Tři portréty Berounky v rekordních vedrech

V uplynulých žhavých dnech nešlo pořádně dělat skoro nic, tím méně šlo pochopitelně přes den smysluplně fotit. Až úplně poslední (a zároveň nejrozpálenější) den jsem se rozhodl nebýt líný a vyrazil jsem v časném odpoledni k téměř vroucí Berounce, abych přece jen aspoň pár fotek udělal. Nemělo samozřejmě smysl za takových podmínek fotit v normálních barvách, ale pro focení v infračervené oblasti spektra vedra naštěstí logicky na překážku nejsou.

Řekl jsem si, že bych mohl několika novými záběry udělat i malou reklamu své nadcházející fotografické výstavě (viz článek Informace k mé výstavě na dobřichovickém zámku). Fotil jsem proto na svém oblíbeném místě poblíž Všenor, odkud pochází i profilová fotka výstavy, která se objevila i na plakátu. Zprvu to vypadalo, že by mohla být i podobná "řásnatá oblačnost", ale než jsem se stihl dostat na místo focení, původní "řasy" byly překryty kompaktnějšími a po obloze se dost rychle pohybujícími oblaky.

 

První fotka ukazuje v pozadí záběru ještě zbytky "oblačných řas", které už ale z oblohy postupně vytlačuje nastupující "oblačná pěchota". Protože při převodu z IČ spektra do barevné škály je možné volit různé barevné ladění, tentokrát jsem se rozhodl pro trochu rozvernější barvy; kdyby nic jiného, bláznivější podání je v tomto případě možné efektivně svést na blouznění z odpoledního vedra :-).

Další záběr využil bohaté šlehačky čerstvé oblačnosti, napůl na obloze samotné, napůl v podobě odrazu na hladině řeky. Kdyby se vám zdálo na fotce něco podivného, je to možná tím, že jsem ji otočil vzhůru nohama, protože mi obrácená připadla výtvarně zajímavější. No jo, však víte... To vedro!

No a po malých barevných experimentech se u poslední dnešní fotky zase pokojně navrátím k černobílému provedení. Nepokojné mraky na obloze rozmazala do kýžených oblačných šmouh tříminutová expozice a mě docela překvapil i ten fakt, že i když v záběru je dost produktů místní rozvinuté civilizace (domy, chaty, dopravní značky, vysílače, elektrické vedení a dokonce v průběhu expozice projel po řece tam a zpět motorový člun), na fotce to v celkovém záběru skoro není poznat a vypadá to jako někde v panenské přírodě, ostatně i proto sérii fotek z tohoto místa říkám "Pravěká Berounka" a na výstavě budou k vidění dva asi nejpovedenější záběry.

Vida, zdá se, že reklama na fotografickou výstavu se dá udělat i fotkami, které na výstavě vůbec nebudou! :-)

Závěrem ještě poznámka pro ty, kdo mají v úmyslu přijít už na vernisáž výstavy (prozatím je ohlášeno asi 60 návštěvníků, ale samozřejmě netuším, kolik z nich nakonec opravdu dorazí a naopak kolik bude předem neohlášených volně příchozích): Díky paní, která má mou výstavu v Kulturním centru města Dobřichovice na starosti a která šťastnou shodou okolností i sama aktivně muzicíruje, bude součástí vernisáže i hudební vystoupení. Na vernisáži tedy zahraje Andrea Kudrnová Hrubá (flétny) a Sean Barry (keltská harfa), jejichž hudbu si můžete poslechnout např. ze záznamu speciálního pořadu na rozhlasové stanici Proglas.