Inu, udělal jsem si nedávno radost a rozšířil jsem si "portfolio" svých objektivů. Tentokrát nejde o zoom, ale o slušně světelný objektiv s pevným 50 mm ohniskem. Zjistil jsem totiž, že jsem v posledních letech trochu zpohodlněl, s čímž je třeba něco dělat: Totiž místo toho, abych vždycky hledal správné místo a vzdálenost, spoléhám na to, že zoomem jde vše přiblížit i oddálit. No a s objektivem, který má pevné ohnisko, sice můžete taky "zoomovat", ale trošku se přitom našlapete, protože jinak než "nohama" zoomovat nejde :-).
Nízká minimální clona (1.4) by mi měla umožnit víc si hrát s hloubkou ostrosti a navíc je objektiv o dost menší a lehčí než můj klasický zoom, což se hodí pro bloumání ulicemi města, kdy se každých deset deka navrch snadno pronese. Proto jsem hned druhý den vyrazil udělat si pár testovacích fotek v podmračeném a místy krápavém počasí. Dvě z těch úplně prvních fotek vám tu dnes ukážu.
Oba obrázky jsou z Poříčí, konkrétně od kostela zasvěcenému (pěkná mimoděčná symbolika) mému svatému jmenovci Petrovi. Kousek vedle jsem kdysi tři roky pracoval a přilehlá čtvrť se mi moc líbila, tak jsem si ji po delší době prošel s foťákem v ruce. Mimochodem , zjistil jsem i pár zajímavých informací, o kterých jsem neměl doposud ani tušení (např. že měl v tomto kostele kdysi svatbu Antonín Dvořák), a už už to vypadá, že díky této procházce opět po delší době přibude i jedna položka do rubriky Pražské drobnůstky :-).
U první fotky jsem zkusil využít vysokou světelnost objektivu a nízkou hloubku ostrosti při úplném odclonění. Chtěl jsem mít kříž ve světle a zaostřený a naopak zpovzdálí pokukující sochu ve tmě a rozmazanou (ale aby byla poznat, samozřejmě, neměla to být jen nějaká šmouha...).
Na druhém obrázku je okno z již zmíněného kostela svatého Petra na Poříčí. Na okně a na kamenné strukturované zdi jsem si zkoušel, jak objektiv kreslí, a s výsledkem jsem zatím docela spokojený. Objektiv se mnou zítra pojede na prodloužený víkend do Františkových Lázní, kde se ho pokusím nepustit do některého z léčivých pramenů se spoustou rozpuštěných solí. Uvidíme, jak bude naše spolupráce pokračovat a jestli z ní budete i vy, moji milí čtenáři, něco mít.
Na závěr k dnešnímu malému fototestu navážu možná v netradičním duchu: Dobře víte, že jsem měl už - mimo jiné i díky několika fotovýstavám - příležitost vidět se s řadou z vás osobně a vždy to byl pro mne velmi příjemný a zajímavý zážitek. Nedávno mě oslovili Joina a Jarda, že bychom se mohli někdy v Praze potkat a prohodit pár slov, abychom pod svými jmény na blogu neviděli jen virtuální nehmotné bytosti, ale normální lidi s tváří a tělem, kteří umějí nejem psát, ale i mluvit, takže když třeba shodou okolností řeknou něco vtipného, pozná se to i bez smajlíka :-). Já jsem jejich návrh uvítal a řekli jsme si, že období vrcholného jara je pro takové setkání optimální.
Proto jsem se chtěl zeptat i vás, zdejších dalších pražských a přípražských čtenářů, případně těch, kteří mají Prahu v pohodlně dojezdové vzdálenosti a zároveň plán ji navštívit: Nechtěli byste se k našemu malému setkání připojit? Zatím jsme se dohodli na datu, kterým bude sobota 10. června. Detaily (přesný čas a místo) ještě domlouváme, ale určitě chceme popovídání zkombinovat i s něčím dobrým k snědku.
Pokud by někdo z vás měl zájem se přidat a poznat tak "tři blogové mouchy jednou ranou", dejte mi vědět buď do komentáře nebo na e-mail pvapenik@centrum.cz, domluvíme se.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.