Alfred Kubin: Země snivců (Die andere Seite)

Jediná kniha slavného rakouského kreslíře zavádí čtenáře do tajuplné země vybudované nejbohatším mužem světa Klausem Paterou v blíže nespecifikované oblasti střední Asie. Vypravěč příběhu dostane jako Paterův dávný spolužák nabídku se do Snové země přestěhovat. Paterova říše je představena jako země neomezených možností určená pro lidi, jejichž "nadprůměrně zbystřené smyslové orgány dávají svým majitelům schopnost chápat vztahy individuálního světa, které průměrné bytosti kromě ojedinělých okamžiků prostě neznají." Tedy něco jako elitní klub? Ale tady nejde o postavení, ale o schopnost snít. Přece: obyvatelé říše - snivci - "žijí jenom v náladách."

Celý "projekt" na vypravěče zapůsobí, i on - jako kreslíř - by chtěl zažít popisované pocity, dohodne se tedy s manželkou, že absolvují náročnou cestu a usadí se v hlavním městě Snové říše - Perle. Po příjezdu začínají poznávat zvláštnosti nového života. Nikdo nemá žádné nové věci, vše je staré, nemoderní, nikdy nesvítí slunce, protože "nebe bylo věčně kalné,..., věčně stejnoměrně visela oblaka hluboko dolů." Noví obyvatelé postupně přivykají i těm nejneuvěřitelnějším věcem, které se možná jinde stávají jen ve snu, ale tady jsou běžnou realitou.

Zvláštní kapitolou je "kafkovský" popis střetů se zdejší byrokracií. "Chcete-li získat vstupenku k audienci, musíte předložit kromě svého rodného, křestního a oddacího listu i závěrečné školní vysvědčení vašeho otce a očkovací průkaz vaší matky. Na chodbě vlevo, v úřadovně číslo šestnáct, oznamte údaje o majetku, vzdělání a udělených řádech a vyznamenáních. Doporučujeme, abyste přinesl i vysvědčení zachovalosti vašeho tchána, není to však bezpodmínečně nutné.

Realita pozdního rakouského c.k.úřednictva. Slovo "kafkovský" jsem dal do uvozovek proto, že Kubin vydal svou knihu už v roce 1909 a Kafka svůj Zámek mnohem později. Přitom je jasné, že Kubinovu knihu znal a inspiroval se jí.

Patera (tedy vlastně Otec) jako vrchol této zvláštní pyramidy je už spíše mýtus, přelud, sen, než skutečný člověk. Nikdo ho snad už léta neviděl, leč všichni v něj věří a odvozují od něj vše - dokonce i sebe, protože bez Patery by zde vůbec nebyli. Žijí si své snivé životy a nehledí na realitu (ekonomické otázky např. prakticky nehrají ve Snové říši žádnou roli).

Pak se však situace mění a říše vstupuje do zvláštního stavu "klatby". Text je prokládán zřejmě skutečnými autorovými tíživými sny. Smrt vypravěčovy ženy je předzvěstí špatného vývoje celé země. Zániku říše je věnována celá druhá polovina knihy podrobně popisující postupné kroky dezintegrace a zmaru. Jeho kroky jsou mimo jiné i následující:

1. Epidemie spavé nemoci - všichni snivci zcela nekontrolovaně upadají do hlubokého spánku.

2. Dramatické rozmnožení zvěře všeho druhu ("Ačkoli se všechno navzájem požíralo, množili se čtvernožci i šestinožci děsivým způsobem.")

3. Mizení rostlinstva ("Všechno bylo ohlodané, udupané, bez vegetace. Z lipových alejí na venkovské silnici a směrem ke hřbitovu zbyly už jen pahýly kmenů. Země dýmala, jako by chtěla vychrlit ještě více příšer. Ze skulin proudila teplá, nakysle vonící pára. Noci byly zahaleny podivným, všechno smazávajícím šerem."

4. Úpadek mravnosti

5. Drolivost ("Trouchnivina a plíseň se vyskytly i v nejudržovanějších domech: ve vzduchu musela být nějaká neznámá rozkladná látka, neboť čerstvé pokrmy, mléko, maso, později také vejce, v několika hodinách zkysly a shnily. Mnoho domů popraskalo.").

6. Hanobení hrobů i lidí

Poté už vše sjíždí po spirále všeobecného zmaru a násilí. I příroda drtí své obyvatele, voda z řeky Negro zmizí a zůstává jen záplava bahna. Vše spěje k neodvratnému zániku, jen tajuplný kmen modrookých původních asijských obyvatel jako by stál mimo všeobecnou apokalypsu. Vše se vrací do stavu, z něhož to bylo kdysi násilím - byť třeba s nejlepšími úmysly - vytrženo. V noci poprvé po dlouhé době vycházejí hvězdy. Jen jednotlivci však přežívají, aby vydali svědectví.

Do interpretací se pouštět nehodlám. Každý čtenář si vytvoří své a každý si položí řadu otázek. Např. je Snová říše tyranií? Je předem odsouzena k zániku? Nenarazí i ta nejlepší idea dříve či později na prokletý "lidský faktor"? Můžeme přejít na onu "druhou stranu" nebo spíš "druhý břeh" z originálního názvu bez zničující očisty? Je Patera symbolem Vůdce nebo Boha? Na své si jistě přijdou freudisté i surrealisté, prostě snivci nejrůznějšího typu.

Pozoruhodné dílo. Četl jsem ho poprvé asi před deseti lety a zapůsobilo na mne tehdy víc než teď, možná je na mne ta všestranná apokalypsa příliš silná káva. Možná mi jen víc vadilo podivně nevyvážené "frázování" knihy, ale přece bych nechtěl mít pevnější strukturu knihy, která je určená pro snivce a která je vlastně sama jen krásně nevyváženým snem.

Třeba jsem jen větším optimistou než před deseti lety. Dobrá nebo špatná zpráva?