neděle 19. dubna 2026

Nedělní miniglosy č.820

Poznámka: Po minulé neděli, kdy - i když vznikly - nebyly Nedělní miniglosy hlavním bodem programu, protože jsem ve své "miniglosové kavárně" naproti Bílé labuti připravoval rozhovor s fotografem Carlosem Sardá Vidalem (pět miniglos jsem stihl napsat před rozhovorem, dvě zbylé až po něm), vracíme se dnes ke klasickému modelu: Úvodník píšu dopoledne v Dobřichovicích a hlavní text doplním z kavárny, kde bych měl být v běžné "provozní době" cca od 14 do 17h, takže dnešní mírně jubilejní vydání bude vpodvečer nebo večer připraveno k definitivnímu zveřejnění. 

--------------------------------------------------------------------------------------------

Je úžasné, jak čas letí: Zdá se to být nedávno, co jsme tu měli velké jubilejní osmisté číslo Nedělních miniglos, našeho vytrvale vycházejícího blogového nedělníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už 17 let téměř každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti. No a dnes jsme o mírně kulatých dvacet čísel dál a máme tu 820. vydání asi nejvytrvalejšího českého blogového nedělníku :-).

V končícím týdnu jsem měl v úterý příležitost navštívit přivítání nové knížky poezie paní Běly Janoštíkové Chryzantémy v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea na pražském Starém Městě. V pátek odpoledne jsem měl zase jedinečnou příležitost potkat se a popovídat si se spoustou báječných českých fotografek a fotografů na hojně navštívené vernisáži výstavy WOMEN v rámci projektu 60tina spolku Czech Art Photo. A protože v sobotu přišel dlouho odkládaný den, který jsem musel věnovat své dost neoblíbené činnosti - daňovému přiznání a různým souvisejícím hlášením pro státní úřady, už se těším na něco kreativnějšího než vyplňování formulářů. Vidíte, to by bylo pěkné, napadá mě, kdybychom udělali z Nedělních miniglos taky interaktivní formulář: Vložilo by se číslo vydání, hlavní události týdne, propojili bychom to s umělou inteligencí a NMg by byly hotové na stisknutí tlačítka... Ne, nebojte, tahle zrůdná vize se pravdu nenaplní, aspoň ne na stránkách tohoto blogu :-).

Od minulé neděle jsem na tomto blogu zveřejnil jen jeden jediný článek, již zmíněný Velký rozhovor se španělským (a přitom pražským) fotografem Carlosem Sardá Vidalem s podtitulem Focení je pro mě bonus ke štěstí. Tento rozhovor je prvním z chystané série tří rozhovorů, ve kterých postupně představím tři své přátele a fotografy, se kterými budeme mít v červnu společnou fotografickou výstavu VIDĚNO ČTYŘMI na zámku v Dobřichovicích (věřím, že už máte čas vernisáže PÁTEK 5. ČERVNA od 17:00 zapsaný ve svých diářích :-)). 
 
Z předchozího období si dovolím ještě jednou připomenout článek z rubriky Fotolaboratoř s názvem Jedenáct popůlnočních nádražních zastavení, abyste na konkrétním příkladu viděli vznik jedné mé fotky, která by se snad dala zařadit do žánru Street, i když je z pražského Hlavního nádraží. Připomenu i symbolickou velikonoční pomlázku s novou "kouzelnozahradní" fotografií a navrch sedmnácti slabikami haiku Červené koniklece a malou úvahu, reagující na vnitrostátní politické dění, v článku O dnu české vlajky.   
 
V našem archívním okénku dnes ještě jednou zopakuji svůj 13 let starý, ale kupodivu i po té dlouhé době stále přetrvávající pohled na to, Co je štěstí. Nově přidávám odkaz na článek z roku 2019 O mongolském kosmonautovi, na kterého neumím zapomenout a ze stejné doby malou připomínku (tehdejších) Velikonoc v básničce Do ticha velké noci.
 
Dalším rozhovorem v pořadí by mělo být popovídání s fotografem Pavlem Vidlařem. Nebude to příští týden, ale až začátkem května, nicméně už teď se na to povídání těším. Budu tak mít, věřím, prostor splnit to, co jsem chtěl původně udělat už tento týden, ale v konkurenci publikovaného rozhovoru by to bylo dramaturgicky ne zcela vhodné, tedy vytvořit blogovou pozvánku na moc zajímavou fotovýstavu Zuzany Málkové ve Veltrusech.  

Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.

Hlavní text vytvořím v průběhu svého tradičního nedělního kavárenského odpoledne, takže by se tu měl vpodvečer nebo večer objevit. Do té doby se můžete podívat třeba do jubilejních výběrů toho nejlepšího a nejvtipnějšího, co v dlouhé historii Nedělních miniglos vzniklo, dole pod článkem.  
 
Nedělní miniglosa č.1:
--------------------
Nedělní miniglosa č.2:
 --------------------
Nedělní miniglosa č.3:
-------------------- 
Nedělní miniglosa č.4:
--------------------
Nedělní miniglosa č.5:
-------------------- 
Nedělní miniglosa č.6:
 --------------------
Nedělní miniglosa č.7:
 
  
Chcete-li si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co dosud za dlouhých 17 let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst i následující jubilejní výběry:
 
Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetonypovídkybásněhrátky s češtinouhaikuvzpomínková vyprávěnípovídání o knížkáchfilmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky nebo dokonce sloužící k experimentům jako fotolaboratoř. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.