středa 13. ledna 2021

Můj blog v roce 2020

Správnější by bylo tentokrát napsat "Moje blogy", protože jsem byl - jako ostatně řada z vás, kteří tento článek právě čtete - v létě donucen okolnostmi svůj původní blog, na kterém jsem strávil 11 a půl roku, vyměnit za jiný. Pochopitelně, právě tato změna je nejzásadnější blogovou informací uplynulého roku 2020. Myslím ale, že nemá žádný smysl se podrobněji vracet k důvodům a okolnostem zrušení velké blogové platformy blog.cz, to by bylo jen bezúčelné "ohledávání mrtvol". Jen si v této souvislosti dovolím ocitovat svůj komentář k tehdejšímu článku o ohlášeném zrušení platformy, který vyšel na serveru iDnes (mimochodem, o "důležitosti" této události nejlépe vypovídá, že k článku byl přidán právě jen tento můj komentář :-)): "Je to pozoruhodný postup: Napřed tím, že dlouhá léta nic neinvestuji do rozvoje (finančně ani myšlenkově), nechám systém ostudně zastarat, a pak ho s předstíraným politováním musím zrušit, protože je zastaralý." Krátké shrnutí svého mnohaletého angažmá na blog.cz jsem pak publikoval v článku Stručný souhrn 12 let s blogem
 
I když se ale k rušení starého blogu nechci moc vracet, není prostě možné se mu v tradičních statistikách nějak šikovně vyhnout. Konec platformy blog.cz totiž u mne loňský blogový rok zcela zřetelně dělí na dvě části, které se od sebe zásadním způsobem odlišují. Proto mi nejspíš nezbyde, než si pracovně rozělit loňský rok přinejmenším na období před velkým křachem a období "pokřachné". Ještě přesnější by pak bylo udělat rovnou období tři: 
 
1. Období hlavního blogu na Blog.cz (1. ledna - 15. července): V tomto čase jsem sice již všechny články vkládal paralelně i na nový blog na Blogspotu, ale ten měl převážně jen záložní a pojišťovací charakter, protože se od starého blogu daly čekat nejrozličnější technické průšvihy a čertoviny. Do celoroční návštěvnosti provoz na novém blogu vzhledem k jeho roli pouhého "náhradníka" nepočítám. Jednak by to nedávalo úplně smysl a jednak stejně za toto období nemám data, protože měřící kód na nový blog jsem umístil až po oznámení konce toho starého.
 
2. Období koexistence obou blogů (16. července - 16. srpna): V této době jsem primárně publikoval články na novém blogu, ale paralelně (pokud to tedy právě šlo) jsem je vyvěšoval i na blogu starém. V průběhu měsíčního přechodného období se postupně většina aktivit, čtenářů i komentářů přesunula na nový blog.
 
Tohle po starém blogu zůstalo v internetovém archivu z posledního dne fungování platformy, tak sem dávám z piety malý výstřižek.
 
 
3. Období hlavního (a jediného) blogu na Blogspotu (17. srpna - 31. prosince): Toto období by sice již starým blogem nemělo být ovlivňováno, realita ovšem byla taková, že prakticky až do konce roku jsem odstraňoval následky zcela nestydatě odfláknuté technické podpory, kterou blog.cz přecházejícím blogerům poskytl, především "odložené" zmizení všech 3600 zmigrovaných fotografií.
 
Na první pohled celkem jednoduchá otázka, kterou jsem vždycky blogovou bilanci začínal: Kolik jsem měl na blogu během sledovaného roku návštěv?, tedy tentokrát nemá úplně triviální odpověď. Pokusím se pro její získání využít osvědčený systém Google Analytics, jehož údaje jsem vždy bral jako nejlépe navzájem srovnatelné, jen to bude tentokrát o něco větší piplačka. Tedy:
 
V 1. období přišlo na starý blog celkem 16 111 návštěv, což bylo cca o 4% méně než v roce 2019 za stejnou dobu. Vzhledem k několika velkým výpadkům a prakticky neustávajícím různorodým technickým potížím mi to připadne skoro jako zázrak. V přechodném období přibylo 1884 návštěv na starém blogu a k tomu 1706 návštěv na blogu novém, což je dohromady o 38% více než ve stejném období roku 2019, byť je to srovnání trochu nekorektní, protože někteří návštěvníci si chodili v této době číst na oba blogy. Ještě po oficiální likvidaci Blog.cz tam kupodivu ještě přibylo dalších 18 návštěv (k ukončení funkčnosti nedošlo totiž hned o půlnoci, ale až druhý den ráno, nicméně 2 poslední přístupy se objevily dokonce až 5 dní po oficiálním "odstřižení" serverů, kdy už se zvenku přihlásit nešlo, takže by mě docela zajímalo, kdo z adminů mi tam loupal perníček a proč). Do konce roku pak přibylo dalších 9 061 návštěv na novém blogu, což znamenalo výraznější meziroční propad o 18%.
 
