Poznámka: Jako poslední dobou již obvykle, dopolední úvodník píšu doma v Dobřichovicích. Pak se přesouvám do Prahy, kde dopisuji hlavní miniglosový text v době cca mezi 14:00 a 17:00 hod., kdy zase "úřaduji", ve své "kavárenské kanceláři" přímo naproti Bílé labuti.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Uplynulý týden se u mne nesl v duchu fotografických akcí, z nichž asi nejzajímavější byl čtyřlístek vetknutý mezi čtvrtek a sobotu: Ve čtvrtek jsem jednak měl první oficiální komentovanou prohlídku své výstavy Černobílá minima v Divadle Kámen na pražském sídlišti Invalidovna (nakonec jsem stihl ještě jednu polosoukromou nedlouho před půlnocí), jednak jsem se pak ještě zúčastnil ve vedlejším divadelním sále fotoprezentace z kunsthistoricky a historicky zaměřeného putování okolím Gdaňsku; mimochodem já mluvil o svých devíti vystavených fotkách asi hodinu, kolegové pak o svých asi pěti stovkách fotek asi hodiny dvě :-). V pátek jsem s přáteli vyrazil na vernisáž opět výborné výstavy mého kamaráda a skvělého fotografa Honzy "Kočičáka" Kočího, která se koná v centru Heřmanova Městce (doufám, že vám o této akci taky budu moct v příštích dnech něco napsat a ukázat). No a v sobotu jsem se zašel podívat na dobřichovický zámek, kde mi manželé Čapkovi dali dobrou lekci, jak dostat do mně dobře známého výstavního sálu místo běžných třiceti fotek sto osmdesát snímků. Ale na neděli kupodivu žádný fotografický program nemám - pominu-li samozřejmě zpracování fotek z uvedených akcí, ke kterému jsem se ještě nedostal, proto se mohu věnovat Nedělním miniglosám, našemu tradičnímu blogovému týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a který už více než 16 let skoro každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v politice a společnosti. Vítám vás tedy už u 798. vydání, takže už zbývá jen jediné "normální" číslo a bude tu osmý velký jubilejní výběr, který by podle prozatímního plánu měl vyjít 9. listopadu.
V uplynulém týdnu jsem publikoval dva nové články: První obsahoval kromě fotek z nedávné vernisáže mé aktuální výstavy (tentokrát fotky nejsou moje, protože jsem na focení v nabitém programu vernisáže vůbec neměl čas, ale poskytly mi je k mé velké radosti dámy Dita Kozáková a Helena Macháčková) i vložená japonská přísloví (jakou mají japonská přísloví souvislost s mou vernisáží se dozvíte v článku), a proto je jeho název Momentky z výstavy a japonská přísloví. Ve druhém článku jsem položil po dlouhých dvou a půl letech zase jednou svým čtenářům hádanku, byť ne typickou hádanku fotografickou, jak na ni zde byli místní čtenáři blogu zvyklí; tentokrát jde o Malou mincovní hádanku. Z dřívější doby mohu ještě jednou připomenout Haiku z doby kamenné, článek O volebních vítězstvích a prohrách, nebo fotočlánek O posledním snímku, kde ukazuji poslední fotku pořízenou svým "měkkým" infračerveným filtrem Hoya, který jsem používal víc než 12 let a nedávno jsem si ho vlastnoručně rozbil.
V našem archívním okénku dnes ještě jednou uvedu odkaz na čtrnáct let starý článek s téměř matematickým názvem, byť námět je z úplně normálního skutečného života: O rovnicích s řešením v imaginárním světě. Nově přidávám na počest nadcházejícího svátku, připomínajícího vznik Československa článek Z kapsy legionáře?, který jsem publikoval jako svůj maličký a na první pohled dost odtažitý příspěvek ke slavnému stému výročí v roce 2018, abyste viděli, co se dá vykoukat při troše fantazie z pár starých mincí v šuplíku.
Příští týden bude drobným vykolejením z rytmu běžného plynutí času: V pondělí jdu sice normálně do práce a večer pak na návštěvu, ale sváteční úterý u mě bude jako obyčejně zasvěcené celodenní podzimní procházce po Praze a - pokud to počasí dovolí - i tradičnímu svátečnímu focení. V týdnu bych se rád vrátil k tématu nakousnutému sobotní Malou mincovní hádankou, jinak by samotná hádanka nedávala moc smysl, a nejspíš se rozepíšu i o již zmíněné výstavě v Heřmanově Městci, protože mám pár ilustračních fotek. Ale mám v plánu i jeden článek hudební (rád bych představil další známou klavíristku a hlavně jeden skvělý klasický klavírní koncert), jednu zahraniční fotoreportáž (letos vůbec poprvé jsem totiž nakoukl aspoň kousíček za hranice naší země) a na stole se mi kumulují přečtené knížky, ze kterých bych taky nějakou rád vybral k bližšímu představení. Tak uvidíme, jak se plány v týdnu přesypou a co z toho všeho nakonec vzejde.