pátek 22. ledna 2021

Stojí to u vás taky někdy za starou veverku?

V Dobřichovicích občas na ulici potkávám paní, která se mě vždycky, když se zdravíme, zeptá, jak se pořád mám. Protože jsem zvyklý do svých případných aktuálních trablů nikoho dalšího moc nezatahovat, odpovídám vždy stejně: "Mám se pořád skvěle!" V tu chvíli paní vždy posmutní, vzdychne jen temné hrdelní "Hmmmmm..." a oba mlčky pokračujeme dál, každý svou cestou. Přitom je mi jasné, že kdybych byl jen trochu vstřícnější a pořádně jsem si postěžoval na vše, co se právě nedaří (a že toho bývá!), jak je to v našich krajích zvykem, mohli bychom si spolu báječně popovídat. Jenže jak si společně zanadávat na mizerné počasí, když je moje nebe zdánlivě bez mráčku? Vždycky té paní vidím na očích, že kdybych řekl osvědčené: "Ále, to víte, stojí to za starou belu, mladá paní!", hned by byla lepší nálada pro rozhovor plný vzájemného soucitného pochopení: "Cože říkáte? No to je strašné! Ale nebojte, třeba nakonec nebude tak zle. To já bych vám mohla vyprávět, jak jednou...
 
Použitím podobné varianty bych se ovšem vystavil - kromě řady jiných praktických nebezpečí - i riziku, že bych se místo vstřícného rozhovoru o ničem zahloubal spíš nad tím, co to vlastně ta "stará bela" je, že se dostala do takového neutěšeného sousloví. Vždyť "bella" přece znamená především "krásná", jak víme díky četným krásným vyhlídkám, krásným epochám, ti šťastnější možná díky krásným dámám a ti méně šťastní naopak třeba kvůli rulíku zlomocnému. A protože jsem přesvědčen, že krása se stárnutím neztrácí ale přinejhorším jen mírně proměňuje svou formu, zjevný protimluv "stará bella" se ukazuje být špatným směrem mého pátrání. 
 
Odkojen vyprávěním Cécile Aubryové o malém chlapci Sebastiánovi a jeho vztahu k velké věrné fence Belle jsem ještě probíral možnost, že "stará bela" může mít něco společného se psy, ale ani to nevypadá pravděpodobně, protože jestli si dobře pamatuji, Bella byla nádherným bělostným exemplářem pyrenejského horského psa, takže podobná "stará fenka Bella" by se jistě vzhledem ke své estetické i emocionální hodnotě nedostala do tak nepěkného přirovnání. Jako úplně slepá cesta se ukázalo i hluboko uložené a do kyselého úsměvu se instinktivně promítající propojení na "staré koně", za kterým pravděpodobně stojí písnička, kterou jsem se učil jako úplně malé bezbranné děcko a která začínala podivným psychedelickým výplodem neznámého lidového textaře "Halí belí, koně v zelí...

A tak jsem hledal a hledal, až jsem našel oficiální jazykový výklad, jak se to se "starou belou" ve skutečnosti má. Prý to totiž souvisí s dávnou sibiřskou tradicí platit za zboží kožkami lovné zvěře. Ani u zkušených lovců kožešin není vždy posvícení a nepodaří se úspěšně ulovit huňatou polární lišku, hranostaje, rosomáka či sobola. Ve slabším období museli dávní lovci vzít zavděk i kožkami veverek, kterým se pro jejich chladné realitě přizpůsobené bělostné kožešiny prý říkalo bělky. "Stará bělka", tedy malá, nepříliš hřející a chatrná a brzy se rozpadající kůže takové veverky měla tak ve své době podobně mizivou směnnou hodnotu jako naše příslovečná "zlámaná grešle" nebo "děravý groš", takže Marfuška, partnerka neschopného lovce, musela pak výpadek rodinných příjmů dorovnávat zběsilým sběrem brusinek a hřibů tajgovitých.