Celkový počet návštěv na obou blozích ve sledovaných obdobích byl tedy 28 762, což znamená pokles o 5.6% v porovnání s předchozím "normálním" rokem.

Celkem jsem v roce 2020 publikoval 150 článků (na chlup stejně jako v předchozím roce), což znamená, že už 8 let po sobě držím stabilní průměrnou frekvenci vydávání článků těsně pod třemi články týdně. I po loňském roce platí, že za celých skoro 12 let života tohoto blogu tu nebyl ani jediný týden bez článku. Vzhledem k rytmu určovanému Nedělními miniglosami i letos nové články vycházely nejčastěji v neděli (49x), v pátek (34x) a v úterý (32x), naopak jen po dvou článcích vyšlo v sobotu a v pondělí. V březnu dokonce došlo k již několik let nevídané kombinaci, kdy v neděli vyšly Nedělní miniglosy a hned druhý den v pondělí "normální článek", jenže to prostě jinak nejde, když si chcete připomenout opravdu důležitý den :-).

Nejvíce návštěv (299) tentokrát přišlo ve čtvrtek 6. února a bylo to právě v souvislosti s první velkou vlnou paniky, že blog.cz bude končit, která se odrazila v mém článku Tak nám prý zabili Ferdinanda. Naopak nejméně návštěv jsem zaznamenal v sobotu 23. května, kdy se dveře k mým článkům otevřely jen 42x. Po přestupu na nový blog se počty návštěv plošně snížily, nejvíce (144) jich bylo 18. srpna (tedy hned po odstřižení starého blogu), nejméně návštěv (27) jsem zaznamenal 3. listopadu.

Na výrazném poklesu návštěvnosti po přechodu na nový blog se z velké míry podílel zásadní výpadek počtu návštěv z vyhledávačů (ty v roce 2019 tvořily dokonce 47% z celkové návštěvnosti). Ještě řadu týdnů po zániku původního blogu totiž vyhledávače doporučovaly tamější - už nedostupné - články, zatímco nový blog pro vyhledávače jako by vůbec neexistoval. Návštěvy z vyhledávačů se začaly nesměle objevovat až od listopadu a celkově od začátku fungování nového blogu tvořily pouhých cca 11% ze všech návštěv (nejvíc návštěv přicházelo z jiných blogů, celkem 64%, facebook jako zdroj návštěvnosti zůstal na svých loňských 7%). A myslím, že docela trefně a v mrazivě hutné zkratce vystihuje atmosféru roku 2020 i to, že na můj blog se dostali i návštěvníci, kteří do vyhledávače zadali otázku "Kde je nejblíž okénko na točené pivo?", heslo "Zásoby do karantény" nebo smutný povzdech "Kdybych mohl odcestovat do pravěku!" :-)

Překvapivě oproti minulému roku oslabily návštěvy z mobilních telefonů (32% oproti loňským 38%), přístupy z počítačů tvořily 65% a přístupy z tabletů zůstaly na 3%.

Nejčtenějším v roce 2020 nově publikovaným článkem byl tentokrát s velkou převahou už výše zmíněný text Tak nám prý zabili Ferdinanda (1004 přečtení). Na druhém místě bylo faktické rozloučení s blogovým domovem v článku Ani blog netrvá věčně (422 přečtení). A bronzovou příčku obsadil článek O zásobách na čas karantény (377 přečtení). Ze starších textů si návštěvníci 153x přečetli článek z roku 2015 Tajemné válečky u Karlova mostu, 146x vyprávění Šplhání po tyči a 105x zamyšlení O českých mondegreenech
Jen pro srovnání ještě uvedu nejnavštěvovanější článek po přechodu na nový blog, kterým se stal fotočlánek Z poslední návštěvy mé kouzelné zahrady (191 přečtení, v celkovém žebříčku za rok 2020 by se tento článek umístil až na 35. místě!). A jako vždy uvedu i článek nejméně navštěvovaný - tím byl text O staré fotce, která si na fotku jen hraje, který si přečetlo pouhých 63 nejvěrnějších návštěvníků.
 
