Mlčenlivý únor

Mlčení vzalo mi rým

úsměvem široširým

bez jediného kazu.

Zjevení únorová

mlčení snadno schová.

Tak ticho vládne mrazu.

Mlčí teď písně tklivé,

moře je mlčenlivé,

bez snů a beze stesku.

Nemluvný rybář k ránu

z Tichého oceánu

vylovil Tichou tresku.

Ticho jde na výzvědy;

na řece mlčí ledy,

co berou jezy ztečí.

Únor se boří v sněhu,

dostává do oběhu

ticho, které prý léčí.

Omerta vládne světu,

promlčí každou větu;

únor mi krade snění.

Krádež a zpronevěra!

Podal jsem na něj včera

dvě trestní oznámení.

I když se únor vleče,

snad ticho slov i vztahů

do jara nepřeteče.

Soudní dvůr bez průtahů

oznámil nález cenný:

Únor je promlčený!

Ticho se proměnilo

ve dne a taky v noci

v lehké šumění deště.

Naděje trochu zbylo:

Rozsudek třeba ještě

nenabyl právní moci! :-)