neděle 6. září 2026

Nedělní miniglosy č.838

Poznámka: Tentokrát píšu tradiční úvod opět v Dobřichovicích, a dokonce bych měl být opět jednou nejméně mezi 14. a 17. hodinou při psaní hlavního textu k zastižení ve své tradiční miniglosové kavárně naproti Bílé Labuti na pražském Poříčí. Budu ovšem pracovat i na jiných věcech než na miniglosách, tak se moje kavárenská návštěva možná ještě protáhne.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Vítám všechny čtenáře - tradiční i nově poprázdninové - u 838. čísla Nedělních miniglos, našeho vytrvale vycházejícího blogového nedělníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu" a už více než 17 let téměř každou neděli ne zcela rovnou zrcadlovou plochou reflektuje, co se taky odehrálo v české i světové politice a společnosti. 

Se školním rokem se rozjela i vernisážová sezóna, takže hned první týden jsem navštívil tři zahájení zajímavých pražských výstav, a to jsem ještě tři další pozvání musel - nerad - odmítnout. Moc pěknou výstavu fotografií Prahy má skvělý fotograf Richard Horák ve Vršovickém literárním centru Waldes, tam jsem se zašel podívat v pondělí večer. Na úterní odpoledne jsem byl pozván na výstavu k 30. výročí Společnosti pro studium japonského meče Nihonto Kenkyukai, která byla zahájena v Policejním muzeu na pražském Karlově (mimochodem, díky této vernisáži to vypadá, že bych mohl mít další námět na malou výstavu ve velmi zajímavém prostředí, tak uvidíme; tyhle úžasné nepředpověditelné náhody mám moc rád :-)). No a v pátek se rozjela i společná výstava více než dvaceti "pouličních fotografů" Random Street v pražské Hybernské pasáži. Měl jsem tedy možnost se během týdne potkat se spoustou známých a se spoustou dosud neznámých se seznámit :-). Na nějakou oslavu skutečnosti, že moje malá kolekce šesti fotek zaslaná do jedné z největších mezinárodních fotografických soutěží International Photography Awards (IPA 2026) dostala neuvěřitelné dvě třetí ceny, jedno čestné uznání a dva postupy do oficiálního výběru soutěže, jsem neměl čas, ale aspoň jsem na to téma stihl napsat blogový článek (viz dále). 

V uplynulém týdnu jsem zveřejnil dva články. Tím prvním byl právě fotočlánek Fotografická letní pecka - aneb IPA není zdaleka jenom pivo, ve kterém jsem představil všech pět svých čerstvě oceněných fotografií z již zmíněné mezinárodní soutěže. Malou úvahu na téma používání emotikonů v psaném textu jsem připojil v pátek v noci v článku O smajlících a prosbě pana Thomase. Z předešlého období ještě jednou připomenu fotočlánek Kouzelná zahrada - léto 2026, kde jsem ukázal pár nových fotek do dlouhodobého fotocyklu Kouzelná zahrada, kterému dal mimochodem před 16 lety jeden zdejší blogový článek jméno, text Můj ideál haiku, ve kterém jsem shrnul spoustu předpokladů, které bych rád, aby moje básničky haiku splňovaly a "fotoarcheologický" článek Poslední fotka, v němž jsem popsal příběh 35 let starého fotografického filmu, který k mému překvapení stále ještě byl v naší staré rodinné a dávno nepoužívané Flexaretě.    
 
V našem archívním okénku dnes přidám ještě jednou text O flustrátech a uzlech na krevetách, který před 9 lety obohatil naši rubriku o češtině Jazykové hrádky, a povídečku O zázračném obrazu Adalberta Mošničky o tom (mimo jiné), že i obyčejný pražský tramvaják před penzí může mít své tornistře maršálskou paletu :-). Vzhledem k aktuální nevypočitatelnosti počasí přidávám nově miniaturu Kroupové z roku 2015 a v osm let starém článku O jízdenkofóbii vzpomenu na jeden z řádně trapných důsledků toho, když jsem chtěl jako teenager dělat frajera před pěknými mladými ženami. 

