sobota 9. května 2009

O noční bouřce a převratných vynálezech

A Pán řekl: "Budiž občas světlo i v noci." A tak se začalo všude kolem blýskat, nevím, jestli na časy lepší, horší či srovnatelné. Zhasl jsem a pozoroval jsem to světelné představení v pokorném údivu před silami přírody, které chtějí-li, mohou si do nás kdykoli bouchnout, a to, že do nás moc nebouchají, je podle mne spíše známkou toho, že se jim moc nechce. Okna mám z největšího pokoje na tři světové strany, takže jsem to měl v projekci pěkně panoramatické. To byl panečku koumák, ten kdo vymyslel okna, bylo to ale bohužel ještě před Nobelem, jinak by ho ta Alfredova cena nemohla minout.

Pak se otevřelo nebe a vychrstlo na nás nebeský kýbl vody. A protože nebeský kýbl je velká dutá míra, tekla voda proudem skoro celou půlhodinu. A já seděl v největším pokoji s okny do tří světových stran, pozoroval jsem v občasném světle záblesků ty proudy vody, které do sebe lačně nasávala tráva a zem a květiny a stromy a kanalizace a říkal jsem si: To musel být panečku koumák, ten, co vymyslel střechu, ale protože i to bylo ještě dost dávno před Nobelem, i on si mohl o ceně Alfredova jména jen zdát. Zdálo se mu o ní aspoň v suchu, jako mně teď, protože díky jeho vynálezu jsem mohl sledovat tuhle sprchu beztoho, že bych se jí musel nutně účastnit.

A třeba to byl jeden a tentýž člověk, nějaký starověký Edison, který si postupně nechal patentovat okna, abychom se mohli rozhlížet a větrat, dveře, aby bylo čím vstupovat a vycházet, střechu, abychom se měli pod co uchylovat a zdi, abychom se pod střechu nemuseli nepohodlně soukat a okna a dveře měli do čeho vsadit. Škoda že se na něj v průběhu staletí dočista zapomnělo, protože vedle něj by i sám Alfred vypadal jako trpaslík vedle Sněhurky.

Představoval jsem si, jak asi vypadal, když tu se mi zazdálo, že z jedné strany je hukot deště jakoby o něco silnější než ze všech ostatních. Ano, byla to ta čtvrtá světová strana, co už do ní okna největšího pokoje nevedou, protože je tam menší pokoj se zavřenými dveřmi. Jsou-li ovšem dveře zavřené a déšť je odtud přesto lépe slyšet, znamená to - Hercule Poirote….?
Ano, je to tak. Okno, otevřené dokořán hned po ránu a poctivě zajištěné klínem, aby se samovolně nezavřelo, se bohužel samovolně nezavřelo. Z této čtvrté světové strany přišlo pochopitelně nejvíc vody. Takže teď do stále slabších ozvěn vzdalujícího se
hromobití - vybaven hadrem a kýblem, vytírám příděl vody nechtěně uzmutý trávě a zemi a květinám a stromům a (byť jen dočasně) i kanalizaci.

A přemýšlím, který mizera vymyslel ta okna!

2 komentáře:

  1. Tak co, aspoň bude jednou začas umytá podlaha v menším pokoji. Ale za tu scénu to stálo, no ne? ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Konečně jsem pochopil, co znamená "plovoucí podlaha".

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.