středa 1. dubna 2009

O autocenzuře

Dočetl jsem se, že majitel klubu NBA z Dallasu dostal mastnou dolarovou pokutu poté, co na svém blogu uveřejnil kritiku rozhodčích z posledního basketbalového zápasu. Inu - Amerika nám byla vždycky symbolem svobody, nicméně vždy se snažím nařed zamést před vlastním prahem, takže zvažuji, co potenciálně nebezpečného na svém blogu publikuji já, abych se jednou neprobudil s několika mazanými advokáty zakousnutými do mé šíje. Ale vždyť nic tak strašného nepíšu, zdá se mi, všechny ty vrány, strakapoudi, sousedovi nebo Obamovi psíci, písmena ň - to snad právně (nebo právňe?) řešit nebudou. Ale moment, co Nedělní miniglosy? Probírám se jimi od prvního "čísla" a je to tedy ošklivě jmenovitý výčet apoštolů. Je tady několik článků o JPA, přičemž mu stejně jako v politice sekunduje MTO, několikrát tu mám dra DRA, píše se o PBÉ i ZŠK, o SGR, ano (trochu ztiším hlas), dokonce i o VKL. A to už je, přiznejme si, příliš, to už jde i přes rozorané meze!

Zkouším si položit základní otázku: Lžu? Inu, nebyl bych v sebeodsudku až tak příkrý. Rozhodně nelžu, maximálně si trochu vymýšlím nebo - lépe vyjádřeno - píšu o něco víc než pravdu. Na jednu stranu si říkám, že když nenapíšu k historce o rodokmenu s praotcem Čechem konkrétní jméno pana Béma, zbavím příběh fóru. Na druhou stranu - teprve napíšu-li, že "nejmenovaný český politik objevil ve svém rodokmenu praotce Čecha", jedná se o humor skutečně jemný a jen pro fajnšmekry. Jestli si některý z fajnšmekrů pod zmiňovaným politikem představí třeba Josefa Zieleniece, jde už o prakticky čisté dada, a to taky nemusí být k zahození.

Zítra vstupuje v platnost aprílový "náhubkový" zákon o tom, co se smí a hlavně, co se nesmí o kom napsat. Jako uvědomělý občan bych měl samozřejmě zákon ctít, byť nejsem novinář, nebo spíš možná právě proto. Zkusím se tedy novým zákonem v dalších dnech aspoň trochu řídit a vystříhat se nejhorších excesů. Ale - znáte to - my lidé jsme slabí a občas neodoláme pokušení. Tak kdybych se delší dobu odmlčel, právě vedu nějakou zajímavou právní disputaci anebo mne psaní pro blog prostě přestalo bavit.

Mimochodem, viděl jsem kousky z toho inkriminovaného basketbalového zápasu a musím uznat, že to ti rozhodčí vedli opravdu blbě. A teď mne omluvte, jdu vydělávat na mastnou dolarovou pokutu, na kterou určitě dojde, jen co se NBA naučí česky. Ale copak si dnes můžete být jisti, že její praotec nebyl taky Čech?

2 komentáře:

  1. Zdá se, že potenciální zajímavá právní disputace byla úspěšně uzavřena a chuť psát na blog tě evidentně neopustila. Sláva! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi tak právě v této době, cca po 2-3 měsících na blogu, jsem měl pocit, že všechno, co šlo, už jsem napsal, a tudíž blog musí zanedlouho skončit. Že bude fungovat ještě za 13 let, to bych v té době bral jako úplný nesmysl :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.