pátek 20. dubna 2018

Očima dokořán zavřenýma

Po velmi dlouhé době přikládám jeden příspěvek na Téma týdne, protože téma "Když zavřu oči" je mi dlouhodobě blízké. Rád oči zavírám, přivírám, mhouřím i přimhuřuji, protože - ač nejsem v zásadě se světem kolem sebe fatálně nespokojen - rád si představuji: svět takový, jaký je, i takový, jaký by se mi líbil ještě víc, než jaký je. Možná proto se mi velice líbí pozoruhodný film, o kterém jsem kdysi na svém blogu podrobněji psal a který má s naším tématem týdne v názvu (a s dnešním článkem i v obsahu) mnoho společného: Eyes Wide Shut. No a rovněž po delší době přidávám tímto textem do rubriky V řeči mírně vázané příspěvek téměř nerýmovaný, protože jsem to zase jednou chtěl zkusit a taky - co už jiného než naše fantazie za víčky zavřených očí si zaslouží být prosta jakéhokoli svazování, byť by to bylo hedvábnou nití rýmů z nejnápaditějších :-).

Očima dokořán zavřenýma

Očima dokořán zavřenýma
zmatený dlouhým dnem
................vidím tmu tisíckrát namnoženou stěnami zrcadlového sálu
šťastný z večerních dlouhých stínů
................dotýkám se jejich vousy na dálku tvé usměvavé vůně
dychtivý ze svítání
................pochutnávám si na čerstvě ulovené ozvěně včerejší noci
v modlitbu pohroužený
................naslouchám mlčenlivému kázání neviditelného Měsíce
unaven polednem
................přivoním ke zvuku dovádějících zvonů.

Věže zvoní jarem,
srdce pukají
a vydávají rýmy
a v obklíčení nově narozených barev
zavřené oči vždycky vykouzlí mi
můj nejmilejší květ.

Pozn.: Pokud volný verš zrovna není vaším šálkem čaje či kávy, přikládám na udobřenou i poukázku na cestu proti proudu času, konkrétně tři roky zpět k jedné malé básničce, která se rýmů vůbec nezříká: Na vesmírnou dobrou noc.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.