Příští týden se moc rád půjdu podívat na vernisáž celé poloviny naší fotografické umělecké skupiny f/4 (tedy Zuzky Terešové a Pavla Vidlaře), kteří zahájí svou výstavu Oranžové příběhy v galerii Potulná maringotka na pražské Malé Straně. No a myslím, že v průběhu týdne vám v novém článku povyprávím o úplně jednoduché zakázce na dvě papírové fotky pro známé, kteří si je vyhlédli na nedávné dobřichovické výstavě, zakázce, která se vlivem různých nepřejících šotků a taky trochu vlastní hlouposti maličko zvrtla.  

Každopádně vám všem, kteří si sem chodíte pravidelně, občas nebo jen zcela výjimečně či pouhou shodou náhod číst, děkuji za vaše návštěvy i komentáře a do dalšího pozdněletního týdne vám jako obyčejně přeji, ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli. 


Proti rezoluci, kterou schválilo v pátek Valné shromáždění OSN a podle které bude na mapách světa původní Mercatorovo zobrazení nahrazeno zobrazením, které bude přesněji odrážet skutečnou velikost jednotlivých kontinentů a zemí, se ostře ohradil americký prezident Trump, který zlostně prohlásil, že takhle malé Grónsko tedy pro USA v žádném případě nechce. Naopak, změnu si pochvalují protitrumpsky orientovaní američtí kartografové, kteří proti Mercatorovu zobrazení už několik let protestovali v rámci projektu MASA (Make America Smaller Again).
--------------------
V Brně by mělo v místních volbách kandidovat hnutí, které má jako svůj volební slogan sympatické heslo "Odvaha jít proti srsti". Nedělní miniglosy ovšem zjistily, že hnutí sestává pouze z několika ekologických aktivistů, kteří odmítají, aby se míče na kolovou, jejíž je Brno tradiční baštou, plnily nadále srnčí srstí.
--------------------
České dráhy vyhodnotily výsledky prázdninové soutěže, kterou pořádaly společně s Ústavem pro jazyk český a v níž posuzovaly, do jaké míry objednávka jízdenek zrcadlí tradice češtiny a jejích ustálených rčení. Vítěznou objednávkou se stalo přání nejmenované pražské rodiny: Dvakrát Sudoměř, jednou Řež! 
--------------------
Malá Ajša, která je jediným školou povinným dítětem v obci Ginostra na ostrově Stromboli, začala chodit do třídy, v níž je jedinou žákyní a v níž ji bude učit jediný učitel. Ajšini rodiče jsou šťastni, že dcerka bude moct docházet do školy přímo v obci, jen se trochu obávají, aby si Ajšin učitel z nedostatku jiných příležitostí nezasedl právě na Ajšu.
--------------------
Jihočeský hejtman a zakladatel hnutí Naše Česko, Martin Kuba, jako zarytý Jihočech zpochybnil členství České republiky zrovna v Severoatlantické alianci. "Geograficky by pro nás byla jistě příhodnější Aliance jihoatlantická nebo aspoň středoatlantická řekl Kuba. Chápu, že je to pro českou zahraniční politiku věc širší diskuse, prozatím jsme aspoň na jihočeských mapách světa nahradili Falklandy za Malvíny, i když rozumím tomu, že třeba kolegové z Ústí nad Labem nebo z Děčína to mohou vidět jinak."
--------------------
Česká vláda potvrdila, že se zasadí o to, aby čeští vězni měli více pracovních příležitostí. Jednou z možností, kterou vláda zvažuje, je začít stavět výrobní haly přímo v areálu věznic, ale podle dobře informovaných zdrojů vláda vyhodnocuje i možnost stavět věznice v areálu výrobních hal.
------------------- 
Podle výsledků hlubokých odborných politologických analýz evropských think-tanků má český ministr zahraničí předpoklady dosáhnout nejlepších zahraničně politických výsledků speciálně ve Skotsku a v Peru. Politologičtí experti tak usuzují především z toho, že se český šéf diplomacie jmenuje právě Mac Inka.
 
 
Chcete-li si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co dosud za dlouhých 17 let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst i následující jubilejní výběry: 
   
 
Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetonypovídkybásněhrátky s češtinouhaikuvzpomínková vyprávěnípovídání o knížkáchfilmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky nebo dokonce sloužící k experimentům jako fotolaboratoř. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

1 komentář:

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.