pátek 31. srpna 2018

Podpisy velkoměsta

V Praze je spousta krásných míst, kde bych si uměl dobře přestavit pěkné a klidné bydlení s nádherným výhledem na město (úplně nejvíc by se mi, myslím, z tohoto pohledu líbilo v domě Na krásné vyhlídce na hradčanském Úvozu, kde dříve bydlela slavná česká automobilová závodnice Eliška Junková, ale protože se v domě zabydlelo švédské velvyslanectví, asi si budu muset nechat zajít chuť :-)). Na druhou stranu jsou v Praze i místa, kde by se mi moc bydlet nechtělo, třeba podél velmi rušných ulic s intenzivní automobilovou dopravou a speciálně pak v ulicích, které jsou součástí pražské magistrály, jako třeba Legerova nebo Sokolská.
 
Právě v Sokolské ulici kousek od náměstí I. P. Pavlova jsem před nějakou dobou našel při toulkách Prahou místo, které mi pro focení připadlo jako potenciálně zajímavé, konkrétně už dlouho neudržovanou výlohu jednoho ze zavřených obchodů, ve které se zrcadlí dění na rušné ulici. A jak tomu tak u mne bývá, vymyslel jsem si svou "ideální fotku", na které je jak sprejery různobarevně počmáraná výloha, tak i nějaký výrazný stín přecházejícího chodce a v pozadí pak lehce rozmazaná auta, nejlépe v několika proudech.

No, zatím jsem tohle místo navštívil s foťákem dvakrát a - jak to tak bývá - nepovede se mít všechno, co jsem si vymyslel, pohromadě na první písknutí. Nejsnazší je dostat do záběru počmáranou výlohu a v odrazu i rozumně osvětlenou ulici. Horší už je to s chodci, kteří těmito místy procházejí - a já se jim nedivím - co nejrychleji. Auta tu projíždějí dost rychle a protože místo navazuje na křižovatku I. P. Pavlova, kde auta stojí na semaforech, jsou mezi nimi po startu i určité odstupy, takže se moje představa několikaproudého štrůdlu aut v pozadí taky ukázala jako víceméně fantaskní. A všechno dohromady se mi ještě poskládat nepodařilo; buď mám na fotce výrazná auta nebo výrazného "stínového chodce".

Nu, chce to trochu trpělivosti, počkat si na správné osvětlení ulice, na nějakou městskou dopravní zácpu a navrch na skupinu studentů, kteří za nějakou dobu zase začnou chodit na metro z nedalekých budov Matfyzu v ulici Ke Karlovu, na rozdováděnou partu turistů, kteří půjdou z oběda ze švejkovské restaurace U Kalicha za rohem v ulici Na bojišti, nebo na milovníky hudby navracející se z koncertu v nedalekém pozoruhodném letohrádku Amerika (Michnův letohrádek), v němž sídlí Muzeum Antonína Dvořáka. Intuice mi říká, že místo v sobě ten správný fotografický potenciál má, jen na ně člověk nesmí spěchat, aby se před fotografem přestalo stydět chovat uvolněně.

Jak dlouho to bude trvat, to se teprve uvidí; já jsem každopádně docela trpělivý a rád se budu vracet tak dlouho, až to jednou "bude ono". Jen aby někdo do té doby neumyl tu šíleně počáranou výlohu, to - uznejte - by tedy byl pech! :-)



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.