Zajímavé je, jak se kolaps celosvětového cestování v době pandemie odrazil i na mém blogu: Jinak dlouhodobě setrvalá návštěvnost obou mých cestovatelských rubrik Japonsko na vlastní oči i Črty z Lefkady poklesla cca na pětinu. Nejvíc návštěv (přibližně 80%) přišlo logicky z České republiky, na druhém místě se se podruhé za sebou umístila Kanada, třetí byly Spojené státy a čtvrté Slovensko. Jindy vysoce umístěné Řecko se loni jen taktak dostalo do první desítky. Mezi nejexotičtější návštěvy patřily ty z Pákistánu, Toga nebo Papuy - Nové Guineje (ve všech třech případech to bylo po jednom zbloudilci). No a když se blíž podívám právě na Českou republiku, skoro 50% přístupů je z Prahy a okolí, druhé místo drží dlouhodobě jižní Morava a další bronzovou medaili přidalo do své krásné a bohaté sbírky Pardubicko.

Podíl návštěv ženy - muži mezi zdejšími čtenáři a čtenářkami je dlouhodobě ustálený, tentokrát to bylo zcela přesně 2/3 žen a 1/3 mužů. Stále mám čtenářskou skupinu rozloženou napříč všemi věkovými kategoriemi, byť oproti předešlému roku mírně oslabily skupiny nejmladších a nejstarších návštěvníků, ale posílil segment 25-34 let (loni 19.4%, letos 27.8%). Opět se ukazuje, že zcela záměrně necílím obsah blogu na žádnou konkrétní věkovou skupinu čtenářů, protože píšu to, co mi dělá radost a ne to, co od blogů očekávají marketingoví odborníci, kteří, zdá se mi, právě kategorii "radost" postupně vytlačili na okraj svého zájmu, protože dobrý blog je podle mnohých z nich určen především k vydělávání peněz, k čemuž má veškeré konání dotyčného blogera směřovat, a když nesměřují, jde o nevydařený projekt, který je nutné co nejdříve nahradit projektem vydařenějším a "monetizovatelnějším". Naštěstí zájem "profiinfluencerů" a četných všeznalých teoretiků o blogy postupně opadá, jak klesá zájem čtenářů o něco tak zbytečně komplikovaného a zdržujícího, jako je blog; zlaté žíly reklamního businessu se postupně stěhují do oblasti údernějších a klipovitějších sociálních sítí. Přiznávám, že jsem tomu celkem rád, i když je mi jasné, že vyústěním tohoto trendu bývá občas právě pád některé z velkých blogových platforem podle standardního vzoru pragmatických chovatelů slepic: "Neneseš, tak šup do polívky!"

Dnes těch čísel bylo o něco méně než jindy, protože komplikovanější statistické trendy bylo přes hranici dvou blogů těžší vysledovat, často se oba blogy v jednotlivých disciplínách chovaly protichůdně, takže ani nemělo smysl počítat nějaké komplikovaně vážené průměry a korelace, které vlastně o ničem důležitém ani zajímavém nevypovídají. Zůstali jsme tedy tentokrát jen u toho nejzákladněšího a hodně na povrchu a já jen doufám, že nám bude dopřáno se v rámci jednolitých celoročních dat (tedy bez další změny blogové adresy, podruhé bych takové stěhování už nejspíš nedal) podívat na podrobnější statistiky třeba přibližně za rok touto dobou :-).

Děkuji vám všem, kteří tato krásná čísla spoluutváříte, přeji vám všem pokud možno pevní zdraví i nervy a jako obyčejně se budu i v tomto roce těšit nejen na shledanou, ale nejradši rovnou na shledávanou! :-) 
 
A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

29 komentářů:

  1. Milý Petře,
    snad mi odpustíš, že ti tvé statistiky narušuju. Věk v různých formulářích uvádím většinou 100 let, takže dle některých jsem možná už i mrtvá. ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že lepší analytické programy nejsou úplně závislé na tom, co kdo napíše do formuláře, a data, která naznačují nějaký nestandardní uživatelský profil, nejsou do analýzy zahrnuta. Kupříkladu ze všech mých návštěv se do analýzy podle věku dostala asi třetina, takže podle toho, co píšeš, nejspíš v tomhle vyhodnocení nejsi. Naštěstí statistický vzorek zůstává i tak dostatečný :-).

