Poznámka: Tentokrát bude běh neděle poněkud odlišný v porovnání s nedělí obvyklou. Protože mám dnes odpoledne od 15h zajímavou akci na Starém Městě, úvodník sice píšu doma v Dobřichovicích, ale už o nedělním kuropění. Zatímco tedy normálně kolem 14:00 ve své pražské "miniglosové kavárně" naproti Bílé labuti hlavní text psát teprve začínám, dnes už tamtéž budu muset ve stejnou hodinu s novým vydáním končit. Odhaduji tedy, že budu na místě již kolem 11:00 v plné práci :-).
--------------------------------------------------------------------------------------------
Ani jsme se nestihli pořádně v novém roce rozkoukat a už je tu poslední lednové číslo Nedělních miniglos, našeho blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už téměř 17 let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti. Vítám vás už u 809. vydání Nedělních miniglos a na začátek se jako obvykle pokusím shrnout to, co se u mne v období od posledního vydání NMg odehrálo.
Vrcholem minulého týdne pro mě byl středeční večer, kdy jsem měl poslední komentovanou prohlídku své malé fotografické výstavy Černobílá minima v Divadle Kámen na pražské Invalidovně. Všechno se sešlo téměř optimálně, přišlo sedmadvacet návštěvníků, kteří vydrželi moje skoro hodinové povídání o pouhých devíti vystavených fotkách, citlivě reagovali na jakýkoli náznak humoru a ještě měli k tématu zvídavé dotazy. Prostě paráda, člověk si takto zpětně snadno uvědomí, že právě kvůli takovým večerům mají snažení a stres kolem výstav svůj úžasný smysl. Fotky budou viset nejspíš do prvního únorového týdne, pak budou nahrazeny malbami nového vystavujícího. Kdo by případně chtěl ještě stihnout mimořádnou individuální prohlídku za mé přítomnosti, dejte mi prosím vědět co nejrychleji, možná to ještě půjde zařídit.
V sobotu jsem se neplánovaně dostal mezi zajímavou společnost svých dobřichovických spoluobčanů, kteří se pravidelně scházejí v místní cukrárně a rozebírají aktuální novinky. Tak jsem je už s předstihem všechny pozval na červnovou výstavu "Viděno čtyřmi" na zámku v Dobřichovicích :-). Příští týden skončí Mezinárodní fotovýstava Filling the Frame ve PhotoPlace Gallery v americkém Vermontu, kde je mezi 35 vystavenými fotkami i můj snímek Struktura okna. Co nadělám, nejspíš se tam už nedostanu, ostatně teď by mě tam možná ani nepustili, když si Nedělní miniglosy neděli co neděli berou do pomyslných úst amerického prezidenta. Ale ono se prostě (ani dnes) nedá odolat...
V době od posledního vydání NMg jsem na blogu publikoval dva články: Prvním byl fotočlánek Kaskáda kdybychů a pár nočních fotek z Hradčan, ve kterém jsem - kromě pořízených fotek - ukázal, jaká konjunkce náhod způsobila, že jsem se nedávno jedné mrazivé noci ocitl se stativem kousek od Pražského hradu. V pátek jsem pak přidal tradiční bilanční článek Co mi také přinesl rok 2025; jako obyčejně jsem si vybral jen pár zvláštních jednotlivostí, zatímco dost důležitého jsem si nechal pro sebe. Ale tyhle články nejsou hrou na syrovou pravdu, kterou když ostatním nepovíte přesně a úplně, musíte dát fant. Z dřívějšího období mohu připomenout článek na jedno české politické téma Spor o neministra Turka, případně docela podrobný článek shrnující všech 43 knih a knížek, které jsem přečetl v právě uplynulém roce: Co jsem si všechno přečetl v roce 2025.Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.

