěla jsem tě urazit a snižovat uměleckou stránku - a vida, je nás víc, to víš, ženy. už se vidíme v šatech a ty obdivné pohledy!
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.