čtvrtek 31. srpna 2017

O flustrátech a uzlech na krevetách

Podobně jako se postupně - podobno africkému moru - rozšířilo nesprávné používání slov hold/holt (blíže v jednom z mých nejčtenějších blogových článků O holdování a holtování), pozoruji poslední dobou čím dál častější používání úžasného slova "flustrace". Ne, významem to zjevně nemá žádnou spojitost s lustracemi ani ilustracemi; z kontextu použití jasně vyplývá, že autor chtěl psát o tom, že je čímsi frustrován, ale nějak se mu tam to "el" omylem vecpalo, možná proto, že je štíhlé a všude se vejde, ale spíš proto, že se autor přeslechl, když tento výraz použil někdo jiný, domyslel si špatně, z čeho je to podivné slovo odvozeno, a teď se snaží vypadat chytřejší a vzdělanější, než nejspíš ve skutečnosti je. A to ani nemluvím o tom, že dost často se toto slovo objevuje v rozčilených textech sršících zlobou a plivajících svůj hněv všude kolem sebe, takže u podobných flusanců zloby je výraz flustrace možná příhodnější, než jak ho i nadále zpozdile uvádí slovník spisovné češtiny. Jako by na sebe autor kromě neznalosti cizích slov ve své proměně ze slušného - byť, pravda, maličko frustrovaného - člověka v internetového plivníka mimoděk tu svou vnitřní zlobu flusnutím jedové sliny prozrazoval.

Ono se tak trochu není co divit. Vzhledem k tomu, že lidé si správnou podobu slov ukotvují především tím, že čtou, není divu, že ti, jejichž většinovou porcí čtiva jsou diskuse na chatech, kde se to nepravými flustráty, holdy a obdobnými skvosty jenom hemží, mají špatnou podobu slova zafixovanou čím dál víc. Historie vývoje českého jazyka nás pak učí, že čeština se podobnému "gramatickému viru" napřed snaží nějakou dobu bránit, ale když šiky flustrátů stále rostou a jejich přesvědčení o vlastní neomylnosti také ("říkal to přece Franta v hospodě a ten jako malej přečet celou Honzíkovu cestu!"), začne se další z "jazykových hrádků", které tahle rubrika dostala do názvu, otřásat v původně pevných kamenných základech, až nakonec i jeho poslední obránci při vědomí zdrcující přesily barbarských šiků zjistí, že obrana pevnosti už je marná, přestanou polévat dobyvatele vroucí smůlou a fekáliemi, a jdou se - přemoženi marností, tedy po novu flustrováni z osudu frustrace - opít do hospůdek v blízkosti Ústavu pro jazyk český, zatímco nové vydání slovníku spisovné češtiny slavnostně připustí jako správné oba tvary.

"Běžný vývoj jazyka," řeknou pragmatici.
"Vítězství demogracie... tedy, ehmmm demokracie," řeknou politici.
"Čeština de do prdele," řekne už řádně zflustrovaný Franta v hospodě, který si sice z Honzíkovy cesty bohužel pamatuje jen uvodní obrázek, ale v diskusi na webu jemu podobní flustráti psali, že to tak je, tak co by pochyboval.
A bojovníci za "tu vopravdu moderní češtinu" si odškrtnou další úspěch, přeskupí své šiky a zaměří svou pozornost a úsilí na další drobný pokrok téměř v mezích zákona.

Tak si dnes v ranním vlaku o pozoruhodném vývoji jazyka přemýšlím a - přeženu-li to - maličko možná i filosofuji. Přesněji řečeno - po již dávné podobné rezignaci (dříve resignaci) češtiny vlastně už spíš filozofuji, i když staří, latiny ještě trochu znalí pardálové mají dodnes potíž se s tím novějším tvarem vyrovnat. A slyším z vedlejší "čtyřky" vyprávět jakéhosi spolucestujícího, že se "pro dnešek musel zase po létech hodit do gala, ale protože od svatby zapomněl, jak se to dělá, musela mu "uzel na krevetě" udělat manželka." Myslím, že pán měl kliku, že s námi právě nejel žádný militantní člen hnutí Greenpeace, který by v afektu podle známého cukrovarnického hesla "bulvu za bulvu, řezák za řezák" při představě nebohého zauzlovaného korýše zaškrtil postsvatebčana účinněji než sebekomplikovanější uzel z manželčiných milujících rukou.

Možná se pán se svou flustrací z vázání uzlu na krevetě večer svěří návštěvníkům na nějakém postarším diskusním nebo modernějším diskuzním fóru, zneklidní dalších několik lidí, kteří si kravatou nebudou stoprocentně jisti, a mezi internetové davy a zástupy se začne šířit nový ambiciózní jazykový virus. Věřím, že tentokrát příslušný jazykový hrádek specializovaný na obranu před zneužitím názvů chutných členovců odolá náporu postupně sílícího voje "kreveťáků" aspoň tak dlouho, abych se oficiálního povolení takového novotvaru nedožil. Jinak, přisámbůh, projdu na stará kolena zásadní estetickou proměnou a začnu k obleku nosit motýlka.

Bude to ovšem výhradně na vaše vlastní "elastické rizoto"! :-)

4 komentáře:

  1. Moc krásné, zasmála jsem. Nejvíc mě pobavil internetový plivník a uzel na krevetě. Jinak se přiznám že nejčastěji se cítím flustrovaně při zprávách hovoří-li pan Babiš, který je kulantně řečeno skutečný lidový řečník. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem na tom podobně a jen doufám, že se podobný typ lidové mluvy příliš nezahnízdí.

      Smazat
  2. Flustrovaně jsem napsala úmyslně, podotýkám, až teď na to koukám, že to působí, jako bych to pochopila přesně naopak. :D :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Neboj, je mi to jasné :-). Je to podobné, jako když někdo stydlivě váhá (a děje se to!), jestli by mi neměl říct, že "jazykové hrádky" jsou napsané špatně :-)

      Smazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.