středa 23. května 2018

Po stopách dávného města Nyrikos a saliny u Kariotes

Výprava po stopách dávného města Nyrikos, které bývalo hlavním městem staré Lefkady, nezačala úplně hladce, když místní linkový autobus z Vassiliki do současného hlavního města Lefkada měl skoro hodinu a půl zpoždění (podrobněji jsem o celkem veselém čekání na něj psal v článku Co se dá stihnout při čekání na autobus). Nakonec jsem se ale do hlavního města dostal, nechal jsem se zavézt na konečnou na autobusové nádraží a vyrazil jsem pěšky ne zrovna příjemným předměstím směrem k výpadovce na Nidri. Starodávné hlavní město ostrova totiž leželo kousek vedle dnešního města Lefkas, asi 2-3 km podél východního pobřeží. Z autobusu jsem viděl několik informačních cedulí odkazujících na předchůdce dnešního hlavního města a moje mapa taky ukazovala tři lokality, kde mělo být aspoň něco malého k vidění.

Na první informační ceduli je možné narazit asi 2 km od centra hlavního města na křižovatce u Čechům dobře známého řetězce Lidl. Ukazuje ulicí vedoucí směrem k pobřeží, kterou když se pustíte, narazíte napřed na zajímavé spojení hřbitova s basketbalovým hřištěm. Na první fotce je stínová momentka ze stěny hřiště (docela by mě zajímalo, co chtěl autor naznačit těmi letopočty 1896 - 2016. Že by někoho inspirovala olympiáda v Riu k vlastneckému zavzpomínání na počátky novověkého olympismu?)


Na malebném hřbitůvku naproti jsem viděl zatím asi svůj nejmohutnější platan na ostrově, který poskytuje v horkých dnech, jako byl ten dnešní (teplota kolem 30 stupňů je na květen opravdu dost) tolik potřebný stín.


Tohle je nejspíš informační cedulí slibované "Fortification of Ancient Leukas". Prostředí, ve kterém se tato zeď nachází, není opravdu nic moc. Skoro není vidět pod náletem keřů, zleva je rovina s několika užitnými zahradami a o kousek dál několik velkých skládek odpadu, takže ráno kolem co chvíli projede prášící popelářský vůz, zprava je zase nějaká zemědělská usedlost plná drůbeže. Cesta kolem zdi je navíc záhy přehražena plotem, takže jsem se dál nevnucoval.


Když se vrátíte k silnici a popojdete asi 2 km směrem na obec Kariotes, vpravo od silnice je oplocený areál s dalšími zbytky starověkého města. Když jsem objekt navštívil já, byla branka zamčená na velmi masivní zámek, takže jsem udělal aspoň pár ilustračních fotek zbytků města v dnešním olivovém háji nakukováním přes plot.



Obec Kariotes má ale jednu specialitku, o které se většina lefkadských průvodců nezmiňuje a přitom jde o velmi příjemné a zajímavé místo: Východně skoro až k řecké pevnině zasahuje výběžek ostrova, tzv. Alexandrovy saliny (Aliki Aleksandrou). Stačí zatočit uprostřed obce doleva k moři a dostanete se po chvilce do nečekaně klidného prostředí rozlehlých vodních ploch (jaká příjemná změna oproti rušnému a nepříliš vábnému předměstí hlavního města!). Na následujícím obrázku je pohled k severu, kopec už je řecká pevnina, Akarnanie. Asi 20 km odtud je místo, kde si to před začátkem letopočtu rozdávali při námořní bitvě vítězný Octavianus (pozdější císař Augustus) a Marcus Antonius marně podporovaný egyptskou královnou Kleopatrou), dnes je tam letiště Actio/Preveza, kde většinou turisté svoji návštěvu Lefkady začínají.


Na kraji salin je dokonce speciálně upravené místo pro pikniky, které obsahuje jednu sestavu nábytku pro "business třídu"...
 

