Opilý knihomol v durové tónině
po milém večeru stráveném na víně
sápe se po knihách chapadly rosnatky,
v hlavě má bezhlavě
stříděné poznatky.
Zakousnut do hřbetu Aloise Jiráska,
svou lásku ke knihám v myšlenkách polaská.
Ve stránkách paměti má sem tam mezeru,
a navíc v knihovně
zatnutou sekeru.
Opilý knihomol v durové tónině
tvrdí, že dnes je v tom naprosto nevinně.
Od zítřka slibuje celému vesmíru
(byť bez knih na poušti)
nechlastat přes míru.
S Němcovou v náručí zřítil se do trávy,
duchovní lásky však brzy ho otráví.
Zmítaný vlnami v Čapkově povídce
klikatě směřuje
ke knižní záchytce.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.