Nedělní miniglosy mají štěstí, že
dokonce ani když se sejde jejich úplně kompletní redakce, nemá se při
tom kdo od koho čímkoli nakazit. Proto i když byl na celém území našeho
státu v tomto týdnu vyhlášen nouzový stav a spousta věcí nejen že
nefunguje, ale dokonce ani nesmí fungovat, Nedělní miniglosy, náš svérázný blogový týdeník, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu",
vycházejí zcela normálně v podobě svého 532. čísla. Samozřejmě, po
dlouhé době je nemohu psát ve své oblíbené kavárně, jako tomu bývá
každou normální "nenouzovou" neděli, ale vznikají v mém dobřichovickém
obývacím pokoji, do kterého odvážně nakukuje jarní sluníčko a pohled ven
z okna ničím nenaznačuje, že tam kromě barevných kytiček a keřů na
různých místech rozkvétá i něco jiného, mnohem záludnějšího a
nebezpečnějšího. Co jiného zbývá než chovat se v rámci možností
odpovědně, neblbnout, nepanikařit, dívat se na svět optimisticky a -
pokud to bude jen trochu možné - NEDAT SE. Ať už jste právě obklopeni
svou milou rodinou nebo konzervami z Tesca, ať už se nacházíte v náročné
práci, v domácím napjatém klidu nebo dokonce v karanténě, Nedělní
miniglosy jsou opět připraveny zklidnit váš rušný den, stejně jako na
chvilku rozptýlit případnou nudu.
Během týdne jsem publikoval dva nové články, oba věnované fotografickým výstavám: Nejprve jsem oznámil už dohodnutý program svých tří vlastních fotovýstav,
i když jak tak sleduji vývoj situace, první, květnový termín mi připadá
čím dál víc jako sci-fi. Všechny aktuálně probíhající výstavy totiž
byly uzavřeny včetně asi té největší a pro mne i nejzajímavější, kterou
jsem naštěstí stihl navštívit v pražském Mánesu dva dny před jejím
nuceným koncem a představit ji zde na blogu v článku Výstava fotografií Martina Stranky - Dechem. Z minulého týdne mohu ještě připomenout netradiční "rodinné archivní pátrání" po tři čtvrtě století starém Tajemství svazečku japonských básní.
V tradičním "Archivním okénku" tentokrát připojuji odkaz na šest let starý článek O nesnesitelných stupnicích,
ve kterém mimo jiné vzpomínám na své dětské souboje s plzeňskou
"liduškou", kam jsem chodil hrát na klavír (a taky jsem tam občas jaksi
nedošel). Z minulého týdne ještě jednou připomenu jeden z nejstarších
zdejších článků - glosu O neviditelnosti
- o tom, kterak jsem nejspíš pro mnohé kolemjdoucí neviditelný. I když
časy se mění: zkuste dnes na veřejnosti pořádně zakašlat a uvidíte, jak
vás najednou uvidí všichni v širokém okolí ostře!
Dnešní
532. vydání NMg se celkem logicky ve všech bodech přímo týká nebo aspoň
nepřímo dotýká hlavního tématu dnešních dní, které je nejméně stejně
nakažlivé jako jeho původce. Věřím, že to z mé strany nebudete brát jako
znevažování či výsměch. Naopak, právě proto, že to beru velmi vážně,
nezbývá mi nic lepšího, než zkusit vyškrábnout z pomyslné "kápézetky"
zbytky humoru, se kterým se tak vážné věci snášejí o něco lépe.
Přeji
všem zdejším čtenářům nadále hlavně pevné zdraví. Mimochodem - na
začátku roku 1962 něco podobného nádherným způsobem popřál Jiří Voskovec
ve svém dopise z New Yorku tehdy těžce nemocnému Janu Werichovi: "Jako že Dionýsos stojí při nás, nechť Merkur a hadi Posseidonovi nadále vytvářejí blahodárné mlno kolem buněk tvých." No není to krása? Tak ať je toho blahodárného mlna pokud možno pro všechny dostatek!
Policejní zásahová jednotka zadržela po krátké honičce Jaro, které policisté zneškodnili, spoutali a dopravili k výslechu. Jaro je důvodně podezřelé, že přešlo hranice České republiky mimo oficiálně povolený hraniční přechod.
----------------------
Česká
pošta nabídla státu své volné kapacity pro bezpečné doručování potravin
a jiných důležitých zásilek, protože se jí konečně podařilo získat ze
zahraničních tiskáren dostatečné zásoby informačních lístků, které budou
- jak je na poště tradicí - adresáty informovat, že si bezpečně
uloženou zásilku mohou přijít hned druhý den ráno vyzvednout osobně na
poštu.
----------------------
Podle rychlého celoevropského průzkumu je aktuálně nejoblíbenější a nejvíce respektovanou postavou z dob starého Říma Pilát Pontský, protože si ze všech římských osobností nejlépe myl ruce.
----------------------
Katalánský klub naturistů uspořádal v expozici Nahý muž,
která probíhá v galerii nedaleko Barcelony, historicky první prohlídku,
jíž se zúčastnili (s výjimkou oblečeného průvodce) výhradně nazí diváci.
Když česká odnož celosvětové naturistické organizace chtěla uspořádat v
Praze podobnou akci, účastníci se u vchodu do expozice dozvěděli nahou pravdu, že je ve všech galeriích zavřeno i pro návštěvníky, kteří jsou shodou okolností oblečení.
----------------------
Česká
vláda už podle premiéra Babiše nemá mnoho možností, jak přitvrdit své
kroky proti šíření koronaviru: "Vlastně už jsou jen dvě další možnosti k
těm všem logickým opatřením, které jsme zavedli dříve: úplný zákaz vycházení s přísným policejním dohledem a nasazením armády a zákaz focení společných selfíček, přičemž ta selfíčka, zdá se, tradičně vzpurná a svobodomyslná česká společnost ještě není připravena akceptovat."
----------------------
Ve
čtvrtek v řecké Olympii vrchní kněžka s pomocí zrcadla a slunečních
paprsků zapálila olympijský oheň pro stále ještě optimisticky
připravovanou letní olympiádu v Tokiu. Slavnostní ceremoniál se odehrál
bez diváků a i tradiční účast řeckých bohů byla tentokrát omezena na
několik méně významných zástupců, kteří zatím ještě nemají na Olympu
nařízenou karanténu.
----------------------
Jedním
z opatření nouzového stavu v České republice je shromažďovacími limity
daný zásah do svobody rodičů vyprávět dětem na dobrou noc pohádku podle
jejich vlastního výběru: "Oblíbenou Sněhurku se nám během
náročného vyjednávání pro naše děti naštěstí prozatím podařilo ubránit,"
řekl Nedělním miniglosám jeden z účastníků jednání, "jinou z oblíbených
pohádek jsme ale museli v souladu s přijatými pravidly omezit na Alibabu a max. 30 loupežníků."
Chcete-li
si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co za více než deset
let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst následující jubilejní výběry:
Nedělní miniglosy č.300 (výběr Nedělních miniglos z čísel 201 až 299)
Štve mě vyloženě, jakým právem nás ti u koryta obírají o mimosmyslové požitky různými prohibicemi a nebo nákazy. Podívej se na olympijské kněžky. Ty byly neustále ve stavu folie à plusieurs, a jak jim to v chrámech Deméter nebo čí bohyně hezky plálo.
OdpovědětVymazat