pondělí 25. ledna 2021

Pomůžete mi sfouknout tucet blogových svíček?

Když celý svět napjatě sleduje, jak přichází do svého úřadu nově zvolený americký prezident, musím se usmívat: Kdyby tak američtí prezidenti věděli, o co se taky zasloužili! Dnes je to totiž přesně 12 let, co jsem si založil svůj blog a zároveň jsem - rozjíven vysokou chřipkovou horečkou - v noci publikoval svůj úplně první veřejný článek o tom, jak mi byl při založení vlastních stránek vzorem pes nového prezidenta Baracka Obamy: O chřipce a psím blogu. O psaní blogu jsem tehdy nevěděl zhola nic, ale na psaní jsem se těšil a optimisticky jsem věřil, že bych třeba ještě pár dalších článků mohl přidat, než mě tahle nová blogová libůstka přestane bavit.
 
Za čtyři roky si pan Obama svůj prezidentský mandát prodloužil, takže blog jeho psa, jakož i ten můj, mohl nerušeně pokračovat. Nevím, jak to bylo u Obamů, ale mně se blog postupně stal příjemným tichým společníkem, jakousi paralelní bytostí, která má všechny mé dobré i špatné vlastnosti, je mi k nerozeznání podobná, a přesto má, zdá se, vlastní fantazii i paličatou vůli dělat si věci aspoň částečně podle svého a ne, jak si zamanu jako autor. A poté, co se nám podařilo překonat asi půlroční období začátečnického osamění, stal se blog postupně i svérázným komunikačním prostředkem směrem k řadě dalších lidí, z nichž někteří jsou mi blízcí i v reálném světě a jiné jsem naživo nikdy neviděl a asi ani neuvidím. 
 
Za další čtyři roky do Bílého domu přišel Donald Trump a s ním i jiné pořádky: Jeho neexistující ale jistě energický pes by samozřejmě nepoužíval tak staromódní médium, jako je blog; určitě by si založil psí twitterový účet, na kterém by po vzoru svého pána přežvykoval své myšlenky, tepal, chlubil se, burcoval, ostouzel, žaloval i mazal med kolem úst, přinejmenším tak dlouho, než by Twitter v dobrosrdečné snaze usnadnit mu stěhování švihl kouzelným proutkem a všechno nechal z minuty na minutu zmizet. Pravda, u mne a u mnohých z vás to sice loni v létě dopadlo podobně; nebylo to sice z minuty na minutu ale z měsíce na měsíc, ale nepříjemné to bylo taky dost. Sice jsme - jako pan Trump a jeho imaginární pes - neodcházeli v apartním kabátci z ostudy, ale zase nám nikdo na nesnadnou cestu nepřistavil vlastní vrtulník. 
 
Je to k neuvěření, ale uplynuly další čtyři roky, a já se těším, že psi nového prezidenta Bidena by třeba zase mohli zvednout blogový prapor prezidentských mazlíčků a tím i prestiž celého blogového světa. Jsem zvědav, jestli své články budou psát anglicky - jako američtí patrioti - nebo německy - jako němečtí ovčáci. A kdoví, třeba si vyměníme pár komentářů, protože budou zvědaví, jak vypadá ten náš slavný český PES, o kterém se v médiích tolik píše.
 
Když si představím, jak nekonečných se mi zdálo osm let základní školní docházky, dochází mi, že dvanáct let je opravdu spousta času. Tucet let prožitých intenzivně, povětšinou s radostí a (aspoň doufám) ne úplně tuctově.

Milí návštěvníci, milí čtenáři, milí přátelé, milí ovčáci, děkuji vám všem za váš nepolevující zájem, připíjím na ten krásný a neobyčejný tucet a těším se na další setkávání. Netuším, kam se v následující prezidentské čtyřletce pohne celý svět, ani kam oddriftují naše malé různorodé individuální světy. Ale jsem moc zvědavý, jak to vše poběží, tak si snad můžu dovolit zakončit dnešní text podobně jako před čtyřmi lety v článku Osmé narozeniny aneb O psu Donalda Trumpa:

Pojďme se prostě přesvědčit, jaká bude skutečnost.