      Smazat
    2. Nestandardní? Podle mě by se měly standardy naopak utvářet! ;-)

      Smazat
    3. Když ty zřejmě nevykazuješ rysy standardní stoleté doktorky :-).

      Smazat
  2. Zbožňuji zlomové události a následné pojmenování období. Viz Anno Do mini a Christum natum.

    OdpovědětSmazat
  3. Holt I zdánlivé konstanty jsou ve skutečnosti proměnné...

    OdpovědětSmazat
  4. Docela se divím, že Google blogovou platformu stále provozuje, když do ní ani nevkládá reklamy a nemůže mít mít žádný přímý výnos. Ale možná to chápe jako charitativní činnost :).

    Jen mně tady, Petře, trochu chybí obvyklé statistiky, kolik článků tví návštěvníci přečetli a komentovali, protože zásluhou restartu bychom se někteří mohli srovnat s TlusŤjochem, který tě zná déle a měl náskok :).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem mu tedy za jeho charitativní aktivitu vděčný :-).
      Pokud jde o komentáře a komentátory, těm tradičně věnuji samostatný bilanční článek, ten bývá i za normálních okolností poněkud pracnější na přípravu, natož letos, takže to bude ještě chvíli trvat. Ale určitě bude! :-)
      Přečtení článku konkrétním návštěvníkem bohužel nejsem schopný rozeznat, takže jediné, co mohu říct o čtenosti článků, jsou dnešní souhrnná čísla.

      Smazat
    2. Já jsem to myslel, že (přečte a komentuje), tedy v konjunkci, i když připouštím, že je možné komentovat i bez přečtení, anebo jen po přečtení názvu, a někdy u některých komentujících takový pocit i mívám :).

      Smazat
    3. To je pravda; jako určitý kompromis pak někteří komentátoři komentují titulek, přičemž ovšem třeba u TlusŤjocha docela narazí :-) Přiznávám, že z určitých důvodů by mě v některých případech zajímali i ti, kdo přečtou a nekomentují. Ale ta legislativa! :-)

      Smazat
    4. Možná poslat Google návrh na inovaci - poté co čtenář přelouská článek a opouští stránku aniž by komentoval, by inovovaný software automaticky vygeneroval komentář typu "Kilroy was here".

      Smazat
  5. A ty 3 články za týden je obdivuhodný výkon, protože nikdy nejde o trivialitu, která se dá vymyslet za 5 minut.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, snažím se. Někdy to jde jako po másle, jindy to drhne, ale vždycky to nakonec nějak dopadne :-).

      Smazat
  6. Vždycky když vidím, kolik článků za rok zvládneš napsat, mám chuť smeknout. Nedovedu si vůbec představit, že bych psala tři články týdně! Škoda, že nemám zrovna po ruce žádný vhodný klobouk :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Když chci vydávat Nedělní miniglosy každý týden a přitom nechci, aby Nedělní miniglosy početně převažovaly, jde o logický výsledek. Ale kdoví, třeba se jednou uvedené limitující předpoklady rozvolní, až tedy PES dovolí :-).

      Smazat
  7. Přiznám se, že i já už přesně pamatuji, že je úterý a bude od tebe článek. :) / o neděli nemluvím. /
    Tvá frekvence je obdivuhodná, obávám se, že bych to časově nezvládla. Navíc ty máš články vymazlené, mnohdy plné informací, které také stály kus úsilí.
    Nemluvě o titěrné úpravě fotek, že ty nespíš ?? :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No vida, zrovna tohle úterý to nevyšlo, protože jsem se vypravil domlouvat příští výstavu :-). Na spánek bude ještě času dost, až nám zase písknou zákaz vycházení.

      Smazat
  8. Tady je dobře, že sis ponechal část starého názvu, tedy jméno a změnila se jen doména. Tím pádem lehce zapamatovatelné a všimla jsem si, že to udělalo hodně lidí, málokdo si změnil blogový názeb na úplně nový.
    K návštěvnosti gratuluji, je slušně vyrovnaná a slušně vysoká. Na to, že nemáš žádný reklamní blog nebo blog zaměřený na nějaké šminky (frčí to vůbec ještě?), tak máš základnu příznivců stálou a kvalitní.
    Je dobré vidět i to, že máš stále inspiraci, chuť psát, to zkombinované s dobrými nápady. A držím palce, aby to tak bylo i nadále.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. To ano, chuť psát mám pořád a kdo o mně ví, ten mě jistě snadno najde. Ale těším se, až se zase začnou objevovat úplně neznámí návštěvníci, kteří si jen třeba shánějí informace k nějakému tématu. Zatím je jich pořád minimum. Uvidíme, sice ztuha, ale lepší se to :-).

