Františkolázeňské fotostřípky

Sice v předchozích třech článcích stále píšu o tom, jak právě pobývám ve Františkových Lázních, ale ze skutečných Františkových Lázní jsem vám toho zatím moc neukázal, protože jsem pořád chodil spíš jen po okolí (viz odkazy na konci článku). A tak vás tentokrát zvu na malou fotografickou procházku lázněmi, ve kterých se mi líbí a které pro mne hodně znamenají. Nečekejte žádné velké umění, jen malé střípky františkolázeňské skutečnosti, a půjdeme samozřejmě volným lázeňským krokem, protože je radost se jen tak beze spěchu procházet místními parky, usrkávat některý z více než dvaceti místních léčivých pramenů, na chvíli se zklidnit v dnešní uspěchané době.

 

Františkovy Lázně sice v porovnání s mnoha dalšími českými městy nejsou nijak staré, ale i ta téměř dvě a čtvrt století jejich života znamená mnoho generací lidí, kteří těmito místy prošli. Rok 1793? Není to tak dávno, co završil svůj život Wolfgang Amadeus Mozart a v plné síle je Johann Wolfgang Goethe, který svůj život se zdejším místem ještě mnohokrát spojí.

Na mapě vypadá město jakoby narýsované, uličky v centru jsou přímé a spojují významná místa nejkratším možným způsobem. Tohle je ulice, do které jsem měl výhled ze svého hotelového balkónu a vede až k tzv. Dvoraně Glauberových pramenů, do které se spolu ještě podíváme, protože za nakouknutí určitě stojí.

Ano, tady máme Dvoranu Glauberových pramenů zblízka. Jsou sem do velmi příjemného prostředí vyvedené tři místní významné prameny, z nichž dva (velmi silný Glauber III a ještě silnější Glauber IV) daly společně této dvoraně jméno.

Městečko je sice jako celek pěkně upravené, ale přesto některé z lázeňských domů v samotném centru lázní nefungují. V tomhle místě se například moc nevyplácí vycházet na balkón...

Nejstarším a nejtradičnějším pramenem Františkových Lázní je pochopitelně pramen František, který má svůj malý pavilónek přímo v srdci města. Na následujícím obrázku je průhled parkem od Dvorany Glauberových pramenů přes Františkův pavilón k velké budově Casina.

Na dolním konci hlavní městské třídy jsou četné lázeňské kavárny, stojí tu i speciální pavilónek, ve kterém se konají hudební vystoupení. Přímo za zády jsem při pořizování této fotky měl populární sochu Františka, ale na tu máme ještě chvilku času...

Na hlavní ulici navazuje tzv. Františkova promenáda. V pozadí vidíte opět Dvoranu Glauberových pramenů, kterou jsme už navštívili.

Lázeňská kolonáda pěkně střídá světlo a stín, tak jsem ji vyfotil i v černobílé podobě.

Tohle Boží oko z kostela přímo naproti mému hotelu se mi výtvarně moc líbilo. Je vidět, že návštěvník kostela je už od vchodu pod stálým dohledem...

... a má tu i jasně nakresleno, co všechno by v interiéru kostela měl a neměl dělat. Nu, není nad to, když jsou zákazy a příkazy podané srozumitelně, to se člověku hned jednoduššeji žije, že?

Ve Františkových Lázních je víc než 20 pramenů, z nichž většinu jsem ochutnal. Tenhle je trochu stranou hlavních lázeňských tras, jmenuje Palliardi a poskytuje velmi chutnou osvěžující kyselku.

Na hlavní lázeňské třídě před přicházející bouřkou.

No a na závěr - abych vám ho nezůstal dlužen - místní roztomilý a zároveň i kouzelný chlapeček s rybou - František.

Tak co, líbila se vám klidná a snad neuspěchaná procházka Františkovými Lázněmi? Samozřejmě, záběrů by se našla spousta, ale zase vás nechci přehltit. Dnes už jsem bohužel zase doma a na Františkovy Lázně jen při prohrabování fotkami vzpomínám. Ale určitě se zase vrátím, to je už teď jasné. Za Františkem s rybou nebo - to snad ještě radši - za rybou s Františkem :-).

Malá otázka na závěr: Co myslíte, který pramen ve Františkových Lázních nenajdete?

Pramen František

Pramen Natálie

Pramen Stanislav

Pramen Štěpánka

Pramen Antonín

Pramen Žofie

Pramen Petr

Pramen Marian

Luisin pramen

P.S.: O zajímavostech z okolí Františkových Lázní se můžete dočíst v článcích O Komorní hůrce a hokeji s "Rusákama", Rezervace SOOS jako abstraktní umělec. a Lázeňský pěšák dobývá hrad Seeberg.