A pojďme se o tom - třeba ještě pár chvil i na těchto stránkách - přesvědčovat společně! :-)
 
 
Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

40 komentářů:

  1. Do tohoto vlaku jsem nastoupil teprve nedávno, ale nevadí, výhled je pěkný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, na tomto úseku se protihlukové betonové stěny obzvláště povedly :-).

      Vymazat
  2. Blahopřeji a jsem ráda, že píšeš. Různorodě, mnohovrstevně, o pražské kotlině a historicky i o vzdálených zemích a zážitcích. Na tvůj skvostný blog chodím ráda. I když mi čtení trvá většinou hodně dlouho, přece mě láká tvoje krásná čeština, která snad ani nezná slang. Ať ti blogování vydrží třeba i dalších 12 let a MÚZY tě oblažují svou přízní ☺ ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, jsem moc rád, že ti to dělá radost. Ale dalších dvanáct let už můj blog nebude fungovat zcela jistě. Jednak by to mé čtenáře dalších dvanáct let už nejspíš nebavilo, jednak tou dobou už bude asi úplně jiná doba než doba blogová. Ale kdoví, ostatně i gramodesky se vrátily do módy, i když se zcela jiným příběhem než kdysi :-).

      Vymazat
  3. Foukám, seč mi síly stačí :-) Jsem moc ráda, že tě tehdejší prezidentský pes vyprovokoval k tak bláhovému činu, jakým je založit si blog. Oč bychom byli všichni chudší, kdyby k tomu nedošlo! Gratuluji k velkolepému výročí a těším se na další společné objevování skutečnosti :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a taky se těším na další blogová dobrodružství. Za pomoc s foukáním budu moc rád, protože mi to moc nešlo. Ale možná to bylo tou rouškou :-).

      Vymazat
  4. Jo dvanáct let... Na začátku steal pes pana Obamy a na konci se vzteka nejen pes Donalda Trumpa ale zuřivě postekava i PES ministra zdravotnictví neurciteho plemene a nejisté budoucnosti...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastně už načínám čtvrtý olympijský cyklus, i když si nejsem jistý, jestli ten minulý lze už označit za skončený :-).

      Vymazat
  5. Přeji, aby se Váš blog nedostal na úroveň pod PSA😊🎂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. Když už by měla být úroveň pod psa, přál bych si, aby to aspoň bylo pod velkého psa, kde bývá ještě dostatek prostoru, a ne pod žádného malého stísněného ratlíčka :-).

      Vymazat
  6. To byla super doba. Tak všechno nejlepší a ať se máme na co těšit i s Bidenovými statnými vlčáky a dobrmanem od Blatného:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, doufám, že se s těmi psisky v komentářích moc nepoštěkáme :-).

      Vymazat
  7. Musím konstatovat, že ty jsi neuvěřitelný dříč.
    Publikuješ pravidelně i na dovolené podáváš report, články máš vymazlené.
    A před čím skutečně smekám, tak to je tvé nedělní glosování, z mé strany obrovský respekt.
    Ovšem začít pod vlivem horečky a napsat celý článek ...
    Držím palce a foukám, foukám, dala bych si třešničku z dortíku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Musím podotkout, že pokud vůbec, tak jsem velmi líným dříčem. Ale nějaká energie se dá naštěstí ušetřit, když člověk moc zmateně nekmitá a zarputile drží směr :-). Horečka se ukázala jako kvalitní prvotní impuls, ale naštěstí se našly i mnohem příjemnější a spolehlivější inspirační zdroje.

