Čas trhnul oponou
a poodhalil pravdu:
Nahou,
s očima skromně sklopenýma
a s tikem v koutku úst.
Necuda! Zvolal dav.
Jak je ošklivá a křivá!
A jak se skromnou dělá!
A koutek úst jí tiká
jak pekelný stroj.
To my jsme síla smělá
a jasnozřivá!
Jsme v právu:
ZABME JI!
Půjde to snadno:
Vždyť nemá zbroj
a neutíká.
Pak sám tajně
každý z toho davu
plačky klade květy
na její hrob.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.