Nepřehledné zástupy
v písečné bouři zbytných slov,
tváře bičované věrozvěsty doby.
Mršiny dychtivě číhající
na supy.
V srdci hřích i víru,
pažby u lící,
a oči odkrvené pijavicí zloby.
V ústech stehno z holubice míru
a v ruce molotov.
Zítřek? Prégo?
Co by!!
Dnešek dneškem jest!
Postmoderní - no charóšij čas.
Dnes všechno je jen supr, kúl a best
a to, co není,
to prostě n'exist pas:
vše vzal si k vyřízení
(a ke spraní)
ďas.
Tak přeju klidné spaní.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.