... a tři další v "ekonomické třídě" :-) Ale posezení ve stínu stranou ruchu města s výhledem na rozsáhlé vodní plochy je příjemné, ať už zrovna sedíte na židličce nebo na špalku.


Vydáte-li se dál kolem řádně vybavené malé pláže a kostela Ag.Panteleimon, dojdete až k mořskému kanálu, kterým proplouvají malé i větší lodě (jsou to ty lodě, které nejspíš před chvílí propluly zvednutým mostem propojujícím jinak ostrov Lefkada s řeckou pevninou). Opuštěný dům na výběžku salin tvoří zajímavou dominantu a na řeckou pevninu je to odtud "co by Bugár kamenem dohodil".


Na úplně nejužším místě kanálu je ještě malý ostrůvek s kamennými zbytky tzv. Alexandrova hradu (Kastro Aleksandrou). Na to, jak je v těchto místech vodní cesta úzká, tu občas proplouvají i docela překvapivě velké lodě a menší lodě tudy plují v obou směrech pěkně jedna za druhou.


Tuhle cestu mezi dvěma vodními světy využívají prý často především po ránu rekreační běžci. Já potkal během cca dvou hodin svého pěšího bloumání tři, a všichni vypadali velmi velmi motivovaně, zvlášť proto, že už bylo pro běhání ne úplně příjemné polední horko. Vlevo od kamenité cesty je mořský kanál s výběžkem řecké pevniny, vpravo je prostor salin, na který svrchu dohlížejí lefkadské hory Skaros a Megali Ráchi (můžete si přečíst i můj starší článek Po starém chodníčku k hoře Skaroi o zachované staré kamenné cestě k vrcholu se zbytky původních dubových lesů).


Kanál směrem k hlavnímu městu a tedy i k hlavní přístupové cestě na ostrov hlídá maličký Konstantinův ostrov s pevností.


Přes saliny je i dobrý výhled na ostrov Lefkada, dobře jsou vidět postupně se zdvíhající horská pásma (z druhé strany než na většině mých fotek, které jsou zabírané ve směru od Vassiliki). Nejvyšší kopce (vlevo nahoře) mají přes 1100 m a psal jsem o nich např. ve speciálním článku Výstup na nejvyšší body Lefkady.


Saliny fungují mimo jiné i jako přirozená ptačí rezervace, jejich část je dokonce k pozorování ptáků uzpůsobena. Nejvíc jich tu bývá k vidění při pravidelných tazích na podzim a v zimě, kdy se tady nebo v blízkých zálivech srocují i velká hejna plameňáků. Podle místních informačních cedulí tu bývá i spousta druhů žab i želv. Nechtěl jsem vás ošidit, tak pro vás mám aspoň jednoho velmi čiperného "bahňáka", který zrovna v části slané bažiny za pochodu obědval :-).


Při zpáteční cestě do hlavního města jsem ještě zatočil do míst, kde měla podle informací na mapě být ještě jedna lokalita s pozůstatky města Nyrikos, odbočka od hlavní silnice značená není (vede směrem k pobřeží od kempingu Kariotes), ale daleko na loukách, kde to už nikdo nečeká, je velká směrovka s nápisem Houses of Ancient Leukas. Bohužel ani tentokrát není naleziště volně přístupné, je obehnané plotem a je pouze z dálky vidět pár kamenů na starých základech a jakési informační stanoviště, ke kterému se ale (pokud nechcete přelézat oplocení) nejde dostat.


Jen pár kroků od zamčeného archeologického naleziště, k jehož prohlídce byste museli mít k dispozici dron nebo silné štípací kleště, je zcela volně přístupné naleziště modernější. Škoda, že nejde o pozůstatky starého hlavního města; konečně bych měl jednu fotku "z první ruky" :-).


Pozn.: Další články o řeckém ostrově Lefkada najdete ve speciální rubrice Črty z Lefkady.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.