neděle 30. listopadu 2025

Nedělní miniglosy č.803

Poznámka: Jako poslední dobou již obvykle, dopolední úvodník píšu doma v Dobřichovicích. Pak se pokusím přesunout do své "nedělní kavárenské kanceláře" přímo naproti Bílé labuti, kde - pokud mne tam ovšem místy stávkující nohy donesou a rozcitlivělá bederní páteř umožní sedět na kavárenské sesli - zase pobudu cca od 14 do 17 hodin, abych během té doby dopsal hlavní text.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Je to neuvěřitelné, ale od jubilejního výběrového vydání Nedělních miniglos č.800 už uplynuly tři týdny, což je dost na to, abychom se opět dostali do celkem běžného nesvátečního provozu. Ale je vůbec možné mluvit o nesvátečním provozu o první adventní neděli? Ano, Vánoce začínají být "za dverami" jako svého času Lasica se Satinským, tak mi snad prominete, že kromě shánění toho nejpěknějšího adventního věnce ponechám neděli možnost uplatnit i jinou, ne tak dlouhou tradici, konkrétně tradici Nedělních miniglos, našeho blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už více než 16 let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti. Vítám vás dnes už u 803. vydání a na začátek se jako obvykle pokusím shrnout to, co mi právě končící týden přinesl. 

Už je zřejmé, že náprava "věcí bederních" u mě zabere o něco delší čas, než tomu bývá u běžnějších nepravostí těla, leč jsem zvyklý - když to jen trochu jde - nevyhledávat cizí pomoc, ale vystačit si svépomocí, tak věřím, že rozeznám, kdy případně nastane ten pravý čas toto své vnitřní nastavení poněkud přehodnotit. Každopádně běžné aktivity s určitým zatnutím zubů (kruci, nemám já jít v úterý k zubaři? Jen aby tomu mému zatínání nezatnul tipec!) zvládám, a mám navrch dobrou výmluvu, že nemůžu udělat doma žádný řádný předvánoční úklid.

Ve čtvrtek mi přišly nezávisle na sobě dvě výborné fotografické zprávy: Napřed jsem zjistil, že moje fotky dostaly v letošním ročníku velké tokijské soutěže Tokyo International Foto Awards (TIFA) hned pět čestných uznání (dvě v kategorii Architecture, dvě v kategorii Fine Arts a jednu v kategorii Nature). Asi o dvě hodiny později se mi ozvala americká PhotoPlace Gallery, že mou fotku Struktura okna vybrali do lednové výstavy Filling the Frame, takže do půlky prosince musím zařídit asi padesát věcí, aby všechno správně klaplo a návštěvníci výstavy měli v lednu i z mého obrázku ten správný požitek. Leč to jsou všechno, pochopitelně, radostné starosti, takže si určitě nestěžuji :-). No a moje aktuální malá výstava Černobílá minima v Divadle Kámen na pražském sídlišti Invalidovna bude pokračovat až do ledna, tak pokud jste chtěli přijít na jednu ze tří plánovaných komentovaných prohlídek a nestihli to, určitě bude po Novém roce další společná šance. Stejně tak existuje i varianta, že vás po výstavě provedu individuálně, možnosti jsou po dohodě s vedením divadla skoro každý podvečer či večer podle aktuálního programu, jen to vyžaduje předem se se mnou domluvit a říct, kdy se vám to hodí, já se rád přidám :-). 

V uplynulém týdnu jsem zveřejnil dva nové články: Prvním byl odskok do říše klasické hudby za Klavírním koncertem Roberta Schumanna v podání francouzské klavíristky Hélène GrimaudV druhém článku O druhém lednu a vyplňování rámu jsem oznámil, že moji případní vermontští příznivci (byť jsem se o jejich existenci přes moře zatím nedoslechl :-)) se mohou těšit na lednovou fotovýstavu Filling the Frame v městečku Middlebury, kde bude - jak už jsem popsal o odstavec výš - k vidění mezi celkem 35 fotografiemi z celého světa i jedna moje fotka. Z předešlého období ještě jednou připomenu básničku Probuzení, která byla odrazem náznaku snad pozitivních zpráv, jichž se mi před nedávnem aspoň přechodně dostalo v oblasti, kterou pro sebe považuji za nejdůležitější, a fotoreportáž Je-li 17. listopad, musíme být na Národní třídě, kde jsem se pokusit zachytit pár střípků zajímavého dění ve svátečním centru Prahy i své přátele - fotografy, se kterými jsem se mohl na Národní ke své velké radosti sejít. A na konec přidám odkaz na reportáž z pozoruhodného brněnského podzemí Brněnské vodojemy ze stativu.

V našem archívním okénku ještě jednou odkážu na článek z mého dávného putování po Japonsku, konkrétně se podíváme do neobyčejného chrámového komplexu Yamadera v článcích Chrámový komplex Jamadera - pro milovníky schodů a Z japonského fotoarchívu - Skalní chrám Yamadera. No a když je tu dnes zmínka o Vermontu, třeba potěší i článek z úplných začátků mého blogu, glosa O životních křižovatkách a typických Vermonťanech.

Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a i do prvního regulérního předvánočního týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.

Vlastní text dnešních Nedělních miniglos doplním v průběhu nedělního (pod)večera. Netrpělivci mohou zatím případně dole pod článkem nahlédnout do jubilejních výběrů toho nejlepšího, co v dlouhé historii našeho blogového nedělníku v této rubrice vyšlo. 
 
Nedělní miniglosa č.1:
-------------------- 
Nedělní miniglosa č.2: 
--------------------
Nedělní miniglosa č.3:
--------------------
Nedělní miniglosa č.4:
--------------------
Nedělní miniglosa č.5:
--------------------
Nedělní miniglosa č.6: 
--------------------
Nedělní miniglosa č.7: 
 
  
Chcete-li si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co dosud za dlouhých více než 16 let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst i následující jubilejní výběry:
 
Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetonypovídkybásněhrátky s češtinouhaikuvzpomínková vyprávěnípovídání o knížkáchfilmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky nebo dokonce sloužící k experimentům jako fotolaboratoř. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.