Leden se nesl víc v duchu volebních emocí, takže na "kousky v řeči mírně vázané" nebylo moc času, proto zatím poslední básnička byl můj speciální vánoční dárek s názvem Vánoční sen z prosvítající látky. Minulý víkend jsem si ale udělal výlet do Plzně, což obnášelo i hodinovou cestu vlakem jako výbornou příležitost využít čas aspoň ke krátkému psaní. No a protože jsem si přivezl kromě pracovní verze básničky i chřipku, nakonec jsem měl i chvilku na úpravu hrubého "vlakového" náčrtu. Tentokrát to moc zamilované není, uznávám, ale to byste to ode mne měli moc jednotvárné.
Krev z usměvavých slov,
z falešných epolet,
z metálů v pyšné hrudi.
Stačí přivřít víčka:
Svět
ve vaně
jak pyšná Bátoryčka
bojí se stárnout.
Budoucnost kouše
zubem z kočičího zlata
a náš svět po koupeli
krvavým vínem namol zpitý
na hanbě v koutě zvrací
zkopaný do kulata,
škrtí se navzájem
s vlastní gravitací
ve vlastní šťávě
či snad v oleji
za naše věčné mládí.
Buďme milosrdní
a odpusťme Bohu
jeho lásku
vprostřed harampádí
na kusé koleji.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.