neděle 25. září 2016

Nedělní miniglosy č.376

Pozn.: Dnešní Nedělní miniglosy jsou na nějakou dobu poslední, čeká je minimálně třítýdenní "prázdninová" přestávka, během které se s o něco čistší hlavou rozhodnu, jestli budou pravidelné glosy v tomto formátu ještě nějakou dobu pokračovat, provedu v nich nějaké významnější změny nebo už se k jejich vydávání vůbec nevrátím. I proto i k dnešnímu vydání přikládám prokliky na jubilejní výběry z celé více než sedm a půl roku dlouhé historie tohoto specifického týdeníku, který - aspoň pokud vím - je jediným tak dlouho a pravidelně vycházejícím blogovým titulem ve svém žánru. Celá jednomužná redakce všem čtenářům děkuje za dlouhodobou přízeň a sama je zvědava, jestli se v neděli 23. října opět sejdeme a společně se podíváme s nadhledem na vybrané události uplynulého týdne, jako to děláme skoro každou neděli již od února 2009.

Potenciální kandidát za ČSSD na prezidenta a fantóm sociálních sítí Zdeněk Škromach kvůli nízkým ranním teplotám definitivně ukončil letní poradenskou koupací sezónu a vyvrátil tak letitou politologickou poučku, že kapři si bazének nevypustí.
----------------------
Ke stému výročí založení Československa by se v říjnu 2018 měla opět po letech konat v Praze velká slavnostní vojenská přehlídka. Úředníci Ministerstva obrany proto uvažují, jak to udělat, aby přehlídka vzhledem k aktuálnímu počtu vojáků a množství vojenské techniky v české armádě nebyla ostudně krátká. "Zvažujeme několik variant, které by přehlídku aspoň trochu prodloužily", řekl nám předseda přehlídkového organizačního výboru: "Můžeme požádat o spolupráci některou z armád, která má vojáků i techniky dostatek; ostatně dostali jsme již v tomto směru finančně velmi výhodné nabídky vlád Ruska, Turecka a Severní Koreje. Druhou možností je uspořádat přehlídku nikoli na širokém letenském prostranství, kde našich pár tanků projede během několika vteřin, ale v úzkých uličkách Starého Města, kde bude naše armáda vypadat aspoň na pohled početnější, zvlášť bude-li ten den v Praze slunečno a v ulicích bude dost turistů. Nejpravděpodobnější je ale zatím třetí varianta a speciálně pro potřeby slavnostní vojenské přehlídky vyhlásí česká vláda všeobecnou mobilizaci."
----------------------
Ministerstvo vnitra natočilo k příležitosti říjnových krajských voleb výborně obsazený výpravný vzdělávací seriál z mimořádně atraktivního prostředí českých volebních místností s názvem Volební komisař Moulin opět zasahuje.
----------------------
V Černošicích byla o víkendu slavnostně zprovozněna další lavička Václava Havla, což je symbolické spojení dvou židlí a kulatého stolu, jehož středem prorůstá strom. Havlovu lavičku již mají na řadě míst na světě, např. v Barceloně, Oxfordu, Tel Avivu nebo v Benátkách. "Samozřejmě, již existuje plán otevření dalších podobných laviček," uvedl speciálně pro NMg výkonný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. "Ještě letos v zimě bude například oficiálně instalována trestná lavička Václava Havla na hokejovém stadiónu Sparty Praha."
----------------------
Hradní mluvčí potvrdil, že pod neustálým přísným dohledem českého prezidenta se na Hradě šetří všude, kde je to jen trochu možné, což by mělo být vzorem pro ostatní státní úřady: "Jsme mnohem hospodárnější než za předchozích prezidentů, to je bezesporu," potvrdil Jiří Ovčáček. "Například od té doby, co nás české soudy zásobují pravomocnými rozsudky, že se máme omluvit potomkům Ferdinanda Peroutky za prezidentovy lživé výroky, jsme ušetřili nezanedbatelné prostředky za nákup toaletního papíru."


