pátek 20. září 2019

Scény z nočního života

Jestli jste si tento článek otevřeli v domnění, že tu najdete něco pikantního, obávám se, že budete zklamáni. Skutečnost je taková, že jsem v posledních dnech žil víc po setmění než přes den, zažil jsem moc zajímavá a inspirativní setkání s přáteli a tento výsledek byl okořeněn i jedním vystoupením mých oblíbených muzikantů v Plzni. Během těch večerů a nocí vzniklo pár fotek, které vám tu dnes chci představit, ne snad proto, že by byly něčím vysloveně extra, ale tak trochu ilustrují tohle několikadenní převážně noční období. Období, ze kterého jsem se dnes zase vrátil do normálního slunečného dne - spokojený, obohacený a taky trochu nevyspalý :-).


Noční nakukování z ulice dovnitř osvětlené Nové scény Národního divadla. Pro případ, že by snad nebylo zřejmé, ve kterém městě toto Národní divadlo je, zahrnul jsem do obrazu i malou barevně rozsvícenou nápovědu :-).



Mám rád noční focení vekoměsta v dešti, i když se k němu nedostávám často, protože večer teď ve velkoměstě nebývám, natož když prší. Tentokrát jsem ale měl na Kampě večeři s kamarádem a když jsme vyšli z podzemí zpět ven do ulic, překvapil nás docela hustý déšť. I protože se málokdy sejde dohromady moje přítomnost ve městě, noční déšť a foťák při ruce, nijak jsem na vlak domů nepospíchal a vzal jsem to na nádraží nikoli nejkratší možnou zkratkou, ale pěkně dlouhou "prodlužkou" :-).

Na barevně rozzářených Příkopech se v dešti počet světel znásobí všemi možnými odrazy na mokré dlažbě a kolemjdoucí počišťovač si mne ruce, že centrální úklid dělá kus práce za něj.



I když barevná světla na ulici mají své nesporné kouzlo, následující fotce, myslím, víc sluší černobílé podání. Pro sebe jsem si fotku nazval pracovně "Shoppin' in the rain". Škoda, že šel kolem jen tento mlčenlivý a netančící pár a ne podle dávné pražské rudolfínské tradice aspoň magistr Gene Kelly :-).



Musí to vypadat, že jsem nadměrně zvědavým člověkem: Napřed jsem zvenku nakukoval do budovy Nové scény Národního divadla a teď dokonce do České národní banky. Jak kolem sebe vidím něco národního, nejsem prostě k udržení!



Z budovy, kde dnes sídlí Komerční banka, byl jako z tehdejší centrály českých komunistů řízen komunistický převrat v únoru 1948, Ústřední výbor KSČ tu fungoval v letech 1945 až 1960. Vedle stojící Prašná brána měla před svou docela zásadní přestavbou v letech 1878 až 1886 k dispozici vlastní věžní hodiny, ty však rekonstrukci architekta Josefa Mockera nepřežily, tak jsem krásné bráně - když se nikdo nekoukal - pro tuhle fotku vypůjčil aspoň ty nové moderní, které stojí na chodníku před branou.



Noční program pokračoval následující dva večery v Plzni, kde jsem se sešel k moc zajímavému popovídání se svými plzeňskými přáteli a navíc jsme si zašli i na výborné vystoupení Vladimíra Mišíka s kapelou ETC. Protože jsme stáli velmi blízko u pódia a já neměl u sebe foťák s širokým sklem, fotil jsem jen mobilem, a tudíž se mi do záběru bohužel nevešla obě křídla ETC. Tentokrát to obrazovým odstřižením od zbytku kapely odnesl kytarista Petr "Kulich" Pokorný.



Vladimír Mišík, starý pán, který špatně chodí a nezastírá některé své zdravotní neduhy, ale je to pořád klasa zpěvák a muzikant obklopený výbornou kapelou, což se dohromady skvěle poslouchá. Přikládám jeho aktuální videoklip (oficiální klip Supraphonu z youtube) s písničkou Jednou tě potkám (na plzeňském koncertě taky zazněla), což je další zhudebněná báseň Václava Hraběte, jehož Variace na renesanční téma se kdysi staly základem asi nejznámější Mišíkovy písně. Ostatně shodou okolností právě dnes oficiálně vychází po dlouhých 40 letech Mišíkovo další sólové album (tedy bez spolupráce s ETC), které - jak sám říká v rozhovorech - ještě chtěl stihnout udělat. Snad tedy nebude na škodu sem ten klip připojit, i když ho skvělý kameraman Vladimír Smutný natočil převážně ve dne.



Jak už jsem uvedl, teď už se pomalu zase přeorientovávám i na denní provoz a na focení při denním světle. Když to dobře dopadne a já vše stihnu kvalitně připravit, příští týden na mém blogu mimo jiné uvidíte záběry z mého celodenního výletu "na otočku" do Harrachova k mé oblíbené říčce Mumlavě. Myslím, že tak dvě, tři fotky se docela povedly, tak snad bude co ukázat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.