      Smazat
  9. Gratuluju nejen k návštěvnosti, ale také k píli, se kterou pravidelně uveřejňuješ své články. Máš můj hluboký obdiv. 👍💓
    Koncem listopadu jsem v komentáři na tvém blogu napsala, jak mě mrzí ztráta fotek a připojila větičku, že se mi to stalo na jaře. Asi jsem se rouhala (oblíbené úsloví mé babičky), neb jsem zjistila, že jsem na tom stejně. Fotky za více než 10 let zmizely.
    Snad to byla prozíravost, že jsem o prázdninách zkopírovala Galerii.cz, takže fotky mám. Ovšem přeházené natolik, že si nejsem jistá, zda je někdy zkusím vrátit zpět do článků.

    Takže, přeji ti, aby studnice inspirací a nápadů ani tento tento rok nevysychala, abys měl stále o čem psát.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. Ony ty fotky mizely po etapách, ale nakonec spolehlivě všechny. Právě to zpřeházení a nepřehlednost mi prakticky znemožnily použití kopie Galerie.cz (a to ani nemluvím o tom, že asi čtvrtinu fotek ten oficiální záložní soubor vůbec neobsahoval. Nemít obyčejné wordovské zálohy všech článků, asi bych nebyl s opravami hotov ještě pěkně dlouho. Moc mě mrzí, že ti fotky taky zmizely, velmi dobře si pamatuji ten mix emocí, když na to člověk přijde.

      Smazat
  10. Tak to je vážně pěkný statistický souhrn, uf :-)
    Jak vlastně třídíš ty ženy vs. muže? Přes komentáře? I ty věkové kategorie? To mě docela zaujalo.

    Jinak o konci blog.cz jsem se v srpnu dozvěděla z článku na Novinkách, tuším, a byla jsem z něj docela rozčarovaná, tam tehdy závěr vyšel jako reklama na něco úplně jiného než blogy - to mě právě dost zaujalo, jak to bylo divné... Podvědomě jsem tehdy čekala, že se ten text bude ubírat úplně jinak - a blogy naopak silně zazdil.
    Jestli na něj narazím, přidám odkaz.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Se zařazováním do kategorií si zbytečně nelámu hlavu a přebírám oficiální třídění Google Analytics. Z mých návštěv tak bylo možné započítat asi třetinu, ostatní nebyl analytický nástroj schopen zařadit, i tak jde ale o poměrně velký statistický vzorek, takže se výsledky nerozpakuji použít.

      Na článek na Novinkách si pamatuji, byl to asi nejhloupější článek z těch, které jsem zaregistroval na téma konce blog.cz, a vykazoval všechny známky rychločlánku na téma, které autorovi moc neříká, tak si část vygooglil, část doplnil "z doslechu" a zbytek vyfabuloval. Naopak např. tehdejší článek Miloše Čermáka byl informačně na mnohem lepší úrovni a potvrzoval autorův dobrý vhled do historie celé kauzy a do jejích širších souvislostí.

      Smazat
    2. Pro zajímavost přikládám odkaz na asi čtvrthodinový rozhovor se zmíněným Milošem Čermákem na téma knce blog.cz: https://video.aktualne.cz/dvtv/cermak-konec-blogcz-blogy-nikomu-zily-nervou-ale-pro-mnoho-l/r~76130c4ad67111eaa7deac1f6b220ee8/

      Smazat
    3. No, jak tak na to koukám, asi bud lepší najít si ten odkaz přes vyhledávač :-)

      Smazat
  11. Úctyhodná čísla i přes ty malé ztráty. A zasloužená, tři články do týdne bych nestvořila ani náhodou.

    OdpovědětSmazat
  12. Jupííí!! na třetí návštěvu a asi šestý pokus se mi podařilo vložit komentář. :D Doufám, že zde na blogspot nějakou chvilku vydržíme, že zase nebudeme muset všechno stěhovat jinam, jako nějací virtuální kočovníci. Ale přiznám se, že mám takový ten syndrom po zemětřesení, jak mi nejdou vkládat komentáře, tak si říkám: A už je to tady, už to zase začíná. Tak snad se pletu. ;)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.