Jakkoli tento výklad vůbec nezpochybňuji a z pohledu příběhu obohacení jazyka se mi naopak moc líbí, trochu váhám, jak se úsloví lovců z daleké Sibiře dostalo až do našeho prostředí celkem vlídných zim a rezatých veverek, tím spíš, že v určité době nuceně migrovalo víc lidí odtud na Sibiř než ze Sibiře sem. A i kdyby se k nám takto přirozenou cestou přece jen úsloví dostalo, proč si zachovalo svůj hanlivý význam zrovna v jazyce národa, který se pravidelně s úsměvem dojímá nad příběhem krásné princezny v myším kožíšku, který ke "starým sibiřským veverkám" možná nemá daleko? 

Kdyby bylo po mém, já bych do výkladu našeho úsloví tak roztomilé tvory, jako jsou veverky, a tak divoké bytosti jako jsou sibiřští lovci, radši vůbec netahal a hleděl bych si víc možné souvislosti s latinským slovem "bello", které znamenalo "válčit nebo bojovat". Každý přece ví (anebo by bylo dobré, aby věděl), že když se kolem vás válčí, život tou dobou většinou stojí nejvýš za starou belu

Teď se ovšem hlavně musím ukrotit, abych při dalším setkání na dobřichovické ulici milé paní na její klasickou narážku "Jak se pořád máte?" neřekl něco nemístného. Přece jen, nejsem na expresivní vyjádření zvyklý a mohl bych snadno místo pochopitelného a užívaného "Stojí to za starou belu" omylem použít výraz "Stojí to za starou veverku", na což by mohla paní ze zvyku odpovědět jako vždy jen svým temným hrdelním "Hmmmmm....". 
 
A to by byla ještě, myslím, ta lepší možnost.  


Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.

48 komentářů:

  1. A co stará Belá? Co vám mám povídat, paní je to na figu borovú..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stará Belá vzhledem ke své výhodné geografické poloze mohla plnit roli prostředníka :-).

      Smazat
  2. Když se mě někdo zeptá, jak se mám, i kdybych se plazila po zemi, vždycky odpovím, že to nikdy nebylo lepší :D. Raději kamufláž než hodinu zpovídání :).

    OdpovědětSmazat
  3. Jó, kampak na jazyk s takovouhle logikou! :-) Zrovna u výpůjček kolikrát hraje větší roli zvukomalebnost nebo emoční náboj, se kterým se ono slovo říká, a to, myslím, bela splňuje krásně. Ostatně třeba jako stará bačkora :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zpropadená logika! Jakpak to asi mají mladé bely a mladé bačkory? :-)

      Smazat
  4. Křížovkářský slovník online praví, že BELA = čepice selská nebo dáma a král (v kartách).
    ----------------------------------------------------------------------------------------
    "To se ani nezeptáš, jak se mám?"
    "Jak se máš?"
    "To se ani neptej."

    OdpovědětSmazat
  5. Milý Petře,
    když můj mobil ukázal "Stojí to u vás taky někdy za", tak jsem se lekla, že nám Čerfa vyměnili a že dnes začne přeci jen, byť kultivovaně, láteřit nad životem. A ony tu běhají veverky! :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To víš, titulek musí nalákat :-) Láteření bych se od sebe nerad dočkal, byť kultivovaného.

      Smazat
  6. Řídím se poučkou těch starších a moudřejších (i když to vypadá divně, když už jsem téměř 10 let v naší rodové linii tou nejstarší). Na dotaz, jak se mám, odpovídám že dobře. Kdybych řekla, že blbě, stejně mi nikdo nepomůže. A když je mi dobře, můžou mi ti ostatní jen závidět. 😃
    Moje babička měla úsloví: "Stojí to za starou bačkoru." Konkrétní věc, kterou si lze představit.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pokud jsem schopný na takovou otázku odpovědět, tedy se mám dobře :-). Ano, starý škrpál je snadno představitelný, ale rozmanitost slova "bačkora" si nechám zase na nějaký další příspěvek do téhle jazykové rubriky.