      Vymazat
  8. Foukám na dálku, jen co mi moje astmatické plíce dovolují. 🎂💓
    Blahopřeji ke 12. narozeninám a přeji stále spoustu zajímavých témat, nádherných fotografií a zástup spokojených čtenářů. 🍀👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velice děkuji za přání i za tak obětavý fuk! :-)

      Vymazat
  9. Blahopřeji k tuctu let tvého blogování, které nikdy nedalo znát krizi a vždy si drží laťku hodně vysoko.
    Jsem velmi rád, že jsem tvůj blog objevil a stal se pak mým pravidelným čtenářským zdrojem.
    Vše nejlepší na cestě ke šťastné třináctce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Miloši. Těší mě, že můj blog má i tak věrné dlouholeté návštěvníky a komentátory. Beru to jako velkou poctu a taky mě to nutí se neflákat víc než je zdrávo :-). Tak se velmi těším na další setkávání, ať už je právě blogový letopočet jakýkoli.

      Vymazat
  10. Gratuluji velice ke krásnému výročí a těším se na těch dalších minimálně dvanáct let. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak dalších dvanáct, to bych se návštěvníkům definitivně přejedl. V tomhle si beru příklad z našich sportovců a jejich osvědčené filosofie: "no, prostě pudeme vod zápasu k zápasu!" :-)

      Vymazat
  11. Jeden moravský chasník říkával:
    "Pes, který vrtí ocasem, je jedlý."
    Gratuluji k tuctu. A vzhůru do mandelu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Mě zklamala mandelinka, že má méně čar, než ke kolika je svým jménem předurčena :-).

      Vymazat
  12. Kdy konečně vyfotí psa Joea?

    OdpovědětVymazat
  13. Když už jsme u těch psů. Dneska mi vytanula na mysli fráze "Krvavý pes Tito"...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byl jsem se u něj kdysi podívat na souostroví Brijuni. Po krvavém psu tam zbyl jen smutný slon.

      Vymazat
  14. Bez ohledu na prezidenty, kteří fakt nevím, jak souvisí s tvým blogem, je tvůj blogový svět pestrý a kvalitní. Prezidentšní psi můžou být zajímaví mazlíčkové, ale je smutné, že ten první zmíněný rozvrátil ve světě, co mohl, ten druhý zmíněný sice machroval, ale jinak za dobu své éry nerozpoutal v Evropě ani na blízkém Východě žádný vojenský konflikt, a ten třetí je teprve na startu a co z něj vyleze, se uvidí. Zatím otvíral brány migrantům před volbama a po zvolení tu bránu ještě raději přibouchl, horoval proti Putinovi ale už s ním podepisuje dohody, a já jen doufám, že nezmáčkne ten podělanej knoflík na pověstném kufříku. Tolik k americkým prezidentům, psy jsem nechala tentokrát bokem, protože máme vlasního psa, který neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane, a ten pes není ani prezidentskej, ale prostě týmovej.
    Ale zpátky od prezidentů k tvému blogu - prezidenty jsem zmínila, protože jsi je zmínil také a upoutalo mě to prostě, proto ta reakce.
    Dvanáct let blogování je už pěkný kus života. Není to jen psaní o něčem, ale promítání vlastních představ i zážitků, takže opravdu sdílení života. Od úvah, povídek - opravdu vytříbených - skvělých haiku a dalších básní, výrazných fotografií, které jsou tvým už snad i podpisem, přes cestopisné útržky, poznaky, fotografie z míst, kam se nikdy nepodívám. Tvůj blog je, a to nepochlebuji, jeden z nejkvalitnějších blogů, je vidět, že každé slovo, které použiješ ve svém textu, zvažuješ, tříbíš, vybíráš to nejlepší, aby odpovídalo tvým myšlenkám.
    Přeji ti dalších aspoň dvanáct let dalších myšlenek, námětů, nápadů, doufám že i dalších fotek z cest, že se ten podělaný svět nezasekne u toho, co teď frčí napříč světadíly. Přeji ti další inspirace a také setkání s oblíbenými blogerskými přáteli a možná nečekané už setkání i s těmi, které jsi dosud osobně nepoznal.
    Jop, ještě jsem zapomněla - a přeji ti další dobré nápady při týdenních hláškách na odezvu toho, co se děje. Tedy zdar nedělním miniglosám a tvému blogu též! Přidávám se s přípitkem na zdraví a dlouhou výdrž a sfoukávám s tebou těch dvanáct blogových svíček.
    Hodně štěstí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oj, teď čtu po sobě text a vidím, že jsem trochu nepřesně rozjela tten úvod. Samozřejmě nemyslím prezidentské psy, v posuzování těch třech. I když by to mohly být zajímavé rasy. A ještě jednou, gratuluji!

