Vypadá to, že v údolí Berounky začaly tradiční podzimní ranní mlhy. Znamená to, že prakticky všechny aspoň trochu odložitelné ranní činnosti u mne teď ustupují rychlé fotoprocházce k zamlžené řece - snídaně, sprcha, holení, ranní čaj, to vše může počkat. Rychle na sebe něco hodit, stativ do ruky, přes rameno foťák, do jedné kapsy makroobjektiv (nastává přece sezóna krásně zarosených pavučin, jichž bývá na lávce nad Berounkou požehnaně), do druhé kapsy kabelová spoušť a rychle ven. Cestou pozdravit pár známých, se kterými jsem do začátku svých "tvůrčích prázdnin" často cestoval ráno vlakem do Prahy a oni spěchají přes lávku na nádraží, krátce si popovídat s několika dalšími lidmi, kteří už u řeky fotí, pár kolemjdoucích, které zajímá, co fotím, dokonce lákám na svou stále ještě probíhající výstavu na dobřichovickém zámku: "Jéééé, to je fajn, to ještě stihnu, chodím kolem zámku každý den," říkají mi a já přemýšlím, že takováto "kontaktní kampaň" podobná jako před volbami, by byla nejspíš efektivnější, než roznášení informačních letáčků po městečku. "Paráda, tak to já se určitě zastavím," říká nadšeně další paní, když se dozvídá, že výstava je k vidění až do neděle.
Další paní aktivně fotografující na lávce je Američanka. O výstavu má okamžitý zájem a ptá se mě, kde prý je tu ten zámek a jestli už je tam otevřeno (těžko, ještě není ani půl osmé). Kdyby nebyla taková mlha, byl by odtud zámek vidět, ale teď je schovaný za hustou mléčnou oponou. Paní chce po mně vizitku a já - i když s sebou teď během výstavy nosím štůsek vizitek pomalu i na záchod - tu s sebou nemám ani jednu, a tak koktám, že jsem si jen tak narychlo "odskočil od plotny". Nakonec se rozpomínám, že mám jednu "vizitku poslední záchrany" schovanou pro podobný případ v obalu mobilního telefonu. Jak prozíravé!
Asi půlhodinku fotím zarosené pavučiny, které vám ale dnes neukážu a schovám si je na nějaký samostatný souhrnný článek, který publikuji, až budu mít víc opravdu kvalitních fotek, a výběr tak bude moct být prvotřídní, však mě znáte, že veřejně ukazuji jen zlomek toho, co nafotím, a za jednu z nejlepších a nejužitečnějších vlastností fotografa považuji "schopnost efektivní eliminace" nafoceného materiálu :-).
Přesto ale jednu fotku dnes ukážu, to by bylo moc i na mne - napsat fotočlánek bez jediné fotky :-). Zvolil jsem dnes netradiční panoramatický formát, který mi vyhovoval kvůli kompozici, a navrch černobílé provedení. Na fotce je jako obyčejně dobřichovická lávka (při komentovaných prohlídkách na své výstavě říkám popravdě, že jsem velmi líný fotograf, tak se mi ani dnes po ránu nechtělo štrádovat nikam daleko a k lávce to mám z domova tři minuty) a obrázku bych asi dal pracovní název Most do budoucnosti. Jednou se jistě vyjasní, ale kdy - to je zatím ještě v mlze :-).
Upozornění: Moje fotografická výstava Obrazy od Berounky (i od jiných vod...), na dobřichovickém zámku (viz např. článek Moje dobřichovická fotovýstava je připravená na návštěvníky) má před sebou posledních pět dní, končí už tuto neděli. Poslední komentovaná prohlídka výstavy pro volně příchozí neobjednané návštěvníky se bude konat v sobotu 13. října od 10:30 hod., ale pořád platí, že se mi můžete ohlásit předem a domluvit si i prohlídku individuální; vypadá to, že tento víkend budu na zámku nebo někde "na dostřel" prakticky neustále.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.