Pokud patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos nebo si chcete připomenout to nejlepší, co vyšlo v Nedělních miniglosách během jejich více než osm let dlouhé historie, kromě kompletních článků v Archívu NMg najdete na následujících odkazech i pět jubilejních výběrů nejzajímavějších příspěvků, které byly zatím v Nedělních miniglosách publikovány:

Nedělní miniglosy č.300 (výběr Nedělních miniglos z čísel 201 až 299)


Chcete nahlédnout do vybraných (především zářijových) článků ze všech let existence tohoto blogu? Zde máte k dispozici poslední zářijovou volnou jízdenku na vyjížďku do vybraných míst blogového pravěku:

Stanice č.1 (rok 2016): Začátkem dubna jsem se pustil do malého rýmovaného přání v básničce Beránčí. Když tak o tom přemýšlím, vlastně totéž přeju od té doby každý den, jen o tom moc nemluvím, abych se pořád neopakoval. Protože kdyby to záleželo jen na mně, tak bych se opakoval a opakoval a opakoval a opakoval...

Stanice č.2 (rok 2015): Přesně před rokem jsem hodnotil loňské extrémně horké léto v článku Tento způsob léta... Letos to přece jen - aspoň pro mne - bylo o dost lepší.

Stanice č.3 (rok 2014): Před dvěma lety jsem na blogu v článku O nenápadné blogové reklamě poprvé trochu brojil proti reklamním blogovým článkům, které se už ani nesnaží zakrývat, že vznikly jen a jen pro peníze jako obyčejný marketingový produkt. Nic ve zlém, ale takhle to u mne na blogu prostě fungovat nebude. I proto jsem vlezlé, nenápadné a neoficiální reklamě, kterou se naše stránky snaží někteří "blogeři" jen tak mimochodem zaplevelit, vyhlásil v poslední době válku. Vyhrát se asi nedá, ale aspoň to zkusím dělat tak, aby to různí pokoutní podloudníci neměli tak jednoduché.

Stanice č.4 (rok 2013): Ze všech povídek na tomto blogu měla kdysi největší ohlas Vražda u krbu. Mohla být lepší, ale přísný limit 1800 znaků mne donutil krátit a krátit a krátit. Nakonec není o moc delší než zdejší haiku :-).

Stanice č.5 (rok 2012): Pozdrav z mé oblíbené Lefkady, konkrétně z míst, kam běžný turista nechodí, protože tam nevede žádná normální cesta, najdete v článku Výstup na nejvyšší body Lefkady. Každé léto je to paradoxně nejčtenější článek o Lefkadě na mém blogu a prý už se objevují i lidé, kteří si tenhle výlet přinášejí na ostrov ve svých plánech... "když o tom ten Vápeník píše..." Tak doufám, že se mezi skalisky na hlavním horském hřebeni nikdo nezraní a pak na mně nepřijde s pistolí nebo (ještě hůř) s právníkem vymáhat škodu.

Stanice č.6 (rok 2011): Historicky nejméně komentovanou reportáží z mnoha článků, které jsem napsal přímo z Japonska, byl text Tunelem z oranžových bran o zajímavostech Kjóta a jeho blízkého okolí. Komentáře byly jen tři, tak uvidme, jestli zpětně ještě nějaký nepřibude :-).

Stanice č.7 (rok 2010): Co asi dělá takový sen, když ho vyhodí z práce? Jednu variantu jsem nabídl v článku O nezaměstnaném snu, a to jsem ještě netušil, že za pouhých pár dní se i mně nečekaně začne plnit největší sen, který jsem kdy měl, a vlastně se mi přes všechny neuvěřitelné peripetie plní dodneška.

Stanice č.8 (rok 2009): Pár zážitků z pěší cesty po "žebřochodnících" Prielomom Hornáda ve Slovenském ráji (i když bez fotek, které se mi tehdy kvůli pomalému připojení nedařilo přiložit) obsahuje reportáž O ještěří síti.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.