Poslední dobou se s podobnými nabídkami úplně roztrhl pytel. A přitom od vynálezu 3D snů na přání neuplynula ani tak dlouhá doba. Ale znáte to: Dnes se udělá jeden den úžasný objev a pozítří už jsou pozůstatky toho úchvatného vynálezu k mání ve výprodeji. Ano, pár měsíců to byl hit, který stál pěkné peníze a dovolit si ho mohli jen někteří, ale jakmile se přešlo z legračních velikých sluchátek, která celou noc valchovala uši a zvuk přitom nebyl nic moc, na bezdrátovou formu, stala se z 3D snů na přání masová záležitost.
Zpočátku byla nabídka omezená, daly se koupit jen známé osobnosti jako společníci na noc, přitom ve vší počestnosti, ostatně existoval i jakýsi obecně sdílený a prý i závazný kodex, který znemožňoval sny na přání zneužívat. Ale je přání zneužít sen opravdu jeho zneužitím, jde-li o sen na přání? A kde je poptávka, nabídka se vytvoří - oficiálně nebo načerno. Kolik mužů nyní asi netuší, že jejich cudné manželky tráví své sny s bezdrátovým Belmondem, zatímco oni nemají ani čas žárlit, protože se snaží právě svléknout starou dobrou Lolobrigidu, kterou dávali v supermarketu zadarmo ke dvěma sáčkům čočky.
Nebudu lhát, taky jsem nový vynález párkrát vyzkoušel a vždycky to dopadlo nevalně. Nevím proč, mám ve svém okolí nálepku intelektuála, a tak - jako bych o to stál - mi přátelé a kolegové občas pořídí jako malý dárek snové společníky pro intelektuální debatu. Někdy to vede k úplnému omylu. Nedávno jsem například dostal v práci za odměnu zlevněné Tři noci s Beethovenem. Teprve posléze jsem pochopil, proč byla tahle nabídka ve slevě: Ludwig byl po celou dobu snu morousovitý, mlel Pátou přes Devátou, a když jsem ho žádal, aby taky chvíli naslouchal on mně, dětinsky se vymlouval na to, že ohluchl. Pěkně děkuji za takové noci!
Také moje původní nadšení pro Wolfganga Amadea Mozarta po pár chvílích ochladlo. Ostatně i to jeho: Domníval se totiž, že jsem jedním z "jeho Pražanů", kteří mu tolik rozumějí, jenže moje němčina je slabá (navíc ještě ten jeho nesrozumitelný salzburský dialekt!), a když navíc zjistil, že nejsem z Prahy, ale z Dobřichovic, zarputil se a odmítl mi napsat byť jen pár taktů na památku s tím, že pro svou tvorbu potřebuje inspiraci a já mám - při vší úctě - do Josefíny Duškové daleko. Původně jsem chtěl takový nezdárný sen reklamovat, ale pak jsem jen mávl rukou: Géniové mají právo na své charakterové mouchy i ve snu a těch pár vrácených korun už by mě nevytrhlo.
Když jsem se chtěl jen docela obyčejně pobavit a v marketingové akci "dva v jednom" jsem si pořídil Laurela s Hardym, neudálo se sice nic nečekaného, ale z toho celonočního smíchu mě pak celý den bolelo břicho, jak Oliver pořád padal do 3D louží a ze Stana cákaly 3D slzy. A když jsem jednou neodolal a tajně jsem si na černém trhu pořídil 3D sen s profesionální gejšou (v původním znění s titulky), nejen že titulky se skoro nedaly přečíst a původní znění bylo zcela nesrozumitelné, ale i dolby stereo zvuk šamisenu, krátkodobě celkem libozvučný, se už k ránu nedal vydržet.
Neříkám, občas možná není marné pustit dětem na noc do snu Sněhurku nebo Krtečka, ale co když je všechny ty 3D sny na přání postupně odnaučí snít jen tak, bez wifi signálu? Ostatně, v éteru je poslední dobou bezdrátových zdrojů čím dál víc: Díky volební kampani politických stran jsem už nechtěně shlédl 3D dokumentární sen o Winstonu Churchillovi, oslavný sen o dobytí Zimního paláce v Petrohradě i pirátsky šířený naučný sen o správném pěstování marihuany. Proslýchá se, že naše společenství vlastníků hodlá za symbolický měsíční poplatek vysílat 3D nepřetržité noční snové zpravodajství z našeho městečka. A sousedka říkala, že by zpravodajské sny mohly být úplně zadarmo, protože provoz zaplatí reklamy, kterými budou sny samozřejmě doplněny a občas přerušovány. Vždyť který blázen by chtěl snít nepřetržitě, bez odpočinku? Všem musí být přece úplně zřejmé, že další rozvoj 3D snů na přání se bez rozšíření reklamy v této oblasti neobejde.
Jak to ale udělat, abych získal zpátky své původní sny? Své báječně překvapivé sny, založené na náhodě, ovlivněné okamžitými dojmy a zážitky, tajnými přáními, skrývanými city i z hloubi nevědomí tryskajícími nočními můrami. Ty nádherné sny o napohled zcela obyčejných nudných lidech, u kterých je možné paradoxně právě ve snu snadněji odhalit jejich skutečnou fascinující podstatu a kteří mi dělají tu nejmilejší noční společnost, někdy tiše zamyšlenou, jindy rozpustilejší a - ano, přiznávám a už se snad ani nekaji - občas i mládeži jen omezeně přístupnou. Chci zpátky své sny bez sluchátek i wifi aparatur, sny neregulované marketingovými záměry a cizím vkusem, sny bez reklam.
Včera jsem někde četl, že jedna firma hodlá uvést na trh speciální rušičky 3D snového signálu. Člověk který si takovou rušičku pořídí, možná nebude spát klidně a přesně podle svých vědomých přání, ale půjde o návrat k přirozenému životu, kterým ještě kdysi žili naši rodiče a o kterém se můžeme dočíst ve starých zaprášených knihách. Ale samozřejmě, zadarmo to nebude. Bude chvíli trvat, než se nové technologie rozvinou natolik, že dojde k dramatickému poklesu cen a úlevnou rušičku si bude moci pořídit opravdu každý. Ale už teď to vypadá, že by to mohl být ve výsledku docela slušný business!
Spořím tedy a těším se. Buď blahoslaven nezastavitelný pokrok! :-)
Pozn.: Inu, takhle daleko snad ještě docela nejsme, ale spěcháme (nebo jsme spěcháni? :-)) do těch míst mílovými kroky. Zajímalo by mě ale, koho byste si vy, milí čtenáři, přivedli do svého 3D snu na přání? Já, kupříkladu, bych si ze všeobecně známých osobností asi vybral Jiřího Voskovce, Miloslava Horníčka a Woodyho Allena (když by mi ovšem tlumočil Michael Žantovský nebo Dana Hábová, protože bych s Woodym a jeho manhattanským akcentem mohl snadno dopadnout jako s Wolfim). Ale mám-li být upřímný, jsem se svými sny a svými místy mlčenlivými snovými společníky celkem spokojen i bez takové vybrané společnosti. A koneckonců i kvalita snové reklamy a product placementu jde poslední dobou prudce nahoru, tak co bych si stěžoval, že? :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.