pondělí 14. května 2018

Haiku rozbitých světel a stínů


(Foto: Hlavní nádraží Praha, duben 2018)


Haiku rozbitých světel a stínů

Stíny za světly

bezpečně rozbitými

skládají můj svět.


Protože je dnes text jen kraťoučký, jak se na haiku sluší, přikládám tradiční odkaz na jeden starší článek s názvem O našich lvech. Proč o lvech? Protože jsem jedním takovým lvem chtěl kdysi dávno jako dítě být. Nebo ho aspoň mít. Ale kde ještě dnes jsou vůbec lvi, kterých bylo kdysi po celém světě plno?


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.