Co jsem si přečetl v roce 2023

V roce 2023 jsem si snad poprvé v životě dělal důslednější poznámky o tom, co jsem v průběhu roku přečetl. Můžu si teď udělat základní přehled, úplně jednoduchý seznam položek, možná vždy jen s nějakou souhrnnou poznámkou. Ve třech případech jsem o daných knížkách napsal podrobný blogový článek, takže u nich přidám příslušné prokliky. Hodně velkou roli hrála dobřichovická nádražní knihobudka, která mě knížkami docela plnohodnotně zásobuje a podle toho, jak mě knížka zaujme, si ji pak buď ponechám jako posilu vlastní knihovny nebo knížku vrátím do knihobudky pro další zájemce.

Ladislav Mňačko - Nočný rozhovor, Vydavatelstvo politickej literatúry Bratislava 1966

Vícevrstvý text o etických otázkách na pozadí zničení nejmenovaného německého města za 2 světové války (zjevně jde o Drážďany a autorovu osobní zkušenost). Hlavní postava se vrací po letech do města a společně s mladou recepční z hotelu - dcerou válečného zločince, který byl popraven, oživuje vyprávěním o starých a většinou už neexistujících místech ve městě svůj příběh, na který by asi nejradši zapomněl.

 

Marek Eben - Myšlenky za volantem, Euromedia Group v edici Brána, 2020 

Chytré a vtipné sloupky o docela obyčejných věcech, které (zřejmě) letí člověku hlavou, když řídí auto.

David Černý - 25 tajemství Prahy, Grada Publishing, 2018

S Davidem se už pár let mírně známe, kdysi jsem mu domlouval kontakt na své známé, kteří pečují o známý balkónek na Kampě vedle Karlova mostu, a Davidovi se podařilo příběh zdejších lampiček ve svých knihách zpopularizovat.

 

Jiří Růžek - V labyrintu zpravodajských služeb, nakladatelství Šulc - Švarc, 2014 

Vzpomínky bývalého šéfa Bezpečnostní informační služby jsou z pohledu možného úniku informací naprosto bezpečné: Vždy když už se zdá, že povídání směřuje k nějaké pointě, těsně před ní to zhasne nebo uhne. Zajímavých pro mě bylo tak 20%.

 

Jiří Suchý - Klaun si povídá s Bohem, nakladatelství Galén 2021

Velmi kultivovaná knížka o věčných otázkách po smyslu a řádu bytí, napadajících asi úplně každého. Text má šmrnc ale není to žádná veselá řachanda, i když to napsal velmi vtipný Jiří Suchý.

Karel Šíp - Do hrobu si to nevezmu, nakladatelství XYZ, 2021.

Pro mě dost nemilé překvapení, jak nevtipný a nezajímavý může být text velice vtipného člověka. Rychle přečetl, rychle vrátil...

Petr Motýl - Každý svojí rybičkou, nakladatelství Host Brno, 2008

Vzpomínky na dětství v Klatovech. Osobně mám Petra raději v jiné literární poloze, ale dalo se.

Egon Bondy - Sklepní práce, nakladatelství Votobia Olomouc 1997

Dost zajímavý text odhalující některé zákruty myšlení pozoruhodného filosofa, básníka a člověka, kterého bych nejspíš v osobním kontaktu - podle toho, co o něm vím - dlouho nesnesl (však on mě taky ne!).

Marcia Davenportová - Jan Masaryk - Poslední portrét, Panorama 1991

Svědectví o osudu oblíbeného politika tak říkajíc od očitého svědka, jeho americké přítelkyně, se kterou uvažovali o sňatku, což bohužel znemožnila Masarykova do dnešního dne ne zcela objasněná smrt těsně po komunistickém převratu v roce 1948.

 

Pavel Landovský - Soukromá vzpoura, Mladá fronta 1990

Rozhovor s Karlem Hvížďalou, vzpomínání a osobní názory známého bouřliváka českého divadla, filmu a počátků disentu. Pro mě docela příjemné překvapení, hlavně v tom, jak střízlivě, logicky a prakticky uvažující Pavel Landovský byl. Knížku jsem z velké části přečetl přes probděnou noc na trajektu do Řecka.

 

Jaroslav Houška - Fotbal na prodej, nakladatelství Eminent 1996

Ukázka, jak někdo může úplatky, neustávající pletichy a dojednávání výsledků ve fotbale přesvědčeně vydávat za to nejlepší, co se dá pro opravdový sport udělat, a divže ne za protikomunistický odboj. Dost hnusná záležitost, knížku jsem vrátil s velkou chutí a už mi nesmí přes práh. 

 

Ivan Olbracht - O smutných očích Hany Karadžičové, Československý spisovatel 1963

O nenápadné ale výborné knížce jsem napsal podrobnější blogový článek (viz odkaz).

Lída Baarová - Života sladké hořkosti, nakladatelství Sfinga 1991

Vzpomínky filmové hvězdy, která se dokázala stát úspěšnou herečkou v několika evropských kinematografiích a nejspíš by to dokázala i v té americké, kdyby něudělala pár zásadních chybných rozhodnutí.

Miloš Kopecký, Milan Hein - Co za to stálo, nakladatelství Milan Hein, 1993

Nic zvláštního, k jednorázovému přečtení.

 

Petr Šabach - Království za story, Odeon 2012

Šest malých povídek, četl jsem to jako doplněk k následující knížce a v tom srovnání mi Šabachův text připadl nesmírně plytký. Chudák autor tuhle konkurenci z úplně jiné váhové kategorie nezvládl :-). 

