Ani jsme se po všech těch sibiřských mrazech nenadáli a pod balkónem nám náhle ptačími hrdélky zajódlovalo jaro. A protože se jaro do našich zeměpisných šířek vrací z pěkné dálky, myslím, že se sluší ho jaksepatří přivítat. Ale jak se správně vítá jaro? Chlebem a solí? Ohňostrojem a sprškou konfet? Slavnostními fanfárami, patetickými proslovy a možná dokonce státní hymnou? Kdepak, takovou okázalost si opravdové jaro nezaslouží. Co kdybychom ho pro začátek přivítali stylově a skromně - třeba jen kratičkým článkem na blogu a obyčejnou kytičkou sněženek? Nebude to méně upřímné a věřím, že to jaru udělá větší radost.
Takže, milé jaro, vítej z cest! Pevně věřím, že se v našem kraji uvelebíš pohodlně a že nás po mrazivých strázních ledna a února s vlídností sobě vlastní pěkně zahřeješ a dovolíš nám pokochat se pořádně sluncem. A tady, na přivítanou, jestli se neurazíš... jsem si dovolil... pár švestiček, že... ze své zahrádky... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.