Sotva jsem pro potřeby webové "e-Xpozice" uzavřel první oficiální podobu kolekce s názvem Fantaskní příběhy ze světa kůry, už mám - podobně jako kdysi encyklopedista Jan Otto - některé doplňky. Jak už mnozí z vás vědí, jsem právě na řeckém ostrově Lefkada, kde se kromě focení moře, divukrásných hor i kytiček v zahradách jako poděkování té nejpůvabnější z múz dají najít i zajímavé příběhy vepsané do kůry stromů, především zdejších četných eukalyptů. Místní turisté i domorodci tak mají občas vpodvečer skvělou příležitost vidět mne, kterak s foťákem hopkám od stromu ke stromu a každý kmen si podrobně prohlížím kolem dokola, jestli náhodou některý z výjevů v kůře není adeptem na zařazení do mého fotografického cyklu. Ještěže řecký docent Chocholoušek ordinuje až daleko na pevnině, takže se mu nevyplatí poslat pro mě takovou dálku Husáka s Hlinomazem :-).
Předně mě potěšilo, že hned na prvním stromě, který se mi zdál být z tohoto pohledu zajímavý, jsem našel výjev, který jsem už před lety fotil a který se stal řádným členem základní fotokolekce. Jak vidíte z následujícího srovnání (vlevo je čerstvá podoba, vpravo obrázek zpřed tří let), tolik se zase nezměnilo: Proměnila se barevnost, přibyla masivní jizva v kůře, zmenšilo se očko, ale jinak je zřejmé, že obraz, který jsem pojmenoval "Za bludičkou" pořád ještě v lefkadské kůře žije, což mě potěšilo, zvlášť když už jsem vůbec netušil, na kterém z mnoha lefkadských stromů jsem výjev fotil, a objevil jsem ho jen naprostou náhodou :-).
Teď už se ale pojďme podívat na několik nových adeptů. Neříkám, že se v kolekci objeví všechny obrázky, ale myslím, že nejméně dva se kvalifikují a jeden, jsem přesvědčen už teď, bude patřit k ozdobám.
Tohle by mohla být třeba panáčkující ryba. Když mohou existovat ryby létající a v ZOO panáčkuje kdejaký tuleň, proč by nemohla i ryba - samozřejmě ve slušivém oblečku - pěkně zapanáčkovat. Horší by to bylo s Rybami s velkým R, protože ty - jak je znám - nejsou na panáčkování zvyklé a před diváky už vůbec ne :-).
Další obrázek se mi líbí svou neokázalou barevností v tlumených odstínech. Kdoví, třeba je to starý portrét, jehož barvy vybledly a on čeká na ruku šikovného restaurátora, aby se znovu zaskvěl v původní kráse. Anebo takové barvy prostě mají být, mají skrývat tajemství, obraz někoho, kdo nechce stavět svou tvář na odiv.
Kdyby měli medvídci koalové své duchy, přesně takhle bych si takového medvědího ducha představoval :-).
Jasně oranžová a ještě víc jasně žlutá - to jsou barvy, které jsou v paletě barev figurujících na kůře stromů celkem vzácné a není tolik stromů, které by je dokázalo nabídnout. Příběh zatím ještě z následujícího obrázku nedokážu vykoukat, ale ty barvy jsou tak výrazné, že by byla škoda na žádný nepřijít.
No a na závěr jsem si nechal podle mého názoru to nejlepší, co stromy ve Vassiliki na břehu mnohotvárného Iónského moře zatím do této fotokolekce nabídly. Je to celkem hotová grafika jako od nějakého nápaditého malíře, kdybych ji viděl na výstavě, přišel bych se na ni podívat několikrát, protože by mě zaujala. S názvem nebudu určitě spěchat, však on se nějaký příhodný časem vyloupne.
Zajímavé stromy jsem viděl i na svém výletě do prostoru salin u obce Kariotes, ale tam jsem byl bohužel v horkém dni kolem poledne a to je asi nejméně vhodná konstelace na podobné focení; fotky by pravděpodobně bez nějakého účinného difuzéru, který se mi nechtělo improvizovat, nestály za nic, což ovšem neznamená, že se ještě nějaké zajímavé nové "kůrové příběhy" v Řecku neobjeví.
Některé místní ostrovní stromy, jakmile se doslechly o možnosti udělat kariéru modelek, vytáhly šupem své kořeny, jsou prý na cestě k Vassiliki a prostřednictvím svých právníků se dožadují veřejného castingu! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.