Vloni poprvé jsem oficiálně vystavil i menší část specifického fotografického cyklu Fantaskní příběhy ze světa kůry. Šest vybraných fotek z této série spolu s mnoha dalšími fotkami zdobilo půl roku chodbu dobřichovického zámku a našlo se dokonce několik zájemců, kteří si fotky z tohoto cyklu pořídili jako autorské originály domů na zeď.
Jak to u mých fotocyklů bývá, jde o projekty dlouhodobé, takže počítám s tím, že čas od času se kolekce fotek z pozoruhodného světa kůry stromů rozšíří o nové přírůstky. To se stalo i ve druhé půlce května, kdy jsem pobýval na řeckém ostrově Lefkada a přivezl jsem si odtud mnoho fotek tamní neobyčejně krásné přírody. Není divu, že se mezi nimi objevilo i pár kousků kůry, protože zejména četné lefkadské eukalypty a platany jsou plné podobných příběhů. Pojďme se tedy podívat na čtyři vybrané obrázky i s prvními pracovními názvy, které mě u podobných fotek baví hledat, ale rozhodně nejde o nic daného a definitivního. Zkušenější čtenáři mého blogu už dobře vědí, že názvy fotek z tohoto cyklu se totiž mohou v čase dost proměňovat podle toho, jak se proměňují projevy obrazotvornosti a fantazie, a už se dokonce stalo i to, že název fotky se úplně změnil právě podle zajímavého nápadu některého ze čtenářů.
Paní Potkanová na promenádě se svou novou polární liškou (2019) - Eukalyptový háj v oblasti Kariotes
Pes, kterému svítání ukradlo hvězdy (2019) - Eukalyptový háj v oblasti Kariotes
Naše Minda (2019) - Eukalyptový háj v oblasti Kariotes
Pozn.: K téhle fotce se budu muset někdy v budoucnu vrátit, protože má bohužel velké technické rezervy. Ale námět se mi líbil, tak jsem se rozhodl vám ji aspoň tady na blogu v menším formátu ukázat.
Široký úsměv letité palmy (2019) - Palma na městské pláži ve Vassiliki
A protože jde opravdu o příběhy, které jsou v kůře zaznamenané a v čase se vyvíjejí a proměňují, mám ve zvyku vracet se ze zvědavosti ke stromům, jejichž kůru jsem už v minulosti fotil, a pozorovat, co se změnilo. Tentokrát jsem se vypravil najít obrázek, kterému jsem před třemi lety dal název Za bludičkou. Loni jsem ještě obrázek na kůře našel bez problémů, letos jsem musel už dost hledat, ale nakonec se mi to přece jen podařilo, i když okolo se slunící němečtí turisti mě - prohledávajícího asi deset minut pozorně úplně obyčejný strom - nejspíš považovali za pošuka.
Za bludičkou - vývoj v čase, podzim 2016, jaro 2018 a jaro 2019. Mimochodem, docela zajímavé je sledovat, jak se stromu daří zacelit loni vzniklou nepříjemnou jizvu. Ještě dva, tři roky a nebude vidět ani jizva ani bludička :-).
Pozn.: Před pár dny jsem na svém fotowebu www.petrvapenik.cz publikoval 28 vybraných fotografií, které jsem si přivezl z dvoutýdenní cesty na řecký ostrov Lefkada. Vybrané fotky najdete ve speciálním článku Výběr fotografií z květnové Lefkady uveřejněném na mém dosud jen zřídka používaném FOTOBLOGU, který doposud nabízel jen občasné kopie fotočlánků z mého standardního dlouholetého blogu a tentokrát poprvé přidal něco nového, co v této podobě nebylo publikováno nikde jinde.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.