Ivan Klíma - Láska a smetí, Československý spisovatel, 1990

Pro mě největší loňská literární pecka, která si zasloužila speciální blogový článek (viz odkaz). Mimořádná paráda, kterou jsem pochopitelně do knihobudky už nevrátil. 

Monika Zgustová - Revolver v kabelce, Odeon 2017

Docela zajímavé vzájemně propojené črty ze života Vladimira Nabokova, ve kterých hrají roli i jeho manželka Véra a jeho láska Irina. 

Anne Wiazemski - Studijní rok, nakladatelství Eroica 2013

Vzpomínky mladé milenky a posléze manželky francouzského režiséra Jean-Luc Godarda na neobyčejný "šedesátkový" rok v prostředí filmařských a spisovatelských pařížských intelektuálních kruhů.

Zdenka Braunerová, F.X. Šalda - Přátelství z konce století, Melantrich 1939

Korespondence z přelomu 19. a 20. století mezi známou českou malířkou a literárním kritikem, odhaluje, proč k sobě tihle dva lidé měli tak blízko a zároveň naznačuje, proč už to blíže nešlo. Především díky této knížce jsem se začal blíže zajímat o život Zdenky Braunerové, což u mě vyústilo v článek Moje podzimní cesta za Zdenkou Braunerovou. 

 

Václav Cibula - Pražské figurky, Panorama 1985

Pojednání o několika reálně žijících postavičkách, jejichž drobný otisk se zachoval v pražské paměti.

 

Vladimír Komárek - Řeči s Pavlínou, Radioservis Praha 2000

Zápis povídání známého malíře, grafika a pedagoga o umění i o celkem normálních věcech.

 

Miroslav Horníček - Poznámky o divadle, Melantrich 1990

Až nečekaně vážně psané úvahy známého herce a divadelníka o divadle, je tu hodně citací herců a režisérů z celého světa. Nejvíc mě zaujaly vzpomínky (často i kritické) "z první ruky" na Jana Wericha. 

František Kožík - Na křídle větrného mlýna, Neklidné babí léto, Československý spisovatel 1989-90

Dva obsáhlé romány o malířce Zdence Braunerové. Základem pro knihy je dochovaná bohatá korespondence mezi zahrnutými postavami z prostředí české společnosti a kultury druhé půlky 19. století a začátku 20. století. Využil jsem pro již zmíněný článek Moje podzimní cesta za Zdenkou Braunerovou.

 

Jiří Všetečka - Praha světlem tvořená, nakladatelství Jiří Všetečka, 2013

Obrazová publikace známého fotografa Prahy, obrovská porce inspirace pro každého, kdo taky občas poškádlí foťák v pražských ulicích.

 

Jiří Vančura - Naděje a zklamání - Pražské jaro 1968, Mladá fronta 1990

Další pohled na moje dlouhodobě oblíbené téma, celkem střízlivě, skoro "peroutkovsky" popsáno s některými závěry, které se na rozdíl od tehdejších víceméně romantických interpretací v budoucnosti potvrdily.  

 

Bohuslava Spisarová, Václav Vydra - Vaše Dana Medřická, nakladatelství Kvarta, 1995

Vzpomínky na známou herečku, hodně neurovnané, z řady různých zdrojů, zajímavější než text je podle mě fotografická dokumentace, takže knížka (autoři snad prominou) zaslouží spíš prohlédnout než přečíst.

 

Božena Neumannová - Byla jsem ženou slavného muže, nakladatelství Host Brno, 2015

Zajímavé svědectví druhé manželky slavného literárního bouřliváka Stanislava Kostky Neumanna, aneb jak poznat "čítankového" spisovatele i z jiné stránky než z jeho pokrokových veršů.

Jiří Hubač - Neděle s Bardotovou, Československý spisovatel, edice Život kolem nás, 1965

Novela mladého Jiřího Hubače a dost nudném životě mladého muže, který by rád, aby jeho život měl i jiný smysl, než že tvoří jednou týdně jeden dílek fotbalového ligového publika nebo že se pohádá se svou milou. Docela zajímavá (i proto, že stručná) sonda do obyčejného života lidí v době, kdy jsem se chystal narodit :-).

Igor Inov - Jak to všechno bylo, pane Werichu? nakladatelství XYZ, 2005

Velmi kvalitní monografie s podrobnými informacemi především o předválečném Osvobozeném divadle, která vyšla v roce 1971 v Leningradě v tehdejším Sovětském svazu a musela brzy po vydání do stoupy. Popsal jsem podrobněji ve speciálním článku (viz odkaz).

Jiří Hájíček - Selský baroko, nakladatelství Host Brno, dotisk 2017

O Jiřím Hájíčkovi jsem psal v souvislosti s jeho knihou (a divadelním představením) Dešťová hůl, Tentokrát se mi do ruky dostala knížka, která asi odstartovala jeho spisovatelský věhlas. Četl jsem ji až koncem roku, nevylučuji, že se k ní ještě vrátím podrobněji. 

Jiří Mucha - Černý a bílý New York, Mladá fronta 1965

Dost poeticky psaná reportáž z cesty po Americe z doby, kdy si většina lidí mohla nechat o Novém Yorku jen zdát. Knížka mě na rozdíl od jiných Muchových knih moc neoslovila.

 

Možná jsem ještě na pár knížek zapomněl, ale to hlavní tu snad mám. tak uvidím, jaké knížky mi zkříží cestu v novém roce, pro který všem zdejším čtenářům přeji hodně inspirace a radostí všeho druhu včetně toho knižního.