O betonu a lineckém koláči s tvarohem a jahodami

Je to zajímavé, ale dnes mám neobyčejnou chuť napsat něco na jinak nepříliš záživné statistické téma. A téma by se našlo: Abych se o sobě a o svém blogu něco dozvěděl, nakoukl jsem totiž do statistických útrob a podíval se blíže na to, jak se na můj blog dostávají lidé používající internetové vyhledávače. Co asi tito "googlaři" (nebo "googelníci"?) používají za výrazy, přes která se dostanou na moje stránky? A jsou spokojeni, že se dostali právě ke mně? Nebo při pohledu na tohle blogové zákoutí zase vyrazí rychle pryč?

Ano, celkem jsem čekal, že někteří lidé se ke mně dostanou tím, že zadají do vyhledávače mé jméno. Netajím se s ním, tak se nemůžu divit. Co mne ale naprosto zaskočilo, je fakt, že víc než 50 letošních letních návštěvníků se dostalo na můj blog, když hledali výraz "penatrace betonu" a další padesátka zase použila celkem nevinné spojení "linecký koláč s tvarohem a jahodami". Nepamatuji se, že bych kdy byl psal cokoli o betonu (jsem přece Vápeník a ne Betonář) a už vůbec ne o lineckém koláči s tvarohem a jahodami, a netuším, jakou podivuhodnou logikou počítačoví regulovčíci nanavigovali zájemce o tato témata právě ke mně. Ale nemám ambici všemu rozumět a jsem jen docela prostě rád, že jsme se potkali, i když jen omylem.

 

Skoro bych řekl, že obě skupiny návštěvníků musely být pěkně vylekané, kde se to ocitly, a proto mne zajímalo, jestli se obě poměrně velké skupiny od sebe nějak pozorovatelně lišily svým chováním. A zjistil jsem, že se lišily zásadně, tak, že to snad ani víc nešlo: Zatímco skoro všichni hledači lineckých koláčů při konfrontaci s Nedělními miniglosami a jinými podivnými články zpanikařili a utekli (průměrně u mne setrvali 24 vteřin a 95% z nich můj blog okamžitě opustilo), betonáři byli o dost zvídavější, protože pobyli v průměru víc než 7 minut a všichni bez výjimky pokračovali na další stránky. Vypadá to, že betonáři jsou prostě trpělivější a tvrdohlavější, nechtěli se smířit s tak nepravděpodobným faktem, že by v takové záplavě článků nebyla ani jedna jediná zmínka o betonu. A pokud někdo z nich opravdu dobře a vytrvale hledal, mohl být nakonec odměněn, protože v jedné ze svých reportáží z předloňského putování po Jablunkovsku (článek k přečtení ZDE) jsem se o směsi becherovky a toniku opravdu jednou nepřímo zmínil :-).

Pokud jste tedy, milí milovníci lineckých koláčů a betonu, nenašli na mém blogu přesně to, co jste hledali, nezoufejte, buďte vytrvalí a najdete třeba něco jiného. Anebo nic, i to je občas dobré poznání. Ale jestli hledání vezmete opravdu poctivě, zabere vám chvilku času, protože tím dnešním článkem o vás se celkový počet článků na tomto blogu zakulatil na číslo 700. Což je onen fakt, proč jsem měl dnes onu na začátku zmíněnou neobyčejnou chuť napsat něco na jinak nepříliš záživné statistické téma :-).

Tenhle článek tedy neberte moc vážně. Chtěl jsem jím jenom vyjádřit vděčnost všem, kteří sem chodí na návštěvu opakovaně, někteří již úctyhodně dlouho, a já tiše věřím, že kdyby se jim tu aspoň semtam něco nelíbilo, něco tak výstředního by dobrovolně nedělali, i těm, kteří se sem dostali pouhým omylem a od té doby třeba občas zvědavě nakouknou, aby se přesvědčili, jestli ještě pořád nepíšu o jejich milovaném "penatrovaném betonu" nebo o báječně chutnajícím "lineckém koláči s tvarohem a jahodami" (dobrá zpráva pro obě skupiny: Dnes je to konečně tady!!).

Milí čtenáři a návštěvníci, váš zájem mě pořád moc těší a vypadá to, že nejspíš ani ta sedmá stovka nebyla úplně poslední, protože už zítřejší Nedělní miniglosy načnou stovku osmou. Budu rád, když vydržíte a budete se vracet i nadále, protože to vypadá, že tedy ještě chvilku pojedeme dál :-).