      Smazat
    2. Pravda, ona ta bačkora má poněkud více významů. 😂🤣

      Smazat
  7. Rčení prý často používala babička na Starém Bělidle.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. ...možná proto, že neměla bačkory a "starý dřevák" jí přišel příliš brizantní.

      Smazat
  8. Článek jsem si se zájmem přečetla, ale když jsem zjistila, že pamatuješ Sebastiana a Bellu... zjihla jsem. A seriál jsi viděl?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ten seriál běžel v televizi, když jsem byl malý. Je jen o rok starší než já :-).

      Smazat
    2. Seriály se psími hrdiny, to bylo něco, a pamatuješ si My čtyři z tanku a pes😊?

      Smazat
    3. Ovšem, Janka, Grigorije, Gustíka a Šarika si pamatuju dodneška a dokonce jsem se odhodlaně učil mít rád mléčnou polévku, protože se silák Gustík kdesi zmínil, že právě ta stojí za jeho schopností vytahovat ze stromů zaražené hřebíky. Když se pak po dlouhých letech objevil "Gustík" v roli otce ve filmu Díky za každé nové ráno, měl jsem z toho Vánoce :-).

      Smazat
  9. Klaus byl dnes v DVTV, svátek demokracie!

    OdpovědětSmazat
  10. quick

    Úsměvné čtení, jen doufám, že se paní nejmenuje Veverková. To by mohl být i při korektní odpovědi problém.
    Jinak na podobné otázky odpovídám: Dělám, co můžu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kruci, to budu muset nějak inteligentně vysondovat. Bella Veverková! :-)

      Smazat
  11. Pokud takto odpovíš, další půl hodinu bude o čem mluvit.
    Chodíváme často na procházku naším sídlištěm a do přilehlých lesů a podobný nápad mívá také otec spolužáka mladšího syna. Vždy se strachujeme, abychom ho nepotkali, protože ukončit s ním rozhovor je nesmírně vyčerpávající záležitost a náš výlet se také značně protáhne.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky znám několik podobných lidí. Mají mě za nemluvného podivína :-).

      Smazat
  12. Ano, přiznávám, někdy to u nás skutečně stojí za starou veverku případně belu s bačkorou dohromady. Ale když se mě někdo zeptá, jak se mám odpovídám bez přemýšlení naprosto automaticky dobře, takže to asi nebude zas tak hrozné. Někdy taky říkám: Kdyby to bylo lepší, už bych to nevydržela, což, jak mě teď napadá, je natolik mnohoznačné, že si každý může udělat závěr, jaký mu vyhovuje. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vždycky, když jsem udělal nějaký průšvih, přiznal jsem se k němu až v okamžiku, kdy byl napravený. Takže v tomu, že bylo hůř, bych se nejspíš stejně přiznal, až by bylo zase líp, no a to už - protože je dobře - vlastně ani nemá cenu :-).

      Smazat
  13. Pro mě má ten výraz význam jako "stará mince", ale bačkora se mi zdá vtipnější. Nevím proč, ale brala bych i tu vypelichanou veverku ♣

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kdybych si měl vybrat mezi starou mincí a starou bačkorou, volba by byla jasná :-).

      Smazat
  14. Tak mne tvůj článek donutil dokopat se probrat druhou a třetí řadu v mých knihovnách, abych našel knihu Jindřicha Pokorného " Zakopaný pes aneb o tom, jak - proč - a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví" (Albatros, 1976).
    Stará bela je tam taky. Jakož i houby s octem.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že to je prapůvodní informační zdroj i pro další publikace, se kterými se od 90. let roztrhl pytel.