      Vymazat
    2. Mám prostě svoje blogování rozfázované podle prezidentských mandátů :-).
      Máš pravdu, sladit myšlenky s tím, co člověk píše, není úplně jednoduché. Občas by mi dělalo potěšení napsat víc osobního, ale vím, že to nejde. A občas zase - zejména při glosování aktuálních témat - musím počítat do deseti, protože vím, že článek psaný v rozčilení bývá (zejména po opadnutí vášní) o dost horší, než když si člověk naordinuje torchu odstup a párkrát se před tím nadechne.
      Jsem samozřejmě moc rád, že se ti na mém blogu líbí, však už tu máš taky vysezené své štamgastské místečko za ty dlouhé roky. Děkuji tedy za přání, přípitek s úklonou opětuji a těším se na další setkávání :-).

      Vymazat
    3. Ono se ne nadarmo říká, že každý prezident USA musí ve volební kampani předstírat, že se chystá řídit terénní vůz, ačkoli ve skutečnosti jde řídit lokomotivu..

      Vymazat
  15. Blahopřeju. Ráda se sem vracím. Tak všechno nejlepší tvému blogu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, však to je pro mě taky velká radost, když se na mé stránky návštěvníci vracejí. A když je to - jako ve tvém případě - už dlouhých sedm let, je to radost o to větší :-).

      Vymazat
  16. Blahopřání k tuctovému výročí k vám letí i z Ontaria. Moc sem nechodím, není čas (práce, rodina atd.), ale občas nakouknu. Mějte se a ať vám to i nadále pěkně píše a fotí. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, taková vzácná návštěva z velké dálky vždycky zahřeje a potěší. Už teď se těším na příští nakouknutí :-).

      Vymazat
  17. Já nefoukám - se svými zahulenými plícemi bych ufoukla prdlajs. O to víc si přeju, abych sem mohla chodit na Vaše báječné fotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, pokusím se uplatit stráž u blogové branky, aby nebyla tak přísná :-).

      Vymazat
  18. Dvanáct svíček se dá sfouknout ještě v pohodě, horší to už bude s třeba takovými třiceti!
    Přeji tvému blogu hodně virtuálního zdraví a dlouhý život a tobě, aby ti to pořád psalo tak, jako doposud :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velice děkuji. Na třicet svíček zjevně nedojde, protože do té doby už žádné blogy nebudou (všimni si, jaký jsem optimista, že blogy mě napadly jako první :-)). Pánbůh dal, Pánbůh vzal.

      Vymazat
  19. quick

    Takové malé, nenáročné přání: Ať se všechny další svíčky mohou sfouknout bez roušek.

    OdpovědětVymazat
  20. Ano, zdá se to být jen jako malé a nenáročné přání, ale to obtížné provedení... Ale kdyby nic jiného, ta představa je dobrá inspirace pro zítřejší Nedělní miniglosy, děkuji :-).

    OdpovědětVymazat
  21. Přidávám se k zástupu sfouknuvších, virtualita je mocná a tak já si to sfoukávání vychutnám... po jedné, a vzpomenu tak na každý rok i mého blogování, protože ten, který sfoukává si přeje :-D.
    Tobě přeji pokračování v podobném duchu ;-).
    moc děkuji za tvá slůvka při nahlédnutí u mně ;-).

    s milým pozdravením... pher

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.