O unaveném slunci

Uděláme sluníčku

malý flíček na líčku,

malou skvrnku na tváři,

která tolik nezáří.

(Fyzika pro mateřské školy)

Eskymáci již řadu týdnů vyhlížejí marně polární záři. Slunce se totiž letos ještě nestihlo probudit ze zimního spánku a astronomové, kteří svůj život jinak zasvěcují pozorování slunečních skvrn, jsou bez práce (v planetáriu jim řekli, že kvůli krizi došly skvrny, a poslali je na nucenou dovolenou) a zoufale se snaží najít v inzertní části novin jinou životní náplň. Jediná skvrnka, která se v poslední době na slunci objevila, se prý těsně po přistižení astronomickými dalekohledy stydlivě rozplynula jako ženský akt z cigaretového dýmu. Od té doby nic!

Zvláštní! Jinak se Slunce tváří celkem nenápadně. Ze zemského povrchu vypadá jako obyčejně: Přibližně stejně svítí, přibližně stejně hřeje, stejně snadno vám spálí vzdorně nastavenou kůži, opisuje sice dynamicky proměnnou ale k uzoufání nudně předurčitelnou trajektorii. Zatímco tváře lidí jsou v době Velké Mediální Hospodářské Krize skvrn a vrásek plné, sluneční tváře jsou jak vycíděné sidolem. No, možná je to i tím, že kolem lidí ekonomika zuří, kdežto slunce je nad ni povzneseno a v klidu čeká, až k němu doputují Bzuk a Ťuk.

Co se asi mohlo stát, že nám slunce už tak dlouho upírá naše nezadatelné právo na jeho skvrny?

Inspektor Colombo například tvrdí, že skvrny byly sprostě ukradeny, a když se potřetí vrátil zpoza rohu, stihnul se ještě zeptat, kde byl v době krádeže Měsíc. Liberálové se domnívají, že to zapříčinila neviditelná ruka trhu, protože sluneční skvrny v supermarketech prakticky nikdo nekupuje. Mnozí lidé mají podezření, že se z toho ještě vyklube nějaká reklamní akce na univerzální čistič. Ne tak prakticky zaměření teologové se snaží využít situaci alespoň jako důkaz, že neposkvrněnost nemusí být chimérou.

Včera média vydala varování, že sice na Slunci právě žádné skvrny nejsou, dokonce tam nejsou už neobyčejně dlouho, to ovšem nic nemění na tom, že musíme být ostražití, protože co není, může být. A protože co není už dlouho, toho může být najednou tolik, co nikdy předtím. Škody, které to prý napáchá, půjdou do miliard. Jedinou výhodou bude, že nastane polární záře tak silná, že si při ní budeme moci číst noviny (při kvalitě našich novin je to výhoda dost sporná). Prostě - agenturní etuda na téma "Co všechno se nestane, nebude-li pršet."

Osobně si myslím, že je Slunce jen unavené. To jednoho prostě musí unavit - být stále ve středu dění, být tím, kolem koho se všechno točí a pořád jen tak zářit na všechny strany. Udělejme to tedy opačně: Zkusme si Slunce chvíli nevšímat. Tvařme se, že tu není, že ho nevidíme, že na sobě necítíme jeho paprsky. Pak si odpočine a s chutí a (doufejme) ještě dlouho nevyčerpatelnou energií, se pustí do tvorby krásných, žhavých a dynamikou překypujících skvrn.