      Smazat
  15. Za starou veverku .... hm, zajímavé, neboť se mi zdá, že veverky nějak najednou zmizely z parků a přírody. Vidět někde nějakou je docela umění. Na otázku Jak se máte, jsem si velmi oblíbila odpověď Bolka Polívky. Mám se blbě, ale skvěle to snáším!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já odpovídám: "Přiměřeně věku a okolnostem."

      Smazat
    2. Já veverky občas potkávám. Možná mají v některých oblastech lockdown...

      Smazat
  16. U nás je dobře, máme tu mladou veverku😊😊😊

    OdpovědětSmazat
  17. Tak díky lokalitě, kde právě trávím nejvíc času, na kraji lesa, mám o proti Vendy náskok.
    Veverek mladých, starých, černých vídám dnes a denně mnoho, poptám se, jak to mají s pozdravy :-)
    Moje generálka mi vždy tloukla do hlavy, že karty vykládá na stůl jen opožděnec.
    Snažím se jím nebýt, tudíž každého na potkání s úsměvem na líci překvapím, že se mám výtečně. Tím dílo dokonám a zprudím zpruzelce na doraz.
    Jedině člověku blízkému vyjevím, že je to fakt na pytel.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vlastně je jenom jeden člověk, kterému bych dokázal otevřeně říct, kdyby bylo něco opravdu na pytel, ostatním tyhle informace do rukou nepatří. Jenže tomu bych nakonec nejspíš taky nic neřek, protože právě jemu bych chtěl ze všech nejmíň přidělávat starosti. Takže nejlepší je nemít o pytlích co říkat :-).

      Smazat
    2. To přijde na pytel jak by řekl "chytrý" princ že známé pohádky... Kdyby šlo o pytel zlataku...

      Smazat
  18. Bacha, aby paní nešlehlo, kdyby ti ta veverka náhodou ujela.
    Small talk mě deptá už od puberty, kdy jsem nedokázala pochopit, proč se chce někdo bavit o ničem. Mé sociální iq sice od té doby mírně vzrostlo, ale stále se na tom odmítám podílet :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Partneři v diskuzi musí být obezřetní, aby se ze small talku vmžiku nestal big talk. Např. ještě nedávno bylo vysloveně netaktické zahájit rozhovor slovy: "A co výstava na zámku? Ještě je pořád zavřená?" :-)

      Smazat
  19. Kdy se mne někdo zeptal, jak se pořád mám?
    A kdyby se zeptal, jak vlastně odpovím?
    Kolik lidí si vůbec všimne, že existuji,
    natož aby se zeptalo, jak se mám?
    Věřila bych v upřimnost takového dotazu?
    Občas však potkám mezi lidmi člověka,
    který ani pozdravit nemusí,
    jen se usměje, mineme se a každý jde svou cestou,
    jen radost zůstává,... :-)
    Jak se mám? Občas se usměji, v roušce očima usměji
    a nepatrně hlavou druhému člověku pokynu :-)

    OdpovědětSmazat
  20. Dobré téma :-) Já si také nerada stěžuji na potkání, ale odpovídám "Ale jo, jde to". Někdy i "Dobře, ale špatně to snáším":-))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. "Jde to", "jakž takž" anebo dokonce - jak říkají Řekové: "Etsi ketsi" :-)

      Smazat
  21. Tak tohle mě zaujalo. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tímto rčením. Taky se občas říká, že to stojí za bačkoru, jak bys vysvětlitl tenhle příměr? Vždyť bačkory jsou vlastně pohodlné obutí, netlačí na noze a hřejí. No, opravdu staré bačkory mohou být i prošlapané a tudíž může místy táhnout, nebo se můžou už trhat ve švu, pak by se to dalo vysvětlit.
    Ale veverky by mě fakt nikdy nenapadly.
    U když smysl to dává.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vlastně jsem nad tím rčením nikdy nepřemýšlel, až teď. Kdoví, co to iniciovalo :-).

      Smazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.