Piruety

Někdy uvážlivě,

jindy v jednom letu,

někdy zvesela

a jindy spíše tklivě

točím vážnou, vášnivou

i plytkou piruetu

s činy i se slovy.

Zdalipak tyhle moje světy,

proměněné v piruety

někoho k tanci osloví?

Kolikrát se při tom Vesmír otočí?

Kolikrát v rotujícím spěchu

nakouknu ti

doopravdy do očí,

když dojdu k rozhodnutí

s vírem štěstí, smutku nebo zloby

pustit na tak tenký led

poetických piruet

sebe, coby

slona v porcelánu

sotva popadajícího dechu?

Ve skutečné piruetě,

v žádném slovu, verši, větě

nejde snad nic podle plánu.

Sice se z vírů hlava motá

a život není žádný med.

Svou si však vedu,

že toho medu

bylo by ještě míň

bez piruet.