Pozn.: Vzpomněl jsem si na to slovo nedávno, když jsem ve vlaku osaměl bez spolucestujících a bez přístupu k internetu, jen s pohozenými děsuplnými novinami na protějším sedadle. Naštěstí novinami s křížovkou. AMA - japonská lovkyně perel. Tedy perlolovkyně. Loví, i když před ní její kořist neprchá, protože není přírodou k úprku náležitě vybavena, jen nehnutě důstojně čeká (tedy ona kořist), až bude její lesklé tajemství odhaleno a vyňato z přírodního ochranného a zároveň perlotvorného lůna. Nejspíš ono perlo-lovení je v Japonsku výsadou žen a perlo-lovec by byl považován za směšnou náplavu v cizím hájemství, protože v žádné křížovce se mne ještě na japonského lovce perel nikdy nikdo nezeptal. Ale já si takovou náplavu - jako nejaponec - zejména za mohutného pacifického přílivu umím docela dobře představit, tak snad mi tu opovážlivost Japonci mezi vámi prominou :-).
Své ruce ponořím do vln krotkých vlasů,
nahmatám perly vzdorující času
lépe než hradby antického Říma.
Pohledem pohladím plaché rybí oči,
vložím vše na účet, jenž se neúročí,
a na hladině vyťukám kruhy pod očima.
Kameny dýchavičné mou mysl zatíží;
jak žebrák vyhládlý nahlédnu do spíží
a jako vždy nedám na dobré rady.
Všechno, co měl jsem až dosud nejraději,
bez mrknutí oka směním za naději,
že hluboko u dna narazím na poklady.
Se rty na snu usínám a šipku do něj skočím,
abych z něj perly vylovil těm plachým rybím očím.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.