Druhý den svého pobytu ve Františkových Lázních jsem si udělal fotovýlet do rezervace SOOS, která je úžasným pozůstatkem sopečné činnosti v této oblasti (viz článek O Komorní hůrce a hokeji s "Rusákama"). Vzal jsem si s sebou všechny nepodstatné propriety k focení (totéž se nedá tak docela říct o těch podstatných, ale to popíšu s malým odstupem v dalším článku věnovaném některým praktickým potížím fotografa s postupující sklerózou ;-)). Dnes se zaměřím na to, jak zbytky sopečné činnosti dokážou vytvářet krásná abstraktní díla, která jsou při příjemné procházce pozoruhodnou přírodní oblastí po dřevěných chodnících vlastně všude kolem. Stačí se dívat a žasnout, co všechno je tu k vidění.
První fotka ještě není ze SOOSu, ale jde o kousek barevné vitráže z františkolázeňského nádraží. Dobrá rada zkušeného: Pokud někam jedete fotit se spoustou fotovybavení, není od věci zkusit si první fotku udělat ještě na nádraží, i když ji pak nejspíš vyhodíte. Dnes už se fotografování na nádraží nebere tak vážně jako za vojáka Švejka a můžete tím předejít některým potenciálním nepříjemnostem.
Aby nebyl ten přechod k přírodnímu abstraktnímu detailu tak náhlý, napřed nabídnu trochu širší záběr na mix rašeliny, bláta a křemeliny, kterým na některých místech probublává směs plynů, vznikající v hloubi země. Pokud chcete vidět bublající "soosské blátíčko", doporučuji přijet ve vlhkém období; poprvé jsem zde byl v období dlouhodobého sucha a to pak prostě není ono.
A jsme konečně v detailu. Prosvítá bílá křemelina, z níž jasně vystupují tmavší struktury. Různorodých tvarů tu je, co hrdlo ráčí.
Kombinace různorodých odstínů hnědé a černé, které často dociluji přechodem do infračervené části spektra, se tu na zemi jen tak válí i ve zcela viditelné oblasti :-).
Tady se pro změnu line napříč mokřadem rezavá žíla a na přírodní paletě se začíná prosazovat i oranžová.
Občas jsou v povrchu vyhloubeny malé kráterky, které ke svému vzniku nepotřebují žádný meteorit, ale vystačí si s vlastním oxidem uhličitým.
Tohle by mohlo být zajímavé z psychologického hlediska: Co v obrazu vidíte? Já žlutého, na břiše spícího krytolebce s pokrčenou levou nohou. Halóóó, to je doktor Chocholoušek? :-)
Jeden z o něco hlubších a zajímavě plastických bahenních kráteříků. Některé bublají víc a nadšeně, některé jakoby jen z povinnosti, když už si za to turisté zaplatili, tak aby nebyly stížnosti na Úřad pro mofety a jiné postsopečné jevy.
Kdepak, dnes nebyl žádný mráz! V SOOSu dokáže mrazivé tvary příroda napodobit i za horkého letního dne. A horko tedy dnes bylo. Zvláštní, vůbec jsem nepomyslel na to, že bych si na výlet měl vzít krém proti slunci. Jauvajs!
Přímo v rezervaci je vývěr tzv. Císařského pramene, jak uvádí Wikipedie: "...středně mineralizované železité sírano-hydrouhličitano-chloridové sodné kyselky, která se dá i pít...". Řeknu vám, že se dá pít velmi dobře - jednak mi chutná (i když jsem byl podle reakcí turistů asi jeden z mála, kdo to říkal), jednak jsem si zapomněl vzít s sebou normální pití, takže jsem strávil první půlden "na kyselce" :-).
Když se podíváte na čtvercové upravené jezírko Císařského pramene, můžete vidět cosi jako "obličej" tvořený výrony plynů do vody. Byl jsem zvědavý, co to udělá při větším přiblížení v infračervené oblasti, jestli náhodou z obrazu "nevyleze" nějaký zajímavý tvar pouhýma očima neviditelný, jako třeba můj oblíbený Duch řeky na Mumlavě. Nu, při troše fantazie by se něco našlo - nevím sice, co to je, ale docela mile se to usmívá :-).
No a na závěr celý Císařský pramen v čisté infrapodobě. Udělat tuhle fotku mi trvalo pekelně dlouho, protože dosáhnout nerušené pětiminutové expozice na místě, kde každou chvíli někdo chce postát, posedět, posvačit, popovídat dětem o zdejších zajímavostech, okoštovat pramen z usazenými solemi naoranžovělého hrnečku a udělat si selfíčko s minerálkou, je ve spojení s vlastní nešikovností a roztržitostí docela nápor na fotografovy nervy :-). Blíže rozvedu ve speciálním článku.
Tak co říkáte? Nemá ta příroda výtvarný talent? Divím se, že jí ještě neuspořádali žádnou výstavu ve Veletržním paláci. Protože kam se hrabe Pinkasso... Tedy Pissaco... :-)
P.S.: Upozornění pro štamgasty a abonenty: Tuto neděli výjimečně nevyjdou Nedělní miniglosy, protože se pořád ještě hodlám zabývat dovolenkovým nicneděláním v krásných Františkových Lázních a s tím nejde pracovní miniglosová neděle moc dohromady. Ale nebojte, já vám příští neděli pár miniglos přidám jako bonus za trpělivost! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.