Pilíře nejistého světa

Na konci roku jsem konečně stihl udělat to, k čemu jsem se už dlouho odhodlával: Odložil jsem si do archivu fotografie z celého období svých dva roky dlouhých verneovských prázdnin. Znamená to projít si jeden po druhém všechny dny, ve kterých jsem pořídil nějakou fotografii, a v rámci každého takového dne pak vymazat všechny fotky, které nestojí za to uchovávat, protože jen zbytečně zabírají místo na disku, a ostatní přenést do relativního bezpečí nejméně dvou nezávislých záloh. Možná vás to překvapí, ale těch fotografických dnů u mne nebývá nijak moc; pokud nejsem zrovna někde na dalekých cestách, fotím typicky tak jednou týdně, často ani to ne. Určitě bych se tedy jako fotograf nemohl zapojit do oblíbených akcí typu "každý den aspoň jednu fotku" nebo "vyfoť každý svůj běžný den". Dávám přednost tomu mít jen malé množství fotek, které pak ale chci využít a představit, jak se patří.

 

A tak jsem vzal - jako prodavač při inventuře - pěkně do ruky každou z udělaných fotek a musel jsem podobně jako kdysi v římském amfiteátru rozhodnout, kterým obrázkům ukázat palec dolů a už je víckrát nespatřit. Podobná zevrubná inventura má však i vstřícnou tvář: Můžete najít fotky, které vás kdysi na první pohled moc neoslovily, ale na pohled druhý v nich vycítíte nějaký potenciál; třeba je pro to nutné udělat nějaké drobné úpravy, udělat výřez, změnit formát, atd. A když to uděláte, fotka najednou začne žít vlastním dosud netušeným příběhem.

 

Fotka, kterou jsem se vám tu dnes rozhodl představit, vznikla v nejmodernější části pražské čtvrti Pankrác při jedné z mých několika fototoulek na podzim roku 2019. Jako u jedné z mála svých fotek jsem zde nakonec dal kvůli kompozici přednost čtvercovému formátu (proto se ostatně fotka objevila minulý týden i v mé instagramové "galerii", kde fotky - právě hlavně kvůli formátu, který mi většinou nevyhovuje - přibývají jen velmi zvolna). Jde o čtvercový výřez z fotky, kterou jsem kdysi ukázal na svém webu v jedné z příležitostných online výstav, ale která se nakonec výrazněji neuplatnila, dokonce se ani nedostala do mého interního výběru několika set fotek, kterých si trochu považuju. Něco mi na ní vadilo a při inventuře jsem přemýšlel, jak fotku upravit, aby mi to vadit přestalo. Výsledkem je fotka, kterou jsem si pracovně nazval stejně jako dnešní článek.

Nepřipadne vám taky občas, že skutečnost si sice hraje chlapácky na nebojsu, ale když se na ni podíváte zblízka, zjistíte, že nejde o žádného sebejistého a vždy pevně stojícího reka, ale často přinejmenším pod povrchem objevíte nejistotu, obavu a někdy dokonce třes. Ano, náš svět je často tak nejistý, že mu okem trhá tik, ruka se mu chvěje a - vědom si dobře Heisenbergova principu neurčitosti -  našlapuje jen opatrně, aby se jeho tělo z té zoufalé neodstranitelné nejistoty neroztěkalo přespříliš a nedošlo k tomu klasickému hrabalovskému "narušení podstaty látky". Ano, můžeme se pokusit náš nejistý svět ukotvit několika masivními betonovými pilíři, aby "výkyv duše" nebyl tak velký. Ale kdoví, jak beton pilířů zareaguje, co vyztuží a co naopak ještě více rozkmitá? 

 Pilíře nejistého světa (2019)  - moderní obchodní část Pankráce, Praha 4

 

Přeji všem zdejším milým čtenářům hezké dny a držím palce, ať se právě ty vaše pevné pilíře netřesou, ale drží pevně, ať už na nich právě spočívá centrála mezinárodního korporátu, fascinující hvězdné nebe nebo "jen" váš malý kapesní svět, zabydlený vším a všemi, co máte rádi :-).

 

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.